Uprchlický tábor Traikirschen v Dolních Rakousích

12. březen 2008
Zblízka

Radiožurnál vás teď zavede na místo mnoha nadějí i mnoha smutku. V roce 1956 to bylo místo, v němž našli azyl maďarští uprchlíci po porážce povstání v Budapešti. Po roce 1968 do něj utíkali Čechoslováci opouštějící okupovanou vlast. A dnes je to útočiště pro běžence z Afriky, ale i Srbska nebo Čečenska, mluvíme o uprchlickém táboře Traiskirchen v Dolních Rakousích. Je přímo v centru města, a proto nás zajímalo, jak se žije tamním obyvatelům a také samotným uprchlíkům.

Vojtěch BERGER:
Takhle to vypadá každý den na vrátnici v uprchlickém táboře Traiskirchen. U okénka v zimě přešlapují černoši, Asiati i Východoevropané. Všichni jsou uprchlíci, své země opustili z politických, hospodářských nebo jiných důvodů. Každý, kdo jde dovnitř nebo ven, musí ukázat identifikační kartu. Hrubě vypadající chlapi ve frontě galantně pouštějí před sebe ženu s kočárkem. Opodál stojí letitá nástěnka, která uprchlíky přesvědčuje o výhodách dobrovolného návratu do jejich mateřských zemí. Rakousko jim pomůže s přípravami na cestu a zaplatí i jízdenku, o ničem takovém ale rozhodně nepřemýšlí tenhle Čečenec.

osoba:
Domů se nevrátím, už nemám žádnou vlast, vzali mi ji. Doma jsem teď v Rakousku. Budu žít tady.

Vojtěch BERGER:
To šestnáctiletý Ismail připouští, že by se domů mohl vrátit, ale až se situace v jeho zemi trochu uklidní. Je ze Somálska. V Traiskirchenu je měsíc a půl, doma nechal sedm bratrů a také milicionáře, kteří z něj chtěli udělat vojáka v občanské válce. Ismail bojovat nechtěl, tak ho poslali do vězení. Utekl a teď hledá útočiště v Rakousku. Všechny rozhovory natáčím za táborovým plotem, dovnitř mě totiž nepustí. Nemám povolení od ministerstva vnitra. Ředitel tábora Franz Schabhüttl mi pouze přichází oznámit, že mi bez papírů od úřadů neřekne vůbec nic. Pokouším se vysvětlit, že jsem o povolení žádal, ale že nepřišla žádná odpověď. Rakouským ministerstvem vnitra v současné době zmítá série skandálů a český novinář v rakouském zařízení pro uprchlíky, to asi není právě oblíbená kombinace vídeňských úředníků. Je devět hodin ráno. Stojím na náměstí dvacetitisícového města Traiskirchen, je taková vlezlá zima a hlavně tady nejsou vůbec žádní lidé, kterých bych se mohl na něco zeptat. Támhle konečně někdo jde. "Člověk si toho ani nevšimne," říká o uprchlickém táboře jedna starší paní. "Ale jo, občas tu dochází k incidentům," oponuje jí druhá. "Třeba, že v supermarketu ukradnou někomu tašku a ti zloději jsou většinou cizinci," tvrdí. Místostarosta Traiskirchenu Franz Gartner je proslulý svými ostrými výroky na adresu cizinců. Říká, že kvůli nim roste ve městě napětí. Neviní z toho ale samotné uprchlíky, nýbrž rakouský stát. Tábor je podle něj prostě přeplněný.

Franz GARTNER, místostarosta Traiskirchenu:
Loni bylo v táboře nějakých tři sta padesát lidí. Po rozšíření Schengenu v prosinci loňského roku se jejich počet zdvojnásobil, teď jich tu máme víc než sedm set. S vládou máme přitom podepsanou dohodu, že maximálně může v táboře být pět set lidí. Okamžitě jsme se ozvali a důrazně řekli: "Takhle to dál nejde."

Vojtěch BERGER:
Problém je v tom, že ředitel tábora Schabhüttl s těmito údaji nesouhlasí. Tvrdí, že uprchlíků je v táboře mnohem méně. Po vstupu nových zemí do schengenského prostoru bez hranic sice zaznamenal mírný nárůst přílivu imigrantů, to prý je ale sezónní jev, který se opakuje pravidelně každý rok. Místostarosta Gartner říká: "Hloupost."

Franz GARTNER, místostarosta Traiskirchenu:
Lidé v Traiskirchenu se k uprchlickému táboru stavějí negativně, protože je přeplněný. Uvědomte si, co to je za masu lidí na zastávkách, v obchodech, všude. Kdyby tam bylo jen pět set cizinců, nebyly by určitě žádné problémy.

Vojtěch BERGER:
Tvrdí rakouský místostarosta, který se po svém městě prochází v klobouku jako nějaký americký šerif. Docela mu ale věřím, co říká. Z jeho hlasu není cítit žádná xenofobie, prostě jenom starost o to, aby Traiskirchen kvůli svému břemeni, kterým uprchlický tábor bezesporu je, netrpěl víc, než je nutné.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: vob
Spustit audio