V kosteleckém zámku tluče srdce rodiny Kinských
Jarní speciál Po Česku věnujeme soukromým památkovým objektům. Po čtyři týdny vždy v sobotu a v neděli odpoledne nás některý z majitelů provede po svém zámku. Podíváme se do Doudleb nad Orlicí, na Stránov, do Korozluk a dnes začínáme na Kostelci nad Orlicí.
„Nový zámek v Kostelci nad Orlicí byl postaven ve stylu pozdního klasicismu, takzvaného biedermeieru, jak se mu říkalo ve střední Evropě,“ dozvídám se hned na úvod prohlídky od svého průvodce, jehož předkové toto místo vybudovali. Je jím současný majitel zámku František Kinský, který o tradičním rodovém sídle ví snad opravdu všechno.
„Dům byl dostavěn roku 1835, jeho autorem byl vídeňský architekt Jindřich Koch, který v tu dobu pracoval pro rodinu Kinských jako takový domácí stavitel, dalo by se říct,“ poznamenává můj průvodce. Však pro Kinské vystavěl třeba i známý Letohrádek v Praze pod Petřínem, kterému se u Kinských říká spíše vila.
Před vstupem do zámku si ještě prohlížíme park, který také stojí za zmínku. „Byl založen ve stejnou dobu jako zámek, má rozlohu zhruba 46 hektarů a jde o typický park anglického typu,“ upřesňuje František Kinský. Jak se dál dozvídám, nejkrásnější je park zkraje jara, kdy tu kvetou doslova záhony bledulí, a o něco později, když kvetou zdejší četné rododendrony a azalky.
A pak už odemykáme dveře do zámku. Po reprezentativním schodišti vystupujeme do prvního patra, které je vlastně spíše zvýšeným přízemím. Jde o takzvané piano nobile, ve kterém se ve skutečnosti žilo a kde se také přijímali hosté.
A dům Kinských, jak mi dál vypráví můj průvodce, byl vždy velmi společenským domem. Kromě členů rodiny a služebnictva tu často pobývali i různí příbuzní. A tak se třeba stalo, že se v Kostelci narodila i Žofie Chotková, později manželka následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este.
Schodišťovou halu zdobí velké portréty předků mého společníka. Je tu i jeho prapradědeček Josef Kinský, pro něhož byl zámek vystavěn. Na svou dobu to byla opravdu výjimečná stavba a s výjimečným vybavením, které pochází ze stejné doby jako samotná stavba. „Jak budova, tak veškerý mobiliář představují ucelený soubor, který pochází z 1. poloviny 19. století,“ potvrzuje můj průvodce.
„Mobiliář působí velmi moderně a on vlastně stále je moderní, protože už v té době byl nesmírně funkční,“ zdůrazňuje František Kinský. „A najdeme tu i docela zábavné kousky nábytku, které se tváří třeba jako komoda, jejíž zásuvky se ovšem ukážou být skrytou židličkou a najednou je z toho psací stůl.“
I takový byl biedermeier, tedy měšťanský empír. A tak asi ani nepřekvapí, že Kinští měli ve své pražské vile a právě na zámku v Kostelci jako první v Českém království koupelny s tekoucí teplou a studenou vodou. A to se psal rok 1833.