Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, již po několikáté, spor mezi ruskou federací a Ukrajinou, shodou okolností kolem konce a začátku Nového roku, v tomto roce de facto už podruhé, protože houply dodávky zemního plynu někdy na začátku března roku 2008. O co přesně jde v tomto sporu podle vašich informací, pane Bartuško?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Tak, ten spor je dlouhodobý, v zásadě Gazprom by asi velmi rád vlastnil tranzitní síť na Ukrajině, což nemůže, neboť ze zákona Ukrajina nemůže prodat svoji tranzitní síť. Naopak Ukrajina by samozřejmě asi chtěla mít plyn z Ruska co nejlevněji. To je asi jedná část toho příběhu. Ta druhá část příběhu je ta, že samozřejmě řada lidí v Rusku i na Ukrajině v té současné situaci už vlastně profituje, a že ten současný systém vyhovuje elitám obou zemí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, řekněme, to oficiální, co se zhruba už celý prosinec tak jako pinká mezi ukrajinskými a ruskými představiteli, protože ti z Gazpromu jsou zároveň představitelé vlády, minimálně ti, co sedí v představenstvu Gazpromu, protože je to státní podnik, tak ten dluh, který má činit nějaké snad 2 miliardy dolarů nebo taková podobná částka, tak to je nějaká zástěrka nebo tam opravdu nějaký dluh lítá, někdo někomu nezaplatil?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Já rozhodně nechci být a nebudeme ani jako předsedající země Unie arbitrem mezi Ruskem a Ukrajinou, protože dovnitř toho jejich systému nevidíme. Uvědomte si jednu věc, jenom ilustrativní, v roce 06, v lednu, v té největší krizi před 3 lety Ukrajina, která byla tehdy opravdu takřka na kolenou, souhlasila s tím, že na své východní a západní hranice, tedy s Ruskem a se Slovenskem, instaluje měřící přístroje, aby bylo jasné, kolik plynu do Ukrajiny vtéká a kolik vytéká. To by dalo jasnou transparentní informaci všem a bylo by jasné, zda Ukrajina odebírá či neodebírá nezákonně. Ukrajina to slíbila před 3 lety, dodnes, uplynuly 3 roky, se nic takového na hranicích nepostavilo. Předávací místo mezi Ruskem a Ukrajinou je hluboko v hlubinách Ruska a tahleta situace vyhovuje evidentně oběma stranám. Takže, to, co dneska máte na Ukrajině, je zmenšenina toho ruského plynového systému, který je velmi neprůhledný. Nepochybně lidé, kteří mu velí a vedou ho, nejsou chudí lidé, když to řeknu velmi jemně. A to základní, co se odehrává v tom plynovém byznysu, je podle mě velmi příjemné vydělávání velkých peněz pro mnoho lidí. A že jsou tam občasné problémy a občasné vyhrožování, tak samozřejmě, tak to je v každé rozvádějící se rodině.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ovšem na této rozvádějící se rodině jsou na jedné té straně, řekněme, ukrajinské navěšeny ne snad všechny, ale většina zemí Evropské unie, tak ta otázka prosince roku 2008 zní: směřuje to celé k té hluboké krizi, která byla v roce 2006 a nebo to bude jenom nějaká přeháňka, která se vyřeší tím, že Ukrajina snad cosi zaplatí z toho dluhu a půjdeme dál?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Základní věc je, že nemusí se nakonec stát nic. Ještě dnes 23. prosince probíhá jednání v Moskvě mezi ruskou a ukrajinskou stranou. Poběží zřejmě hluboko do noci, takže tam se ještě mohou dohodnout. Pokud se nedohodnou, myslím si, že se ještě pokusí premiérka Tymošenková nějakou poslední cestu do Moskvy nebo dohodu, to je 50:50. Pokud se nedohodnou, předpokládám, že Rusko opravdu zastaví dodávky plynu na Ukrajinu od 1. ledna s tím, že budou dál posílat tranzitní plyn do Evropy. Zda bude pak ten plyn odebírán, ten evropský, v nějaké míře Ukrajinou, to nevím. Já jsem mluvil s vedením Naftohazu včetně Olega Dubiny, to je generální ředitel, před 3 dny v Londýně a slibovali, že mají zásobníky plynu plné a že vůbec nepotřebují žádný dodatečný plyn, aby mohli přežít zimu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je tedy v praxi ten slib, který Ukrajina oficiálně dala, že i kdyby čirou náhodou Rusko stoplo dodávky zemního plynu, že Ukrajina je schopna pokrýt ty unijní potřeby.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Ne unijní potřeby, že je schopna pokrýt své potřeby ze zásobníků a že tudíž ten tranzitní plny prostě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že by neustále proudil do Evropské unie.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
A že by se ho netkla, řekněme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Otázka je, na jak dlouho ty ukrajinské zásobníky vydrží.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Jak říkám, Oleg Dubina, což je šéf Naftohazu, mě ve čtvrtek v noci říkal, zaklínal se, že mají 30 miliard kubíků plynu, což je jejich kompletní zimní potřeba a že zásobníky jsou v pořádku a mají je plně pod kontrolou. My nemáme možnosti verifikace těchto údajů a samozřejmě můžete se podívat do minulosti a zjistíte, že v řadě případů plynař říkal, že má zásobníky plné, aby se o pár dnů později ukázalo, že byly prázdné a podobně, čili ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nebo byly dále plné, ale nechtěli si je nechat i nadále plné, a tak proto odebírali z té tranzitní částky.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Jak říkám, máme to z ukrajinské strany tento příslib. Já samozřejmě nežiju pouze z příslibů, to bych byl asi hodně nešťastný člověk, takže samozřejmě hovoříme jak s ruskou stranou, tak s ukrajinskou stranou. Ta základní linie naše a i Evropské unie, já jsem takhle býval s komisařem Piebalgsem, s představiteli Německa, Francie, Velké Británie, Holandska, Španělska, Polska, těch hlavních klíčových zemí Unie, naše základní linie je jednotná a případně prohlášení České republiky, které bude jako předsedající země v lednu, pokud se ta situace stane, bude v zásadě jednoduché, Evropa chce svůj zemní plyn, platí řádně a včas, takže není důvod, aby byla ovlivněná situací mezi Ruskem a Ukrajinou. Evropa nemá zájem být arbitrem sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, protože nevidíme dovnitř jejich všech obchodních vztahů. Nepochybně je zájmem Ukrajiny být dobrou tranzitní zemí a je nepochybně zájmem Ruska být jenom jako spojový dodavatel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když toto všechno vezmeme a teď k tomu ještě připočítáme to, co říkal vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra na té tiskové konferenci, který popsal tu situaci, že Gazprom opět by hrozil tím, že by mohl omezit dodávky směrem na Ukrajinu. A k tomu vicepremiér Vondra dodal: "Pokud nastane problém, bude ho muset hasit právě Česká republika." Tak, co tím myslel, jak by v tom případě Česko jako předsednická země Evropské unie, i u toho, co říkáte, že nevidíme mezi Ukrajinu a Rusko do jejich plynových a ropných vztahů, tak jak bychom to mohli hasit?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Pozor, pozor, za prvé, my asi leccos víme, akorát to nebudeme říkat veřejně, samozřejmě. My jak se Sašou Vondrou jsme včera seděli a s vedením ministerstva jsme seděli včera 2 hodiny večer, my už spoustu věcí děláme teď, nečekáme na leden. Čili, v těchto chvílích já volám velmi mnoho do Moskvy, do Kyjeva, další členové z vlády volají také, pan premiér snad udělal nějaký hovor. Čili, my se snažíme už řadu věcí ověřit v téhleté chvíli, protože nemá smysl čekat na 1. leden. Navíc, v Moskvě a v Kyjevě budeme mít těžké se dovolat zhruba tak od zítřka, pozítřka, do nějakého takového 10. ledna, protože oni si dělají takhle dlouhé Vánoce, kdy je berou jako naše Vánoce a Nový rok, tak jejich Vánoce, které jsou 6., 7. ledna.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud nefungujou telefony, tak se špatně řeší diplomatická krize, předpokládám.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Já mám mobil na řadu lidí z téhleté branže, včetně šéfů, a vídám se s nimi už 2 roky a si myslím, že se známe. Samozřejmě je možné, že někteří prostě nebou chtít s námi mluvit. Může být, že se Rusko rozhodne, že prostě bude chtít nás za něco vytrestat. Ale osobně tomu moc nevěřím, myslím si, že základním zájmem Ruska je být viděno jako solidní dodavatel do Evropy. To je něco, co oni dlouhodobě chtějí a že třeba jejich přístup k té situaci s dodávkami ropy k nám od letošního léta doteď je v zásadě korektní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, nějaký relativně korektní odhad velvyslance pro energetickou bezpečnost České republiky, jak se tato prosincová snad počínající krize vyvine, jestli se vůbec něco stane, je jaký?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
My jsme včera dělali ještě další sezení zase na ministerstvu průmyslu a obchodu s náměstkem Hynerem a s šéfy ropných teda plynových společností u nás, takže známe stav zásobníků plynu u nás, které jsou v tuto chvíli víceméně plné, známe podmínky jednotlivých firem, RWE Transgas, Emex, E.ON, Pražská plynárenská. Věříme tomu, že i v případě omezení dodávek, které by bylo na úrovni té krize v roce 06, nějakých 15 procent dodávek omezeno, jsme bez problémů schopni vydržet nějakých 80 dnů jenom z těch zásobníků. Navíc předpokládáme, že ta krize, pokud by nějaké omezení dodávek nastalo, tak to bude otázka spíš dnů než týdnů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Reflektuje Evropská unie z vašeho pohledu, pane velvyslanče, dostatečně otázky své energetické bezpečnosti?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Která Evropská unie? Zapomínáte ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslel jsme, že máme jenom jednu.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
No, já vám to ukážu na příkladu zemního plynu. V případě zemního plynu máte 3 Evropské unie. Máte severozápad Unie, Británie, Francie, Německo, Holandsko, země, které jsou velmi diverzifikované, mají řadu dodavatelů, 4, 5 klíčových, žádný z nich není třeba přes 20 procent a mohou si vybírat, mají velké terminály na kapalný plyn. Británie má třeba 40 procent své spotřeby v kapalném plynu z celého světa. Tam je, myslím, diverzifikace kompletní a nemají žádný problém. Jih Evropské unie je závislý na převážně na Alžírsku a z části na Libyi, tam je ten vztah někdy velice podobný tomu, co známe my na východě, kdy velká část východní Evropy je závislá na Rusku jako dodavateli. A když si porovnáte chování třeba alžírského Sonatrachu, to je jejich národní monopol, vůči Španělsku, tak to je myslím velice podobné tomu, co dělá Gazprom vůči některým zemím východní Evropy. A je tu samozřejmě znát, že ta východní část Evropy bohužel strašně málo investovala do svého bezpečí. Česká republika je v tomhletom dost výjimečná, my jsme postavili ropovod z Německa, nebýt jeho, tak bychom byli teďka na kolenou. Uzavřeli jsme kontrakt na zemní plyn už v roce 97 s Norskem. Dávno předtím, než se z toho stalo módní téma. Čili, já musím smeknout před vládama, který tady byly v 90. letech, protože my jsme spoustu věcí udělali a postavili reálně za spoustu peněz už tehdy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a teď kdybych se vrátil od těch tedy 3 různých Unií, co se energetické bezpečnosti týče, přece jenom k jedné velké, jak vůbec do tématu energetické bezpečnosti Evropské unie, a teď to je možná takový malý pohled do budoucnosti, zapadá například to, že zítra podle dostupných informací by měla Moskva podepsat se Srbskem dohodu o tom, že odkoupí, řekněme, majoritní podíl z ropného monopolu srbského za to, že přes Srbsko bude postaven ruský ropovod? A teď už se dostáváme k zemi, která má určitý tah na to, aby se stala součástí Evropské unie, a zároveň bude Rusko v této zemi co se energetiky takto silně zaháčkováno.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Víte, já jak jsem předtím popisoval ty 3 různé Evropy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tato je čtvrtá.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Ne, já jsem se pokoušel vysvětlit jednu věc, že pro řadu klíčových zemí Unie energetika je naprosto principiální součást jejich bezpečnostní strategie, to se týká Francie, Británie i Německa. Bohužel v naší části Evropy, s výjimkou snad naší země a ještě několika dalších, to velká část politiků nevnímá tímhle stylem a logicky potom, když se odsud ozve nějaký nářek, že potřebujeme pomoc, tak to ti západní naši partneři vnímají jako pláč na rozlitým mlékem. Takže, oni celkově potřeby téhleté části Evropy vnímají prizmatem toho, že jsme strašně málo investovali, strašně málo jsme se o to starali a logicky teď máme problém. A pronikání Ruska na Balkán je dlouhodobý jev. Myslím, že ruský vliv v Černé Hoře už je takřka pověstný. A v Srbsku, upřímně řečeno, zájemců bylo několik, ale Gazprom nabídl něco, co nebo ruští vyjednavači mohou nabídnout něco, co bylo pozoruhodné kombinací, protože tam se nejedná pouze o ropu, tam se jedná i možném plynovodu, tam se jedná o dalších věcech. Čili, je to balíček aktiv, které můžete nabídnout, pokud jste velký stát a máte pod kontrolou všechny tyhlety komponenty. Zatímco ti západní uchazeči o srbské majetky vždycky nabízeli pouze kus. A pro Srbsko bylo samozřejmě zajímavější ten balík.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a pak ještě jedna nabídka přišla, tentokrát od Gazpromu vůči některým českým firmám, pokud se úplně nepletu, a měly by tady být na území Česka postaveny snad v příštím roce velké plynové zásobníky právě, které by měly být v majetku Gazpromu, snad o objemu až půl miliardy metrů krychlových. Je to úplně v pořádku z pohledu české energetické bezpečnosti? Bavíme se o Gazpromu a o státní ruské společnosti.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Jenom pro kontext, naše zásobníky v tuhle chvíli mají velikost 2,5 miliardy kubíků plynu, čili půlmiliarda kubíků není, je to pětina stávajících zásobníků. My jsme zásobníky kompletně privatizovali v době privatizace celého plynárenství, takže stát nemá žádný podíl na zásobnících zemního plynu, na rozdíl třeba od ropy, v ropě máme státní rezervy na 90 dnů, ale v plynu nemáme žádný státní podíl. A tak jako jsme obezřetní v případě vstupu Gazpromu sem, nějakých podniků, tak v případě zásobníků já to vítám, protože si myslím, že je dobře, když tady investuje v tomhletom, protože za prvé je to investice, která přinese práci lidem tady a to v dnešní době ekonomických problémů není samo o sobě málo. A navíc ty zásobníky budou na našem území a ten plyn, který tam bude, v případě nějaké nouze bude vždycky možné jaksi ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Použít.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
... použít, tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nebo by se tam hodilo slovo zrekvírovat?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
To bych neřekl. Ne, ale myslím si, že je to svědectvím, já samozřejmě chápu, že Gazprom hledá zásobníky za Ukrajinou, protože na té cestě mezi svými nalezišti a za hlavními spotřebiteli, což je západní Evropa, chce mít nějaké zásobníky asi větší. Půlmiliarda kubíku plynu moc neřeší, to je poměrně malý zásobník. Ale hledá v Rakousku, v Německu i u nás, na Slovensku hledá možnosti stavit zásobníky, aby se vyhnul problémům, které, u kterých jsme začali, vlastně které jsou teďka už každoroční.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A které jsou právě v současnosti v běhu, tedy problém mezi ruskou federací a Ukrajinou ohledně dodávek zemního plynu. Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane Bartuško, teď vám to neříkám jako novou informaci, to je spíše pro posluchače, ale pracovní skupina vládního poradního výboru pro Evropskou unii včera schválila priority českého předsednictví, měly by být založeny na 3 éčkách, ekonomika, energetika a také téma Evropa a svět. Co by přesně mělo v tom půlroce roku 2009 dělat Česko co se energetiky týče?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
My tam máme asi základní zájem, abysme začali reálně propojovat Evropu, protože když jsem mluvil o těch 3 Evropách, on to není případ pouze plynu, ono je to i v ropě, i v elektřině. My jako Evropa nevyužíváme svoji největší sílu, což je to, že jsme největší ekonomický celek světa, půlmiliarda lidí, která má schopnost si vynutit řadu věcí. My jsme schopni prosadit své standarty v telefonech, standard GSM, v chemikáliích, ale v oblasti energetiky se chováme jako hlupáci, protože nejsme navzájem propojení, nemáme jeden trh, logicky vystupujeme každý zvlášť a logicky řada z těch členských zemí je bita těmi dodavateli. Takže, propojování sítí jak v elektřině, tak v plynu, ta v ropě, je pro nás základní téma. Myslíme si, že bez reálného vzniku a reálného propojení sítí není možný žádný jeden hlas Evropy vůči světu. A naopak teprve poté, až budeme mít propojeny sítě aspoň základní, budeme schopni si reálně pomoci v případě krize. Vemte si omezení dodávek ropy k nám od letošního července dosud, kdybychom neměli postavený ropovod z Německa, tak bychom měli asi vážný problém a žádný množství výroků solidarity a příslibů by tomu nepomohlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
S tím možná souvisí další otázka, protože jedno z dalších snad podtémat našeho předsednictví by měla být práce na takzvaném východním partnerství Unie. Podle dostupných informací by mělo jít o vztahy s Arménií, Ázerbajdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, tedy v podstatě samé energeticky zajímavé země. Bude to východní partnerství hovořit také o energetice, také o tom, jakým způsobem navázat nějaké, řekněme, alternativní energetické kanály od těch, co už máme?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Tak, je to samozřejmě součástí toho partnerství. Ale já si myslím, že to není jediná část toho východního partnerství, protože ony tyhlety země, a ještě víc to platí pro země střední Asie, bývalé sovětské republiky, tyhlety země už jsou dneska dost unavené tím, že Evropa je vnímá pouze jako dodavatele surovin a nic víc. A samozřejmě chtějí něco víc, protože kdo by nechtěl upřímně řečeno. Takže, jak Ázerbajdžán, tak Kazachstán, Turkmenistán, což jsou pro nás další zajímavé země právě v oblasti energií, dávají jednoznačně najevo, a je to pochopitelné, že to, co je zajímá, je mnohem víc jaksi politické partnerství, ne třeba přímo členství v Unii, ale rozhodně respekt a větší míra kontaktů než dosud.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když bychom pominuli to, že by snad mohla být nějaká krize, a budeme doufat, že nebude, to znamená, že ji, jak říkal vicepremiér Vondra, nebudeme muset hasit, tak ve chvíli, kdy bychom chtěli rozjet nějaký proces řekněme propojování, energetického propojování celé Evropské unie, to se nedá stihnout bezesporu za půl roku, co se dá stihnout za půl roku, co je takový první postupný cíl toho, co by Česko mělo dosáhnout a na konci června vykázat?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
No, o tom propojování sítí se hovoří už 15 let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To se hovoří, ale ...

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Takže, my v tuhletu chvíli máme, co třeba chceme dotáhnout do konce během toho půl roku je jasné rozdělení 4 miliard euro, který byly teďka vyčleněny v rámci evropského fondu obnovy na konkrétní propojování konkrétních částí hlavně elektrických sítí Evropy, to je Balkán, Pobaltí, je to Francie, Španělsko, Itálie a podobně. Mít jasný seznam těchhletěch akcí, kde se budou tyhle peníze investovat, protože ten problém v Evropě je v tom, že ona umí skvěle definovat, co potřebuje postavit a pak na to nikdy nedá peníze nebo nenajde sílu ten projekt prosadit. Takže, tohleto je něco, co bychom chtěli dotáhnout do konce, a myslím, že to dokážeme. To je nějaký první krok. Další je, to myslím, že už taky je, asi dokážeme dostat, děláme koncem ledna v Ostravě konferenci o propojování elektrických sítí a tam podtextem bude samozřejmě i propojování v rámci Baltu, v rámci západního Balkánu, ale samozřejmě v rámci třeba západní Evropy, protože Francie, Španělsko už 30 let nemají kapacitní spojení elektrické. Podobně třeba Rakousko má de facto 2 do značné míry oddělené soustavy. A najít peníze a najít aspoň na část těch projektů najít peníze na najít chuť je postavit nebo ochotu je postavit, což nebude jednoduchý. V případě třeba právě toho francouzskošpanělského pomezí, kde 30 let se nepostavilo to propojení, evidentně to bylo zájmem obou těch velkých národních společností, aby něco stálo, a ve finále to si vlastně vyžadovalo osobní iniciativu zvláštního představitele Evropský unie, který jednal přímo s prezidentem Sarkozy a premiérem Zapaterem, aby našli nějaké kompromisní řešení. Takže, tohleto asi bude čekat i nás. Když dáte na papír, že by se Evropa měla propojit, tak vám to všichni podepíšou. Teprve v okamžiku, když řeknete, že to znamená konkrétní drát támhle za tím barákem, tak samozřejmě majitel toho domu asi nadšen nebude. Podobně propojení 3 pobaltských zemí, Litva, Lotyšsko, Estonsko, samozřejmě s tím všichni souhlasí, ale jakmile se začnete bavit o technických detailech, tak to už tak velké nadšení není. Dodneška stojí už jediný propojení, a to je Finska do Estonska. Ze Švédska do Lotyšska, o tom se hovoří 15 let. Z Polska do Litvy, o tom se hovoří už 20 let skoro.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, uvidíme, jestli po 15ti letech mluvení a řečí o propojení, energetickém propojení Evropské unie bude v příštím půlroce udělán nějaký pokrok. Český rozhlas 1 Radiožurnál i toto téma bude pečlivě sledovat. Takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu dnešních posledních předvánočních. Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška byl mým hostem. Děkuji pěkně za návštěvu a na shledanou.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, hezký večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.