V Kábulu mají miny i vlastní muzeum

Víte, kde byste hledali nejstarší muzeum min? Odpověď vlastně není těžká. Afghánistán je stále nejvíc zaminovanou zemí světa, a tak není překvapením, že právě v jeho hlavním městě Kábulu najdeme i muzeum věnované těmto smrtícím zbraním. Návštěvníci muzea však nejsou senzacechtiví turisté, ti nakonec ani v Afghánistánu nejsou. Muzeum slouží především ke vzdělávání a osvětě místních lidí.

V leteckých sedačkách se vrtí desítka dětí. Nikam nepoletí. Vysloužilý bombardér je upraven na školní třídu. Afghánské dívky a kluci zírají na velkou televizní obrazovku, na které běží animovaný film. Kreslená liška vysvětluje dětem, jak se zachovat v situaci, když najdou nevybuchlou munici.

"Nenásilnou cestou informujeme školáky o nebezpečí, které pro ně představují miny a další nevybuchlý vojenský materiál. Setkat se s ním mohou opravdu kdykoliv," říká mi Ahmad, lektor Organizace pro odminování Afghánistánu.

Každý den usmrtí nebo zraní miny v této zemi deset lidí. Po létech bojů zůstalo v afghánské půdě přes deset miliónů min. Takové jsou odhady. Přesný počet neví nikdo. Ani ti, kdo miny před léty do země sami nastražili.

"V naší osvětové činnosti se zaměřujeme hlavně na děti. Jsou zvědavé a představují tak nejvíce ohroženou skupinu. 60 procent všech zraněných jsou právě děti," vysvětluje mi pracovník organizace Hazratí.

Častou obětí min jsou nejen děti, ale i uprchlíci, kteří se po létech emigraci vracejí zpět do Afghánistánu. "Hodně lidí se vrací z Pákistánu a Íránu. U nás je seznámíme s nebezpečím min, vysvětlíme, jak se chovat při setkání s výbušninou. Třeba to, že se k ní nemají obracet zády, ale pozpátku odejít, označit místo, třeba kameny a jít pro pomoc," říká Fahran z Organizace pro odminování Afghánistánu.

Součástí výuky je také návštěva muzea, kde se lze se všemi nástrahami seznámit na vlastní oči. Všechny vystavené miny vyňali pyrotechnici ze země. Jsou zde velké protitankové miny, nášlapné miny i pestrobarevná plastová křidélka, takzvané motýlí miny.

"Jedno křídlo je naplněno výbušninou, druhé je prázdné. Svým tvarem i pestrou barvu připomínají hračky pro děti. Rusové je shazovali z vrtulníku. Když je dítě vezme do ruky, přijde o prsty nebo část ruky," popsal Fahran.

Ve vitrínách jsou k vidění snad všechny typy min, které byly během posledních desetileté vyrobeny. Celkem devětapadesát typů min ze sedmdesáti zemí: Ruska, Franmcie, USA i někdejšího Československa.

"Toto je československá pěchotní mina PP Mi Srov. Je naplněna tisíci drobných ocelových štěpin," potěžkává Fahran asi tříkilovou minu natřenou olivově zelenou barvou. Takových a podobných min je dnes v Afghánistánu stále nastraženo ještě nejméně sedm, osm miliónů.

Podle původních předpokladů měla být země vyčištěna do roku 2013. Bezpečnostní situace ovšem v mnoha oblastech práci neumožňuje. Odminovači jsou terčem útoků i únosů a, jak říká Fahran z Organizace pro odminování Afghánistánu, nezřídka se stává, že z jedné strany pyrotechnici minové pole čisté a z druhé strany tam zase vzbouřenci pokládají miny nové. "Válka ještě neskončila. Válka pokračuje," dodal lektor Ahmad.

mapa
Zvětšit mapu: Poloha Muzea min v Kábulu