Do jedné z hal nedaleko Mladé Boleslavi přivezli na přelomu roku supertajný prototyp – úplně novou testovací figurínu pro automobilové crashtesty. Testovací „panáci“, kteří při nárazových testech nahrazují nás lidi, jsou sofistikovaná a také drahá zařízení s životností kolem deseti let. A tomu odpovídá i vývojový cyklus figurín. Ty dosud používané totiž vycházejí ze znalostí zhruba ze 70. let. Nová figurína, pojmenovaná Thor, je tedy velkou událostí.
Jsme v Heidelbergu – v místě, kde společnost Kistler vyvinula a zhruba za rok začne vyrábět novou figurínu. Projekt má na starosti Alexandr Schmidt, který nám po laboratořích a pracovištích ukazuje nejrůznější součástky a formy nově připravované figuríny.
O tom, že brzy budeme jezdit v samořiditelných autech, se mluví už několik let. Jsme ale jako společnost připravení na tento krok kupředu? Netlačí nás honba za neustálými inovacemi do situací, které nebudeme umět vyřešit?
„Tady kromě nové figuríny děláme kalibrační a servisní práce i na dosud používaných zařízeních. U některých například upravujeme systémy, třeba s ohledem na elektrické vozy, které teď mají automobilky často ve vývoji,“ popisuje.
„S ohledem na rozměrné akumulátory se u nich totiž jinak využívá prostor karoserie. I proto je trendem připojit figurínu pouze jedním kabelem než vést speciální ke každému druhému senzoru, jako to fungovalo v minulosti.“
S bezpečnostními testy elektrických vozů souvisí také požární rizika. I proto se figuríny musí při testech rychleji a snáze odpojovat.
„Elektromobilita pro crash svět hodně znamená, ale předpoklad je, že při standardních testech nevzplane,“ pokračuje český zástupce společnosti Jakub Machuta. „My jako výrobce figurín nebo měřicí techniky dokážeme změřit vysoké napětí, případně jestli nebyla proražena nějaká izolace, ale ohni se bránit nemůžeme.“
Nové bezpečnostní výzvy spojené s elektromobilititou jsou ovšem jen jednou z mnoha souvislostí, které byly při vývoji figuríny Thor zohledněny. Ještě větší vliv měly nové materiály a samozřejmě znalosti, a to jak z elektrotechniky a strojírenství, tak i třeba z biomechaniky.
„Hlava je kompletně jiná, krk je mnohem komplikovanější. U hrudního koše teď dochází k promáčknutí jednotlivých žeber,“ popisuje Jakub Machuta Thorovi vlastnosti.
Díky nim teď mají výrobci aut daleko větší šanci zjistit, co se v případě nehody skutečně děje s posádkou vozu. Podle toho pak mohou auta upravit tak, aby v nezávislých testech – ať už jsou podle evropské, nebo americké metodiky – získala ještě lepší hodnocení.
Významným posunem je podle Luboše Nouzovského z Dopravaní fakulty ČVUT i to, že výrobu nových typů figurín už nebude mít tak jako dosud na starosti jen jediný výrobce: „Tím se otevírá možnost vývoje do více směrů, což by bezesporu mělo mít pozitivní dopad.“
Pilot z kokpitu letadla neovládá přímo motory nebo směrovky a podobně, ale vydává pokyny řídící jednotce, která se stará o to, aby bylo letadlo stabilní a letělo bezpečně. Podobný model by mohl pomáhat i řidičům aut, věří výzkumníci z ČVUT. Na simulátoru si novou technologii řízení vyzkoušel reportér Vojtěch Koval.
Experti z ČVUT by se na dalším vývoji firguríny rádi podíleli, a to tím spíš, že jeden z výrobců chce letos v létě v Česku otevřít svou vlastní laboratoř. Stejnou, jakou jsme navštívili v německém Heldieberugu.
„Věřím, že dokážeme dohnat jejich know-how v testování a že nebudeme jenom posluchači. Můžeme i přispět svými podněty, co by třeba mohlo být u nových figurín řešeno jinak,“ doufá Jakub Machuta.
S budoucností crash testů souvisí hlavně to, jaké částky budou automobilky ochotny v tomto segmentu utrácet. Respektive na jaký bezpečnostní pokrok pak mohou lákat své zákazníky. Podle některých názorů v branži se totiž blížíme hranici, kdy za velmi malé zlepšení bezpečnosti utrácíme příliš mnoho peněz.
Jsou tu totiž i další směry, kam v souvislosti z bezpečností na silnicích napřít pozornost a finance. Patří mezi ně například milosrdnější infrastruktra nebo snižování cestovní rychlosti.
V centru metropole někdy může být problém dobít elektromobil. Inovační centrum Škoda Auto DigiLab společně s kurýrní službou DoDo a Pražskou energetikou přišlo s řešením.
