V malém lomu ve Skutči si můžete vyzkoušet práci kameníka

Největší audioportál na českém internetu

dlažba, dlažební kostky, chodník | Foto: Eva Odstrčilová

kováři a lom Skuteč

Namáhavou práci v lomu si asi dovedeme těžko představit a vyzkoušet by si ji za normálních okolností nešlo. Málokdo by vás asi pustil do těžebního prostoru, kde se nevyškolenému návštěvníkovi může snadno něco stát. V okolí Skutče na Chrudimsku je řada lomů a skutečské muzeum si takový malý lom vybudovalo na své zahradě. Návštěvníci si tam můžou spoustu věcí i sami vyzkoušet.

Všude okolo slyšíme rachot a hluk těžkých vozíků. Lukáš Hanus si zkusil hornický vozík obsluhovat. Co ho překvapilo? „Myslel jsem si, že se tlačí, a on je přitom na elektriku. Tahle práce by mě možná bavila, ale jen na chvíli. Na celý život ne,“ odpovídá Lukáš rozhodně.

Vozík je připojený lanem a páky nahoře neslouží k tahání, ale pouze k ovládání elektromotoru na jeho navíjení. Surové neopracované kameny, které vozík přepravuje, se musejí rozlámat na menší kusy, takzvané plátky. To se dříve dělalo ručně palicemi, později pomocí pneumatických kladiv.

Z plátků pak další kameník naštípá kostky. I to se už po řadu let dělá strojově. Tady v muzeu to předvádí Pavel Novák a vysvětluje, že je to štípání dlažby pomocí beranové štípačky.

Kováři v lomech opravovali nářadí i zuby

Štípačku vždycky položí na kámen a nechá ho rozštípnout, aniž by něco vyměřoval. Nejspíš už má tu správnou míru v oku, však taky prohlašuje: „To nějak přijde samo. Dělá se to většinou odhadem, je tam tolerance dva centimetry a to už se trefí.“

Kovář zrovna chladí žhavé železo. V každém lomu je potřeba spousta nářadí a proto v něm kovář nesmí chybět. Nářadí vyrábí, případně opravuje a navíc měl dříve na práci i trhání zubů. A také vydával pivo ze sklípku pod kovárnou.

Ve Skutči se vyráběly i takzvané tramvajky, které dnes můžeme vidět třeba v Saské ulici kousek od Karlova mostu v Praze. Mají v sobě drážky, aby se na kostkách nesmekala kopyta koním, kteří tahali první pražské tramvaje. Kámen se na Skutečsku těží a zpracovává dodnes.

„Největší sláva kamenoprůmyslu už trošku pominula. Za zlatý věk kameníků považujeme období řekněme od roku 1890 do roku 1930,“ vysvětluje vedoucí skutečského muzea Libor Aksler. „V době největší slávy se česká a skutečská žula vyvážela opravdu daleko: do Vídně, do Bělehradu, Hamburku, ocitla se v řadě polských měst – ve Lvově, v Krakově. Takže v širokém okruhu Evropy.“

Zatímco Libor Aksler vypráví o dávné slávě skutečských kameníků, děti si tu zkoušejí točit klikou kabelového jeřábu. Je na něm zavěšený velký kámen.


Zvětšit mapu: Městské muzeum ve Skutči s expozicí Muzeum obuvi a kamene

autor: mkk