Vady výslovnosti u dětí

Dana Kutálková: Od šlapání si na jazyk, až po to, že to dítě tu hlásku neumí a skupina takzvaných vibrant plus l, to znamená l r ř, které jsou velice náročné na obratnost mluvidel, řeší se zhruba po tom pátém roce věku.

Pokud jde o naše děti, jak jsou na tom v porovnání s jinými.

Dana Kutálková: Naše děti jsou na tom v podstatě stejně jako kdekoliv jinde ve světě, protože jsme dělali veliký výzkum dětí prvních tříd a když jsme odečetli naše české ř a s tím související r, tak vlastně to procento bylo naprosto stejné jako kdekoliv ve světě.

Kdy by rodiče měli poznat, že s dítětem pokud jde o výslovnost není něco v pořádku a měli by zajít za logopedem?

Dana Kutálková: Rodiče by měli sledovat ostatní děti a porovnávat vlastně a pokud se jim něco nezdá, tak by měli dojít za logopedem, protože ten je schopen jim říci jestli dítě se pohybuje v pásmu normy, nebo se jedná o nějakou odlišnost, která je řešitelná řekněme pomocí preventivních postupů, což jsou v podstatě hry a postupy, které dítě nijak nezatěžují. Rozhodně to není žádné "opakuj po mě slovíčka" a vlastně ta odlišnost ve vývoji, protože to nejde o vadu, může odeznít tím vývojem sama. Pokud se to nechá, potom z toho může být trošku víc práce s odstraňováním, ale obecně vzato sykavky se řeší někdy kolem čtvrtého roku, čtyři a půl řekněme a odlišnosti ve výslovnosti hlásek r, ř, nebo l, r, ř, obvykle tak kolem toho pátého roku, protože je snaha aby dítě šlo do školy už s upravenou výslovností. V sedmém roce se vlastně uzavírá vývoj výslovnosti, respektive řeči, to znamená že vlastně po tom sedmém roce už se musí měnit něco, co v tom mozku je definitivně zakódováno. Do toho sedmého roku se s tím dá daleko lépe pracovat, čili je snaha aby všechny tyhle ty věci byly vyřešeny pokud možno dřív, než do toho sedmého roku ale lepší je do nástupu základní školní docházky.

Pokud jde o to zda se logopedům podaří tyto defekty výslovnosti u dětí naprosto vyléčit.

Dana Kutálková: Já bych nemluvila o defektech, protože u poruch výslovnosti se jedná většinou o vývojové okolnosti. Obecně se dá říci, že každá porucha řeči se dá nějakým způsobem minimálně vylepšit a v řadě případů se dá odstranit prakticky stoprocentně. U těch poruch výslovnosti, zejména když se začne včas, tak není většinou problém ty děti dovést do stavu, kdy vlastně v první třídě nikdo nepozná, že měly nějaký problém.