V Žilině se rozhodli vrátit život modernistické synagoze: proměnili ji v kulturní centrum

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dílo Juraje Gábora podtrhuje modernisticky čistou vizualitu židovské synagogy
0:00
/
0:00

Duši města vytváří především jeho kultura. A málokoho asi napadne vyrazit za ní do synagogy. Takovou možnost mají ve slovenské Žilině. A nemluvíme v tomhle případě o modlení, ale o koncertech, výstavách nebo festivalech. Žilinská synagoga se za posledních deset let stala centrem nezávislé kultury a nyní hostí site specific instalaci Juraje Gábora.

Zajímavé na té architektuře je, že člověk vchází relativně malými dveřmi a malými chodbami s nízkými stropy. Teprve když vejde do velkého sálu, tak to exploduje,“ vyjadřuje ředitel Nové synagogy Marek Adamov údiv nad velikostí celé budovy.

Synagoga se rozprostírá na ploše zhruba tisíc metrů čtverečních. Hlavní modlitebna byla stavěna pro sedm set sedících návštěvníků.

Synagoga v rukou nejchudších (nadšenců)

Židům synagoga přestala patřit dávno. Komunisté si z ní udělali vysokoškolské prostory a ty se kdysi staly místem, kde se proti jejich nadvládě demonstrovalo. A o pár let později se v ní jako místním kině promítal Jurský park. Přesto o budovu nebyl velký zájem a židovská obec nevěděla, jak s ní naložit. Tak jsem přišli její dosavadní nájemníci, kteří se rozhodli vrátit jí původní vzhled.

Paradox rekonstrukce byl, že jsme asi ti nejchudší v Žilině a pustili jsme se do projektu, který před námi odmítlo město i kraj, protože se jim to zdálo drahé a velké. My jsme se do toho pustili s tím, že neměli jsme ani euro,“ vzpomíná Marek Adamov.

Neměli sice peníze, ale měli řádu známých, přátel, dobrovolníků a podporovatelů a tak svou mravenčí prací začali synagoze vracet její zašlou krásu. Dnes z jedné strany do ulice vysílají z reproduktoru píseň, jejíž slova tvoří jména všech, kteří s tím pomáhali.

Centrum nejen kultury

Jsou to tři tisíce jmen a celá skladba trvá tři hodiny. V synagoze teď můžou návštěvníci zažít téměř cokoli od výstav, festivalů, koncertů, vánočních trhů nebo se v ní třeba hrál i badminton. „Lukostřelci tu trénovali, když zavřeli sportoviště. My jako galerie jsem mohli mít otevřeno, tak jsem jim poskytli individuální možnosti trénování. Mezi díly létaly šípy,“ směje se ředitel.

Kupoli žilinské synagogy doplňuje zemská polokoule Juraje Gábora

Teď ale prostor hlavního sálu zaujímá něco úplně jiného. Za dílem, na které se čekalo téměř celou pandemii, stojí Juraj Gábor: „Koule, kterou architekt Peterem Behrens do Nové synagogy vepsal už při projektování, je pomyslná. Mě napadlo ji zviditelnit,“ vysvětluje autor instalace.

Juraj Gábor: zemská kupole

Střechu synagogy tvoří poloviční kupole a Juraj Gábor se rozhodl dotvořit její zbytek. Lidé tak nahlédnou na dno dřevěné obrovské kupole, které se rozprostírá téměř do celého prostoru. „Duchovní sféra je reprezentována kupolí, která je nedotknutelná, je nebeskou klenbou. Chtěl jsem vytvořit protipól, to, po čem chodíme, nějakou zemi,“ popisuje Juraj Gábor.

Jeho dílo by mělo v Nové synagoze vydržet zhruba rok, pak ji chce autor přesunout do volného prostředí. A synagoga bude moct propůjčit své prostory zase něčemu jinému.

autoři: Pavlína Nečásková , | zdroj:
Spustit audio

Související