Chirurgem nanečisto? Medici získávají zkušenosti při operacích prasat

15. červenec 2018

Fakultní nemocnice Plzeň a tamní Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy pořádali letos už popáté Letní školu experimentální chirurgie. Přihlásilo se na ni přes 200 zájemců z celého světa. Plzeňští lékaři nakonec vybrali tři desítky mediků, kteří v Plzni strávili dva týdny a za tu dobu si mohli na operacích prasat nacvičit základní chirurgické dovednosti.

Experimentální chirurgie má přísná pravidla. Zvířata dostávají stejnou péči jako lidé, ujišťují odborníci

Chirurgové zkoušejí na praseti experimentálně ověřit postup ošetření poškozené anastomózy

V rámci přísných pravidel experimentální chirurgie lze na zvířatech testovat nové diagnostické a léčebné postupy. Jedná se o takzvaný aplikovaný výzkum, na jehož základě jsou metody ověřené v experimentu přenášeny do klinické praxe. Při lednové sérii operací na prasatech skupina chirurgů z pražských nemocnic zjišťovala, jak co nejdříve odhalit a co nejefektivněji léčit netěsnost ve střevním spojení, ke kterému dochází zhruba u 10 procent pacientů po střevní operaci.

„Studenti teď přerušují cévní struktury, které vstupují do sleziny. Ty bývají největším problémem v humánní medicíně z hlediska krvácení,“ popisuje doktor Václav Liška z Fakultní nemocnice Plzeň zákrok, který medici u operačního stolu provádějí na praseti.

Kristýna Salátová je jedna ze tří studentek, které pod dohledem lektora pracují u chirurgického stolu. Postupně si každá vyzkouší všechny role – hlavního i asistujícího chirurga a instrumentářky.

Studenti, kteří sem přijedou, většinou nemají žádné zkušenosti s operacemi na živých zvířatech. Dívky u operačního stolu mají za sebou tři praktika, takže už si se zákrokem umí poradit.

Operace na zkoušku

Letní školy se účastní přes třicet studentů z různých zemí. Na dvou sálech plzeňského Biomedicínského centra jich je teď polovina. Několik se jich střídá u dvou operačních stolů, zbytek pak opět pod dohledem lektorů zkouší základní chirurgické dovednosti v mezisálí.

Díky operacím prasat, která mají velmi podobnou fyziologii jako člověk, si také mohou zkušení lékaři vyzkoušet a natrénovat zcela nové zákroky, které v budoucnu využijí v humánní medicíně.

„Tady si zkouší zákroky na tkáních, které by bylo těžké provádět přímo v těle zvířete. Teď zrovna sešívají aortu,“ vysvětluje Václav Liška.

U papírového rozpisu nám doktor Liška vyjmenovává, jaké zákroky už si studenti vyzkoušeli. Mají za sebou odstranění žlučníku, ledviny nebo sleziny, učili se spojku na střevě mimo tělo zvířete i uvnitř něj, spojku na močovodu a anastomózu na cévě.

Skutečná krev nejde nasimulovat

Na letošní Letní školu přijela i Julia z Belgie. Něco podobného prý ještě nezažila. Na své škole se k operacím, které by si mohla přímo vyzkoušet, ještě nedostala.

Studenti v Kladně se budou učit na plastinovaných lidských tělech

Plastinace je technologie, při níž jsou tělní tekutiny nahrazeny silikonem

ČVUT otevřelo v Kladně moderní laboratoř anatomických modelů. K dispozici tu jsou skutečná lidská těla upravená pomocí plastinace. To je v Německu patentovaný proces, kdy jsou tělní tekutiny nahrazeny silikonem. Těla pak slouží pro výuku studentů. V Kladně se na nich budou učit všechny obory fakulty biomedicínského inženýrství.

„Hlavní přínos je, že studenti dostávají od lektora hned přímou zpětnou vazbu a nejde jen o teoretické knižní nebo virtuální zkušenosti,“ shrnuje Václav Liška. „Někdy se třeba na začátku skutečného krvácení leknou, ale pak se naučí, jak ho ošetřit,“ dodává.

Na letošním ročníku letní školy odoperovali studenti celkem 16 prasat. Pro příští rok by se toto číslo mohlo ještě zmenšit. Na operačním sále by měl totiž přibýt ještě CT scan, který by umožňoval zvířata po některých operacích kontrolovat bez nutnosti je znovu chirurgicky otevřít.

autoři: Vojtěch Koval , and
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.