V Kongu lidé absolutně nevědí, co přijde zítra, říká humanitární pracovnice Karolína Šklebená

19. prosinec 2017

Vánoce v Kongu? To jsou především ohromná rodinná setkání. „Vánoce v Kongu znamenají rodinu a hodně jídla. Lidé se scházejí na dvorcích nebo v okolích kostelů, jsou mnohem otevřenější než třeba Češi,” popisuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Karolína Šklebená, která se právě vrátila z mise organizace Člověk v tísni v Demokratické republice Kongo.

Na misi v Kongu strávila tři roky, na své první dojmy si ale vzpomíná dosud. „Přijela jsem ze Rwandy, která je hodně učesaná, s krásnými silnicemi. Jakmile přejedete hranice do Konga, silnice skončí,” vybavuje si.

Přestože ona sama působí jako drobná a křehká dívka, s respektem - nebo jeho nedostatkem - prý v Kongu rozhodně problém neměla. Jak popisuje, společnost v Kongu je totiž hodně hierarchická, Konžané tedy všechny, kdo zastávají určitou pozici, respektují.

„Kongo je pro ženy jednoduché, na světě jsou mnohem horší země. Velkou roli, v dobrém, samozřejmě hraje i to, když je člověk bílý. Jakmile člověk přijede z Evropy, má respekt,” popisuje Karolína Šklebená.

Ve špatnou chvíli na špatném místě

První projekty, kterým se v Kongu věnovala, byly zaměřené hlavně na pomoc obětem sexuálního násilí. „V Kongu pokračuje dlouhodobý konflikt mezi různými skupinami, vše se hodně odehrává v okolí vesnic a dolů,” popisuje.

Součástí útoků na vesnice bývají i znásilnění žen, zabíjení a mrzačení dětí. „Pro místní je ale nejhorší všeobecná nestabilita, to, že neví, co bude zítra. Právě to je naše dennodenní práce - práce s lidmi, kteří nevědí, co s nimi bude,” popisuje Karolína Šklebená.

Evropanům prý obecně v Kongu nic špatného nehrozí. „Neziskové organizace jsou vážené na obou stranách konfliktu a prací s lidmi se nám dlouhodobě daří udržovat to, že nás všechny skupiny nechávají v klidu a dodržují určité humanitární principy. Pokud už se něco stane, znamená to, že byl někdo ve špatnou chvíli na špatném místě,” shrnuje humanitární pracovnice.

autoři: lvb , als

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.