Chirurgem nanečisto? Medici získávají zkušenosti při operacích prasat
Fakultní nemocnice Plzeň a tamní Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy pořádali letos už popáté Letní školu experimentální chirurgie. Přihlásilo se na ni přes 200 zájemců z celého světa. Plzeňští lékaři nakonec vybrali tři desítky mediků, kteří v Plzni strávili dva týdny a za tu dobu si mohli na operacích prasat nacvičit základní chirurgické dovednosti.
Experimentální chirurgie má přísná pravidla. Zvířata dostávají stejnou péči jako lidé, ujišťují odborníci
V rámci přísných pravidel experimentální chirurgie lze na zvířatech testovat nové diagnostické a léčebné postupy. Jedná se o takzvaný aplikovaný výzkum, na jehož základě jsou metody ověřené v experimentu přenášeny do klinické praxe. Při lednové sérii operací na prasatech skupina chirurgů z pražských nemocnic zjišťovala, jak co nejdříve odhalit a co nejefektivněji léčit netěsnost ve střevním spojení, ke kterému dochází zhruba u 10 procent pacientů po střevní operaci.
„Studenti teď přerušují cévní struktury, které vstupují do sleziny. Ty bývají největším problémem v humánní medicíně z hlediska krvácení,“ popisuje doktor Václav Liška z Fakultní nemocnice Plzeň zákrok, který medici u operačního stolu provádějí na praseti.
Kristýna Salátová je jedna ze tří studentek, které pod dohledem lektora pracují u chirurgického stolu. Postupně si každá vyzkouší všechny role – hlavního i asistujícího chirurga a instrumentářky.
Studenti, kteří sem přijedou, většinou nemají žádné zkušenosti s operacemi na živých zvířatech. Dívky u operačního stolu mají za sebou tři praktika, takže už si se zákrokem umí poradit.
Operace na zkoušku
Letní školy se účastní přes třicet studentů z různých zemí. Na dvou sálech plzeňského Biomedicínského centra jich je teď polovina. Několik se jich střídá u dvou operačních stolů, zbytek pak opět pod dohledem lektorů zkouší základní chirurgické dovednosti v mezisálí.
Díky operacím prasat, která mají velmi podobnou fyziologii jako člověk, si také mohou zkušení lékaři vyzkoušet a natrénovat zcela nové zákroky, které v budoucnu využijí v humánní medicíně.
„Tady si zkouší zákroky na tkáních, které by bylo těžké provádět přímo v těle zvířete. Teď zrovna sešívají aortu,“ vysvětluje Václav Liška.
U papírového rozpisu nám doktor Liška vyjmenovává, jaké zákroky už si studenti vyzkoušeli. Mají za sebou odstranění žlučníku, ledviny nebo sleziny, učili se spojku na střevě mimo tělo zvířete i uvnitř něj, spojku na močovodu a anastomózu na cévě.
Skutečná krev nejde nasimulovat
Na letošní Letní školu přijela i Julia z Belgie. Něco podobného prý ještě nezažila. Na své škole se k operacím, které by si mohla přímo vyzkoušet, ještě nedostala.
Studenti v Kladně se budou učit na plastinovaných lidských tělech
ČVUT otevřelo v Kladně moderní laboratoř anatomických modelů. K dispozici tu jsou skutečná lidská těla upravená pomocí plastinace. To je v Německu patentovaný proces, kdy jsou tělní tekutiny nahrazeny silikonem. Těla pak slouží pro výuku studentů. V Kladně se na nich budou učit všechny obory fakulty biomedicínského inženýrství.
„Hlavní přínos je, že studenti dostávají od lektora hned přímou zpětnou vazbu a nejde jen o teoretické knižní nebo virtuální zkušenosti,“ shrnuje Václav Liška. „Někdy se třeba na začátku skutečného krvácení leknou, ale pak se naučí, jak ho ošetřit,“ dodává.
Na letošním ročníku letní školy odoperovali studenti celkem 16 prasat. Pro příští rok by se toto číslo mohlo ještě zmenšit. Na operačním sále by měl totiž přibýt ještě CT scan, který by umožňoval zvířata po některých operacích kontrolovat bez nutnosti je znovu chirurgicky otevřít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
