Unikátní záření v urychlovači SESAME vznikalo dlouho. Jeho vědci ustoupili od konfliktů, široké využití ale nesmí mít vojenský účel

SESAME je urychlovač částic. Urychlujeme elektrony skoro na rychlost světla a využíváme záření, které přitom vzniká. Je to jedinečné záření, které umožňuje spoustu aplikací ve fyzice, chemii, biologii, zkoumání kulturního dědictví a tak vůbec.

Má SESAME něco společného s CERNem a evropskými urychlovači?

Celkem vzato je SESAME blízkovýchodním CERNem, protože mají hodně společného. Obě instituce se zrodily ve spolupráci fyziků a diplomatů. CERN vznikl po druhé světové válce, v naději, že lidé, kteří mezi sebou nedávno válčili, se sejdou a vytvoří něco užitečného pro společnost a příští generace. Že odloží konflikty stranou. Lidé, kteří vymysleli SESAME, se vydali stejnou cestou.

Myšlenka na SESAME vznikla na konci osmdesátých let. Snažila se o to spousta lidí a to, co máme dnes, vznikalo skoro dvacet let – synchrotronový zdroj záření. Trvalo to dlouho z mnoha důvodů. Jednak kvůli turbulentní povaze regionu, válkám a neshodám na politické úrovni, také na úrovni financování. Ale díky velké dávce trpělivosti a vzdoru v dobrém slova smyslu to dnes máme.

Velký rozdíl mezi CERNem a SESAMem je ten, že CERN vznikl po válce, kdežto na Blízkém východě konflikty pokračují.

Čtěte také

Práce vědců z CERNu někdy připomíná Sherlocka Holmese. Vrásky jim dělá i energetická krize

Pro nás na Blízkém východě je to svým způsobem každodenní život. Víte, co bude v příští minutě, ale ne v příští hodině. Jen pro stručný přehled, členové SESAME a vlastníci infrastruktury jsou momentálně Egypt, Jordánsko, Palestina, Izrael, Írán, Pakistán, Turecko a Kypr. Osm členů. Izrael versus Palestina jsou asi nejznámější příklad, ale máte také Írán versus Izrael nebo Turecko versus Kypr, občas i Egypt versus Írán. Když se podíváte na těch osm členů, je to podle mě fantastické, že se ti lidé rozhodli ustoupit od konfliktů pro blaho ostatních.

Neobjevily se výhrady, že by výzkum někdo mohl zneužít k válečným účelům?

SESAME není jaderné zařízení, ale zabývá se zářením. Na světě je kolem šedesáti podobných zařízení, to naše je jediné na Blízkém východě. Máme velmi jasně a striktně vymezeno, že se nebudeme zabývat aplikacemi, které by se daly využít k vojenským účelům. Zabýváme se jenom základním a aplikovaným výzkumem.

Ve výzkumu jste navíc jediná žena mezi samými muži…

To je pravda, která bolí. Jediná žena vědkyně, ale máme tam pět nebo šest žen v administrativním sektoru. A také máme dveře otevřené dokořán pro studentky a ženy ve vědě vůbec. Nejsou zaměstnané v té instituci, ale přicházejí, aby tu dělaly svoje experimenty a projekty.

Být jedinou vědkyní mezi muži pro mě bylo ze začátku zvláštní a těžké. Každý den jsem musela dokazovat, že jsem dost dobrá a že to zvládnu. Jak plynul den za dnem, tak jsem nakonec všechny přesvědčila. Momentálně už to je v dobré.