Unikátní záření v urychlovači SESAME vznikalo dlouho. Jeho vědci ustoupili od konfliktů, široké využití ale nesmí mít vojenský účel
V jordánském urychlovači SESAME provádějí experimenty společně izraelští vědci s palestinskými nebo turečtí s kyperskými, přestože jejich země vedou konflikty. Laboratoř, kterou pomohlo založit UNESCO, je příkladem vědecké diplomacie. Jedinou ženou ve vědecké pozici je v ní Gihan Kamelová.
SESAME je urychlovač částic. Urychlujeme elektrony skoro na rychlost světla a využíváme záření, které přitom vzniká. Je to jedinečné záření, které umožňuje spoustu aplikací ve fyzice, chemii, biologii, zkoumání kulturního dědictví a tak vůbec.
Má SESAME něco společného s CERNem a evropskými urychlovači?
Celkem vzato je SESAME blízkovýchodním CERNem, protože mají hodně společného. Obě instituce se zrodily ve spolupráci fyziků a diplomatů. CERN vznikl po druhé světové válce, v naději, že lidé, kteří mezi sebou nedávno válčili, se sejdou a vytvoří něco užitečného pro společnost a příští generace. Že odloží konflikty stranou. Lidé, kteří vymysleli SESAME, se vydali stejnou cestou.
Myšlenka na SESAME vznikla na konci osmdesátých let. Snažila se o to spousta lidí a to, co máme dnes, vznikalo skoro dvacet let – synchrotronový zdroj záření. Trvalo to dlouho z mnoha důvodů. Jednak kvůli turbulentní povaze regionu, válkám a neshodám na politické úrovni, také na úrovni financování. Ale díky velké dávce trpělivosti a vzdoru v dobrém slova smyslu to dnes máme.
Velký rozdíl mezi CERNem a SESAMem je ten, že CERN vznikl po válce, kdežto na Blízkém východě konflikty pokračují.
Čtěte také
Pro nás na Blízkém východě je to svým způsobem každodenní život. Víte, co bude v příští minutě, ale ne v příští hodině. Jen pro stručný přehled, členové SESAME a vlastníci infrastruktury jsou momentálně Egypt, Jordánsko, Palestina, Izrael, Írán, Pakistán, Turecko a Kypr. Osm členů. Izrael versus Palestina jsou asi nejznámější příklad, ale máte také Írán versus Izrael nebo Turecko versus Kypr, občas i Egypt versus Írán. Když se podíváte na těch osm členů, je to podle mě fantastické, že se ti lidé rozhodli ustoupit od konfliktů pro blaho ostatních.
Neobjevily se výhrady, že by výzkum někdo mohl zneužít k válečným účelům?
SESAME není jaderné zařízení, ale zabývá se zářením. Na světě je kolem šedesáti podobných zařízení, to naše je jediné na Blízkém východě. Máme velmi jasně a striktně vymezeno, že se nebudeme zabývat aplikacemi, které by se daly využít k vojenským účelům. Zabýváme se jenom základním a aplikovaným výzkumem.
Ve výzkumu jste navíc jediná žena mezi samými muži…
To je pravda, která bolí. Jediná žena vědkyně, ale máme tam pět nebo šest žen v administrativním sektoru. A také máme dveře otevřené dokořán pro studentky a ženy ve vědě vůbec. Nejsou zaměstnané v té instituci, ale přicházejí, aby tu dělaly svoje experimenty a projekty.
Být jedinou vědkyní mezi muži pro mě bylo ze začátku zvláštní a těžké. Každý den jsem musela dokazovat, že jsem dost dobrá a že to zvládnu. Jak plynul den za dnem, tak jsem nakonec všechny přesvědčila. Momentálně už to je v dobré.
Související
-
Nejdřív dítě, věda počká? Česko má málo vědkyň, jde o strukturální problém, varuje socioložka
Česko má jedno z nejnižších zastoupení žen ve vědě a výzkumu ze zemí Evropské unie. Vědkyň je u nás méně než třetina.
-
Objev českých vědců se dostal na titul časopisu Science
Co přesně se děje, když sodík reaguje s vodou a zjednodušeně řečeno vybuchuje, začal Pavel Jungwirth studovat před pěti lety. Teď výsledky jeho výzkumu obdivuje celý svět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.