Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak zůstaňme u hodnocení Nabucca na zemi. Bude spásou pro Evropu, pokud bude postaven?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ne, na otázku takto položenou, musím samozřejmě odpovědět ne. Jenom pro představu, my z Ruska odebíráme jako Evropské unie zhruba 150 miliard kubíků plynu, Nabucco v první fázi má oddávat do Evropy 6 miliard a v konečné fázi zhruba 30. Takže je to vítaný další zdroj, je to stejně vítané jako nový plynovod z Alžírska do Španělska, nebo z Libye do Itálie a samozřejmě není to žádný všespása.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Znamená to, i kdyby bylo Nabucco spuštěno a v té plné síle dodávalo 30 miliard kubíků zemního plynu do Evropy, nebo do Evropské unie, takže stejně budou muset být dodávky z Ruské federace?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Například přes ten plynovod South Stream, který prosazuje zejména Rusko?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Rusko chce stavět Nord Stream přes Baltské moře do Německa, rád by South Stream, tam je otázka mnohem víc, jestli je reálný, reálné mít oba dva ty plynovody. O tom docela pochybuju. Ale hlavně si myslím, že Rusko bude hledat za pomoci ne zcela standardních postupů nějaké dlouhodobé řešení ukrajinské tranzitní situace, protože Ukrajina je zdaleka největší tranzitní koridor ruský do Evropy. I když postaví Nord Stream, tak se stále neřešejí základní problémy, že 80 procent jejich rozpočtu je závislých na vývozu plynu a většina toho /nesrozumitelné/ ze země stylu mají velmi komplikovaný vztah.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu je to země, která je potencionálně možná budoucím členem Severoatlantické aliance, to znamená.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Vy tomu věříte?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy ne?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že Ukrajina s největší pravděpodobností nebude.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
To je můj soukromý názor, já neříkám, co je oficiální polity, já jsem odborníkem na, na to jsou u nás jiní lidé, já si čistě soukromě myslím, že to, čemu říkám prázdniny z historie, to jest to velké, ta velká dovolená z dějin, kterou jsme dostali po roce 89, skončila. Měli jsme 20 let volnosti v této části Evropy, mohli jsme si dělat, co jsme chtěli, relativně. Někteří jsme toho využili lépe, jiní hůř. Myslím, že velmi dobře, jsme dneska členy NATO, Evropské unie. Jiné země v této části Evropy tento čas volnosti promarnily.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to je z vašeho pohledu případ Ukrajiny?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
To je to, co říkám lidem jako je Juščenko a Tymošenková ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co je čeká a teď se bavme, bavme se právě o tom, že je Ukrajina tou velkou tranzitní zemí pro dodávky plynu, které jsou zase životně důležité pro Rusko?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Já nevím, co je čeká, to bude záležet na Moskvě a Kyjevu především.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, ale mluvil jste o tom, že Rusko pravděpodobně bude chtít nějaké trvalé řešení toho problému s Ukrajinou, který se opakuje téměř každou zimu?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ano a bude se opakovat nejspíš i tuto, tuto zimu samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je už v tuto chvíli odhad pro velvyslance pro energetickou bezpečnost?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ano a je to, to co jsme říkali členům právě z Evropské unie, předtím jsme varovali, teď je samozřejmě jedna z klíčových věcí, kterou se zabývá švédské předsednictví. My očekáváme další velkou krizi tuto zimu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A proč by tomu tak mělo být?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Protože ten vztah mezi Ruskem a Ukrajinou je dlouhodobě nestabilní, protože tam příliš mnoho lidí příliš mnoho krade.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na Ukrajině?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Nejenom, tam je obrovský černý byznys plynem, ve kterém jsou zainteresování mnozí lidé z obou stran hranice a ta situace je prostě dlouhodobě nestabilní, protože máte neustále obměny na politických špičkách, máte neustále proměny v poměru sil a zároveň obrovská očekávání, která nemůžou být nikde nikdy naplněna.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu několik těch plynových krizí, které probíhaly buď v zimě, anebo po ruskogruzínské válce na konci minulého léta, tak v podstatě se nakonec ukázaly, že pro Evropskou unii nebyla až tak škodlivé, protože mají evropské státy své zásoby plynu a ty krize netrvaly oněch 100 či 150 dní, na které dané státy mají zásoby. Tak může ta další krize být horší, může mít horší průběh, anebo to bude opět standardní?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Já nevím, nedokážu to říct, ještě před letošním lednem nikdo v Evropě neočekával stoprocentní uříznutí dodávek, kompletní odstavení. To se nestalo ani za 40 let nikdy, ani v době studené války. Stalo se to letos v lednu, my s tím musíme počítat znovu, že to může znovu nastat. Já jsem pevně přesvědčen o tom, že v ruském zájmu není žádná dlouhodobá krize, protože plyn je základní příjem Ruského státu. A myslím, že to je také důvod, proč Rusko není tak velmi aktivní v téhle té chvíli, proč jak prezident Medvěděv, tak premiér Putin a všechny ostatní se tolik angažují a vystupují v téhle věci je přesně tok, že oni prostě vidí s obavama další vývoj a myslím, že samozřejmě by rádi Ukrajinu ponížily, potupily, poškodily to asi ano, mnozí z nich, ale zároveň velkou krizi stodenní si prostě nemůžou přát, protože to by rázem zmizela velmi podstatná část příjmu státního rozpočtu. Země, která už v téhle prožívá velkou ekonomickou krizi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a přesto všechno, ve chvíli, kdy tvrdíte, pane Bartuško, že to Ruská federace bude tento ruskoukrajinský opakující se problém nějak vyřešit, tak vedle těch opravdu drsných řešení, řekněme, za použití hrubé síly, tak jsou ještě nějaká další?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, já v tomhle směru hodně věřím na jaksi možnost přesvědčit klíčové lidi na Ukrajině, ale i v Rusku, že dlouhodobě stabilní obchod s plynem je zdaleka nejlepší pro ně pro všechny. Ale samozřejmě to znamená, že budete muset z toho byznysu plynového spoustu lidí dostat ven.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To jsou ti, kteří kradou?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Buď, to není rozumíte, krádež.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste to řekl.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, jasně, já jsem tím myslel, že okrádají stát, ne že by přímo kradli plyn.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Prostě máte tam řadu lidí, kteří vydělali miliardy dolarů na tomhle tom všem. Bavíme se o lidech, kteří jsou v politice, kteří jsou ve špičkách těch zemí. A to co se Rusku povedlo v 90.letech rozprodat u nich doma v oblasti ropy a co pak vlastně Putin dlouho dostal zpátky pod kontrolu státu v ropě za pomocí toho, že vyštípal řadu oligarchů, některé z nich uvěznil, Chodorkovký, a dostal víceméně zpátky ropu pod kontrolu státu.tak něco podobného se bude muset asi stát také na Ukrajině v případě jejich prvového byznysu, ale to bude velice složitý proces a nebude pěkný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V současné době předsedá Evropské unii Švédské království, vy jste jako český velvyslanec pro energetickou bezpečnost spolupracovníkem či poradcem toho švédského předsednictví. Jak přesně je ta vaše role?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, byl, švédský premiér požádal našeho premiéra, abych byl poradcem švédského předsednictví pro otázku zemního plynu Ruska a Ukrajiny. Já všem zdůrazňuji, že toto je švédské předsednictví a je to švédská hodina, hodina slávy a hodina na světle, takže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Beze sporu jim vy jako, jako český expert na energetickou bezpečnost budete pomáhat, a kdyby tomu tak bylo opravdu tak, jak jste říkal, že je očekáváná ta další ruskoukrajinská plynová krize, tak co budete Švédům případně radit, nebo zeptám se ještě jinak, jaký způsob je připraven na řešení této nové krize?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, já vám neřeknu, co chystáme, já vám můžu říct pouze, na čem jsme se teďka už shodli s Karlem Bétem a dalšími, že to je zatím docela efektivní. Drobný příklad. Ten postoj v zásadě letos v lednu byl velmi jasný. Žádáme od Gazpromu, aby dodával plyn dle úmluv, protože všechny kontrakty jsou, že Gazprom dodá plyn na hranice Evropské unie nebo dovnitř Evropské unie a ať si Rusko Ukrajina své problémy vyřeší mezi sebou. Protože se do toho nehodláme míchat, protože je tam spousta kontraktů, které neznáme, spousta ujednání, spousta dílů, spousta kšeftů. A nehodláme se do toho, v tom angažovat, protože do toho prostě nevidíme a oni nás do toho ani nechtějí pustit. A tenhle ten pocit, tenhle ten postoj, myslím, že bylo to, co Švédové oceňovali a i mnoha země Unie, Německo, Francie. Myslím, že jsme v oblasti plynu asi docela slušně uspěli. A myslím, že tenhle ten postoj bude fungovat i dál, protože to je jediný možný. Druhá možnost, nechat se vydírat, ale to myslím, že nechceme. A podobný příklad takový skoro až úsměvný, na konci května na summitu v Chabarovsku prezident Medvěděv řekl, že musí Evropané jít, nebo my Evropané 4,2 miliardy dolarů na zaplnění zásobníků na Ukrajině, pak to řekl premiér Putin, bylo to velice exaktní číslo. My jsme sepsali nějaký text, říká se tomu anglicky /nesrozumitelné/, čili vlastně jakoby postoj předsednické země, že v zásadě nevidíme, nevidíme důvod, aby Evropa platila nějaké výpalné, že prostě od toho tu nejsme, my platíme řádně a včas za plyn, který máme dostat, Rusko splň své závazky. Tenhle, ten postoj by schválen na radě pro energetiku, na ministerské radě v červnu. A já jsem seděl ve Stockholmu 29. června, bylo pondělí, se švédskými představiteli a oni říkali, no, a co bude teďka další krok ruský, co jako, co my přece ještě musíme udělat nějaký krok vůči něma. Já jsem říkal ne, ten krok jsme učinili na té radě. Rusové samozřejmě dobře chápu, co jsme tím vyslovili a ten krok přijde v nejbližší době. No, a krátce poté, co jsme tam seděli, nebo /nesrozumitelné/ byl ten a už ten krok učinili. A ten krok byl ten, že na jednání v Bruselu najednou Rusové řekli ne, ne, tak to jsou 4,2 miliardy dolarů, budou stačit 2 miliardy. A já myslím, že při vší exaktnosti toho, toho vstupu a při tom všem je, že to je prostě milý, když člověk jako vidí jednání, který je v zásadě pochopitelné a průzračné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To nevím úplně, jestli bych to nazval milým jednáním ve chvíli, kdy se jedná o takové částky a zejména, když se jedná o naplnění ukrajinských zásobníků plynu?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ale víte, já do Ruska jezdím 15 let, tam noho těch lidí znám osobně a chápu naprosto jejich chování. Neříkám, že je mám nějak zvlášť v oblibě a oni rozhodně nemají rádi mě, já myslím, že z toho švédského, švédského požadavku, abych se pomáhal, pomáhal v jejich předsednictví, v Rusko žádnou velkou radost neměli. Ale zároveň si myslím, že to je srozumitelně pochopitelný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na ty 2 miliardy by měla Evropská unie kývnout?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ano na jeden dolar, v žádném případě. Nevidím nejmenší důvod.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jinými slovy ovšem ten požadavek znamená, že ukrajinské zásobníky plynové, které za normálních okolností tak jako všechny ostatní zásobníky přes léto, kdy není topná sezóna bývají plněny plynem, aby přes zimu ty zásoby byly patřičné, že ty zásobníky nejsou plné a že tedy se dá opravdu očekávat, že kvůli tomu, že nejsou plné, začnou Ukrajinci odebírat ty dodávky, které jinak by šly do Evropy?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Víte, stav zásobníků plynu na Ukrajině je státní tajemství a já nemám nejmenší možnost si to ověřit, ani Evropské komise, ani nikdo jiný a na celém tom postupu teďka v květnu a červnu se znovu, stejně jako v lednu, ukázala jedna krásná věc. Když naši lidé jeli do Kyjeva a do Moskvy ověřovat situaci, tak jak v Moskvě, tak v Kyjevě dostali úplně stejná čísla do puntíku a nepochybně Rusko a Ukrajina v tomto případě jednaly ve shodě. Nebo tam minimálně nějaké velké souznění duší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Vy posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, mám dnešním hostem je Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost. Tématem tohoto rozhovoru měl být zejména plynovod Nabucco, tak se pojďme k němu vrátit. Zatím, alespoň podle dostupných informací ten plánovaný plynovod Nabucco nemá zajištěny dodávky plynu, není nasmlouváno to, co by do něj na začátku mělo téct. Na oficiálních webových stránkách toho projektu Nabucco je mezi případnými zdroji psána i Ruská federace, má to vůbec svojí logiku, aby i Rusko přispívalo zemním plynem?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, vzhledem k tomu, že ten plynovod má končit v Baumgartenu, což je velké úložiště v Rakousku, kde už Gazpromu, má 50 procent, tak si myslím, že namítat proti účasti Gazpromu jako zdroje plynu pro Nabucco nedává, nedává velký smysl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ale přece velkým argumentem a ten holt můžete klidně vyvrátit, možná to je jen nějaký mediální odraz politických prohlášení je, že Nabucco, byť i se 30 miliardami kubíků ročně do Evropské unie zemního plynu, má být něčím, co by mělo odlehčit evropské závislosti na ruském plynu?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, takhle to politicky samozřejmě bývá prodáváno, takhle to zní, ale podívejte se, naše závislost na vnějších dodavatelích stále poroste. Domácí produkce zemního plynu v Evropské unii klesá, bude výrazně klesat i dál v Británii, v Dánsku, čili Evropa bude dovážet stále víc zemního plynu a velké procento z něj půjde z Ruska. Jestli to bude 50 procent, nebo 60 procent už na tom ruském jaksi vlivu tak velkou roli mít nebude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a tak pojďme k tomu dodat teda ještě nějaká další data mezi dalšími zdroji je psán Turkmenistán. Minulý červenec roku 2008 byla podepsána dohoda mezi Gazpromem a vládou Turkmenistánu o tom, že Gazprom de facto přebírá ta, ta plynová ložiska. To znamená další země, která bude de facto produkovat ne přímo ruský plyn, ale prostě bude zásobována Gazpromem, do toho víme, že před několika měsíci Gazprom majetkové vstoupil do maďarského energetického gigantu MOL, to znamená, že tam má.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ale Gazprom ne, Surgutněftěgaz.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ale.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ruská firma.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Děkuji za, děkuji za.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
21 procent.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Za, za korekci, ale je to , je to velice blízko ruskému státu, to znamená, že v tu chvíli Rusko má určitou možnost, jak minimálně ovlivňovat, anebo alespoň obstruovat jednání té společnosti, která bude řídit Nabucco, tak proč tedy to Nabucco máme stavět? Není jednodušší tedy vyřešit situaci s Ukrajinou a nevyhazovat 8 miliard eur za stavbu nového plynovodu?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Nabucco bylo původně koncipováno jako plynovod, který přivede plyn z Íránu a stále si myslím, že to je základní důvod tu rouru postavit, protože Írán má druhé největší zásoby zemního plynu na světě po Rusku, a ať už skončí ten současný nepřátelský vztah jakkoli, ať už skončí bombardováním nebo spíš věřím dohodou, tak Írán prostě je pro Evropu klíčový dodavatel, potenciální dodavatel zemního plynu. A pokud se chceme bavit o nějaké diverzifikaci od Ruska, pak Írán a případně další země v zálivu Katar jsou klíčoví dodavatelé. V tom vidím smysl Nabucco. Proto se jmenuje mimochodem Nabucco, protože to je podle Nabucco dozora v Perské válce. A takže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano, ano, takže to je v očekávání toho, že prostě situace s Íránem dopadne nějak tak, že Írán bude chtít zásobovat Evropskou unii zemním plynem.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Írán chce, my to.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zatím nezásobuje.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
My /nesrozumitelné/ nekamarádíme, pokud jste si všiml. /Souzvuk hlasů/.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bezesporu všiml. A přesto Írán chce?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Já myslím, že Írán také, Írán samozřejmě má zájem své zásoby plynu prodat, jedná se všemi, jedná s Čínou, jedná s Indií, jedná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak zatím je prodávám, prodává je Japoncům, Číňanům.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, to hlavně ropa, v tom plynu prodáváme, nebo v podstatě v plynu prodává spíše budoucí koncese a malinkaté množství plynu jde na severu do Turecka a to je malinkaté množství. Ty jeho hlavní zásoby jsou v ložisku Jižní Pars, to je 10 procent světových zásob plynu mimochodem. Obrovské pole mezi Katarem a Íránem v Perském zálivu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zatím nevyužité.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Zatím ne, Katar, Katar ho těží, tak je to důvod velkých třenic mezi Katarem a Íránem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a teď zpátky k Ruské federaci, protože z toho všeho, co říkáte, například i o Nabuccu, kdy tedy opravdu se ukazuje, že ta politická prohlášení asi podle toho, podle vašeho názoru nejsou úplně založena na realitě, nejde tedy o nahrazení evropské závislosti co se plynu týče na Rusku nějakým jiným, jiným odběrem, tak má vůbec Evropská unie nějakou možnost zjistit, jak na tom Rusko s plynem je? Jestli má dost bohatých ložisek zemního plynu, jestli je schopno je vytěžit a tak dále? Já teď narážím například na zmínky britského geologa Jeremy Leggetta, který ve svých publikovaných závěrech říká to je informace, kterou téměř nikdo neví, informaci máme jen z Ruska.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
No, samozřejmě, ale to platí pro všechny země, které mají ropu a zemní plyn. Víte v ropě a v zemním plynu všichni lžou. Lžou státy, které ropu a zemní plyn mají, lžou nadnárodní společnosti je to pár let, co vyšel i /nesrozumitelné/ museli přehodnotit oficiální zásoby plynu a hlavně ropy, takže výsledkem byl velký pád těch akcií. Tohle je oblast, v níž všichni falšují údaje a všichni předstírají, všichni, všichni do jednoho. A já samozřejmě všechna ta čísla beru s velkou rezervou, na druhou stranu Rusko je podle řady podkladů opravdu vlastníkem ne větší zásoby zemního plynu na světě, následování Íránem a Katarem. Otázka je, zda jsou schopni to ložiska otevřít v reálném blízkém čase, zda stávající fungují a ještě chvilku fungovat budou. Rusko je největší těžař zemního plynu na světě, a jenom pro představu těží zhruba 600 miliard kubíků plynu ročně a zhruba jednu čtvrtinu exportuje. Tři čtvrtiny konzumuje, konzumuje samo Rusko, je největší konzument zemního plynu na světě. Takže pokud bude mít potřebu plyn vyvážet, tak věřím tomu, že ten plyn najde ještě minimálně řadu, řadu dalších let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zpátky k plynovodu Nabucco, země, přes jejichž území má tento plynovod vést, to znamená Turecko, které je nejdelší dobu mělo určité výhrady k celému projektu, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a nakonec ta koncová země Rakousko, to celé by mělo stát 8 miliard eur, kdo to zaplatí?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Firmy, které se toho mají účastnit a ve finále samozřejmě konzumenti, pochopitelně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že, řekněme, z těch společných peněz Evropské unie do toho nepůjde ani euro?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
200 milionů euro bylo vyčleněno v rámci evropského fondu obnovy, to začátkem roku na přípravné práce. Ale samotné investice by měly jít z firem samotných grantované bankami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a teď ty firmy, které se účastní, to jsou vedle maďarského MOLu nebo rakouského OMV, například Transgaz a další dvě, to jsou firmy, které jsou alespoň částečně v soukromých rukou, neměla by mít Evropské unie nějakou páku, jakým způsobem minimálně spolurozhodovat nebo ovlivňovat to, jak se celý ten projekt Nabucca bude chovat?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Víte, to je problém, který máme obecně všude ve vyspělých zemních, v demokraciích. V demokracie můžete leccos zakázat jako vláda a prakticky nic nemůžete vynutit nemůžete přinutit soukromé společnosti, aby něco investovaly někam. Můžete je v tom podporovat, popichovat, dávat jim různé garance, slibovat, vydláždit jim cestu k politikům, ale v zásadě ve finále mají poslední slovo mají vždycky firmy. Potom je vždycky ta ceremonie, kde jsou politici a ministři, něco podepisujou, přijdou samozřejmě hezké a jsme rád, že to je, ale to hlavní jednání nás teprve čeká v oblasti Nabucco, to je když si ta šestice firem, dneska je tam ještě RWE německé, a až si ta šestice firem sedne s bankama a budou porovnávat reálné odhady nákladů s reálnou šancí získat plyn a konzumenty pro ten plyn.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A rozumím tomu správně, že se také po tomto jednání, personalizujme, že potom ta jednání těch šest pánů se zvedne a řekne, bohužel prostě, za současné ekonomické situace, nezapomeňme, že my jsme v ekonomické recesi, to prostě by ty půjčky by byly tak příšerně drahé a ty dodávky jsou tak nejisté vzhledem k tomu, že Írán s námi, jak jste říkal, pane Bartušku, nekamarádí, že to je prostě kšeft, do kterého nepůjdeme?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
To se klidně může stát samozřejmě. Víte, to co bylo včera podepsáno v Ankaře, je v zásadě odstranění, doufejme, že odstranění konečné jednoho ze dvou problémů, který Nabucco mělo. Ten první největší problém je najít dost plynu pro tu rouru, a to je stále ještě nevyřešené. Druhý problém byl postavení Turecka, protože Turecko požadovalo mnohem víc, než být pouze tranzitní zemí. Žádalo velkou část toho plynu sami pro sebe a žádalo různé další specifické koncese které jsou pochopitelné. Turecko potřebuje růst, oni chtějí zečtyřnásobit svojí produkci elektrické energie v příštích 20 letech. A upřímně řečeno, i pro mě jako Čecha je nemyslitelné, že by prostě okolo Prahy procházel plynovod do Německa a Francie, kterým by tekl plyn pro ně a my bychom tady v zimě mrzli. To by, myslím, čeští občané naši vládu lynčovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A napíchli ten plynovod.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Samozřejmě. Takže představa Nabucco, které prostě obchází 18ti milionový Istanbul a tam nejde ani kapka a pro Evropu by šlo 30 miliard kubíků plynu, byla těžko přijatelná pro Turecko, čili ta jednání byla, byla velice tvrdá. Ve finále jsem rád, že se povedlo i díky českému podílu na tom všem, že řada našich politiků jela do oblasti, mluvila s Tureckem, premiér Topolánek, Saša Vondra, Schwarzenberg, no, a další. To prostě bylo podle mě klíčové v tom, že se podařilo Turecku vysvětlit, že buď bude normální tranzitní zemí, anebo nebude nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bezesporu ale tak, jak před chvílí ve Dvaceti minutách Radiožurnálu padlo budoucnost plynovodu Nabucco je stále ještě nejistá?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Ale to je u každého velkého projektu. To si přiznejme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tom případě uvidíme. Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost byl hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas, hezký večer.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky:
Děkuji také, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, i já vám přeji hezký večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.