Umělá krev? Tu pravou zatím ničím nenahradíme, odpovídá Zdenka Gašová
„V Česku chybí více než 120 tisíc dárců. Darovat krev lze do 65 let – dříve nebo později budeme mladé dárce potřebovat,“ říká Zdenka Gašová z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Pomohla by umělá krev? „Vše je ve stádiu výzkumů, ale nezdá se, že bychom v příštích několika letech měli umělou krev, která by dokázala nahradit krev od lidských dárců,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Medicína má v případě umělé krve velmi dlouhou cestu k tomu, aby mohla takový přípravek dávat lidem. „Známe však z denní praxe, že plazma se může v některých situacích nahradit koloidními roztoky, které se ale také připravují z lidské plazmy,“ nastiňuje.
A jak to vypadá s krví dárce po odběru? „Krev rozdělíme na jednotlivé složky – červené krvinky, krevní destičky, plazmu, popřípadě bílé krvinky,“ vysvětluje s tím, že odebraná krev se chápe jako zdroj pro přípravou cílových složek, nedává se hned pro transfuzi.
Složky krve se skladují různě dlouho, krevní destičky například vydrží pět dnů. „Máme zvláštní registr dárců pro přístrojové odběry destiček. Dárce v případě potřeby voláme z hodiny na hodinu, aby přišli pomoci – jsou to takzvaní dárci v pohotovostním režimu,“ vysvětluje s tím, že dávka krevních destiček od jednoho dárce není tak velká, proto se snímají od tří a více dárců.
Jak se připravují transfuzní přípravky po odběru? Kdo všechno může darovat krev? A jak to vypadá s výzkumem umělé krve? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou v Hostu Radiožurnálu.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Zapomeňte na povinnou četbu. Babička potěší v každém věku.
Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus
Babička
Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové. Geniální kniha, vše podstatné už zde bylo řečeno.
