Už 50 let jezdí do Brna dánští medici na pitevní kurzy. Stále se u nás mají co učit

Muzeum normální a srovnávací anatomie 1. LF UK
Muzeum normální a srovnávací anatomie 1. LF UK

Až do 90. let dánská legislativa neumožňovala provádění pitevních kurzů. Dánští studenti medicíny proto v roce 1969 začali jezdit do Brna, aby se zdokonalili v anatomii. Dnes je už situace v zemi jiná, přesto i letos přijela na Masarykovu univerzitu dvacítka budoucích dánských lékařů. Jejich práci se skalpelem sledovala také reportérka Martina Pouchlá.

Plastifikace lidských orgánů vkročila do pitevny. Jan Jesenský by se divil, jak se učí anatomie

anatomie

Dvě srdce, mozek, čtyři žaludky a slezina - to všechno úhledně srovnané v malé přepravce. Nejde o obchod s lidskými orgnány, ale o speciální preparáty. Díky nim si mladí medici na I. lékařské fakultě mohou každou důležitou část lidského těla doslova osahat.

Dva studenti se z dutiny břišní snaží odstranit přebytečný tuk, aby byly dobře vidět orgány. O pár metrů dál další dvojice pečlivě odkrývá každý sval na lidské paži.

S letními pitevními kurzy pro dánské mediky začala Masarykova univerzita už v roce 1969. „Cílem bylo zkvalitnit studium anatomie na dánských lékařských fakultách. Kvůli nedořešeným právním otázkám při získávání lidských těl se tam tehdy neprováděla lidská anatomická pitva,“ vysvětluje přednosta Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Dubový.

Bez vlastní zkušenosti to nejde

Ján Jesenský. Autor Matthäus Merian starší.

Dnes už v Dánsku legislativní komplikace nejsou, přesto tamní medici skrze studentskou organizaci IMCC přijíždějí stále.

Při pitvě postupujeme po jednotlivých vrstvách, aby studenti přesně viděli, jak jsou jednotlivé struktury v lidském těle uloženy,“ ukazuje profesor Dubový. „Anatomická pitva v zahraničí probíhá spíše formou demonstrace, a studenti tedy mají minimální prostor na to, aby sami vypreparovali jednotlivé struktury.“

Žádné studium horkou jehlou

Jeho slova potvrzuje i jeden z účastníků letošního letního kurzu Mads Blak Rønberg z Univerzity v Aalborgu: „Na naší univerzitě neprovádíme žádné pitvy a ani se tam neklade takový důraz na anatomii. Proto je pro mne přínosné být tady a víc porozumět lidskému tělu jako takovému.“

Přenesli kosti, svaly a cévy do virtuální reality. Teď chtějí umožnit lékařům a medikům procházet se virtuálním tělem

Ve virtuální učebnici je podrobně popsána každá kost, sval, nerv a céva

Tomáš Brngál a Miloš Svrček ze startupu Virtual Medicine jsou z Bratislavy – jeden vystudoval medicínu, druhý elektrotechniku a informatiku. Před pěti lety dostali nápad vytvořit moderní učebnici anatomie. Jejich aplikace pro střední a vysoké školy u studentů uspěla, a tak teď pracují na ještě pokročilejším systému, díky kterému se mohou studenti nebo doktoři podívat se na srdce, mozek a cévy opravdu zblízka. Vyzkoušel si to i redaktor Experimentu Matěj Skalický.

Madsův kolega Anders Tobias Frederiksen má na Univerzitě v Aarhusu jiné podmínky studia, přesto považuje pobyt v Česku za cenný: „Během kurzu anatomie v Aarhusu bylo všechno trochu uspěchané, protože jsem se soustředil především na závěrečnou zkoušku. Tady jsem se pozorněji zaměřil na anatomii krku a hrudníku. Bylo dost času si vše velmi trpělivě projít.“

Pitva je k nezaplacení

Profesor Dubový věří, že dánští medici budou na kurz jezdit i nadále, protože možnost poznat lidské tělo detailně tak, jak to umožňuje pitevní sál, je podle něj k nezaplacení.

Nedovedu si představit, a to ani v současné době elektronizace, že by lékař neměl jasno, jak jsou v těle uložené orgány. To si může osvojit pouze díky anatomické pitvě,“ myslí si přednosta Anatomického ústavu.

I díky tomuto sdílenému přesvědčení mají brněnští medici výuku anatomie rozdělenou do dvou semestrů, přičemž první je zakončený týdenním a druhý dvoutýdenním kurzem.

Spustit audio
autoři: Martina Pouchlá, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související