Umělá krev? Tu pravou zatím ničím nenahradíme, odpovídá Zdenka Gašová

Medicína má v případě umělé krve velmi dlouhou cestu k tomu, aby mohla takový přípravek dávat lidem. „Známe však z denní praxe, že plazma se může v některých situacích nahradit koloidními roztoky, které se ale také připravují z lidské plazmy,“ nastiňuje.

Čtěte také

A jak to vypadá s krví dárce po odběru? „Krev rozdělíme na jednotlivé složky – červené krvinky, krevní destičky, plazmu, popřípadě bílé krvinky,“ vysvětluje s tím, že odebraná krev se chápe jako zdroj pro přípravou cílových složek, nedává se hned pro transfuzi.

Složky krve se skladují různě dlouho, krevní destičky například vydrží pět dnů. „Máme zvláštní registr dárců pro přístrojové odběry destiček. Dárce v případě potřeby voláme z hodiny na hodinu, aby přišli pomoci – jsou to takzvaní dárci v pohotovostním režimu,“ vysvětluje s tím, že dávka krevních destiček od jednoho dárce není tak velká, proto se snímají od tří a více dárců.

Zdenka Gašová, Ústav hematologie a krevní transfuze Praha |foto: Prokop Havel

Jak se připravují transfuzní přípravky po odběru? Kdo všechno může darovat krev? A jak to vypadá s výzkumem umělé krve? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou v Hostu Radiožurnálu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.