V Brně byla zahájena výstava Miranda – romský holocaust
24. ledna proběhla v sídle veřejné ochránkyně práv v Brně vernisáž unikátní výstavy Miranda – romský holocaust. Výstava byla vytvořena finským kulturním radou Veijo Baltzarem, světově proslulým romským autorem a umělcem, předsedou Asociace pro umění a kulturu DROM. Na místě natáčela Silvie Čechová:
Hned na začátku výstavy jsem potkala dva sympatické pány.
Všimla jsem si, že si to tu delší dobu prohlížíte, proto bych se chtěla zeptat, jak na Vás výstava působí?
„Na mě depresivně, což je asi dobře. Takové varování.“
A máte ponětí o romském holocaustu, nebo je to pro Vás novinka?
„Abych pravdu řekl, já jsem o tom nikdy nepřemýšlel, jestli se to týká nebo netýká Romů.“
„Prakticky novinka.“
Výročí konce holocaustu
Paní Kohoutová, tisková mluvčí Muzea romské kultury je tady se mnou v kanceláři ombudsmana. Pochopila jsem správně, že se výstava váže k sobotnímu výročí konce holocaustu (27. ledna, pozn.red.)? Že jste to takto dramaturgicky zamýšleli?
„Ano, přesně tak. 27. ledna je Mezinárodní den připomínky obětí holocaustu, a proto i tato výstava je součástí oslav tohoto významného dne. My budeme 25. ledna přebírat památník v Hodoníně u Kunštátu do správy.“
Já se ještě zeptám k této výstavě. Za malou chvíli začne vernisáž výstavy Miranda - romský holocaust – mohla byste ji krátce představit a nalákat posluchače, aby se na ni přišli podívat?
„Výstava je unikátní v tom, že se jedná o umělecký projekt finského autora romského původu, Veija Baltzara. Výstava prezentuje dobové dokumenty i fotografie. Zajímavé je i to, že je celá prokládána básněmi a autorským vyprávěním Veija Baltzara. A jako červená nit se výstavou line příběh Mirandy, což byla slovenská dívka, která byla deportována ve 14 letech a nacistické vyvražďování přežila. Zemřela před dvěma lety. Její potomci žijí, výstavu znají, jen už nechtějí být dále zmiňováni. Ale ta kontinuita tam stále je.“
Prostě člověk
Ráda bych se zeptala další návštěvnice, co na výstavu říká?
„Takové výstavy by určitě měly být. Jsou velice aktuální, protože vcelku nezáleží, jestli je člověk zelenej, fialovej nebo modrej, tmavej nebo světlej, je to prostě člověk.“
Kdo byla Miranda?
Během výstavy jsem měla tu čest setkat se tváří v tvář s Veijo Baltzarem. Mojí první otázkou je – kdo vlastně byla Miranda? A jaký je její příběh? Měla něco společného s Vámi?
„Tato paní dnes již nežije, žijí její potomci. Já se s ní setkal, vyprávěli jsme si… ona už je pryč, ale my v tom pokračujeme.“
V čem je podle Vás výstava Miranda - romský holocaust jiná než ty ostatní? Je něčím speciální?
„Na této výstavě netryská krev, nenabízíme žádné hrůzy a děsy, které jsou dneska běžné. Jde o příběh člověka v určitých podmínkách. Mluví o hodnotách, které Romové vytvářejí a zastávají. Navíc je to výstava, která je dotažená až do současnosti.“
Mě by zajímalo, jestli tato výstava, o kterou jste se zasadil, měla nějaký společenský dopad. Jestli se třeba ve Vaší zemi začalo více mluvit o romském holocaustu.
„Myslím si, že poté, co výstava prošla finskými městy a setkala se s opravdu velkým zájmem a úspěchem, tak nejsou dnes vlastně lidi, kteří by tvrdili, že k ničemu nedošlo, že nebyl žádný romský holokaust.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
