Ukrajina v ohrožení. Jak se žije ve stínu války? Poslechněte si sérii reportáží z ukrajinsko-ruské hranice
Školáci z Mariupolu se učí utíkat do krytů. „Pro mě je to normální,“ vysvětluje žákyně

Školáci z Mariupolu se učí utíkat do krytů. „Pro mě je to normální,“ říká žákyně (4. díl z 5)
Na možný ruský útok se Ukrajinci připravovali dopředu. Na východním okraji Mariupolu – vzdušnou čarou několik kilometrů od válečné linie – žáci ve škole nacvičovali pravidelně evakuaci. „Tato škola byla ostřelovaná už na počátku války a od té doby se dvakrát ročně konají nácviky evakuace do krytu tady ve škole,“ vysvětluje ředitel. V této škole je aktuálně asi pět set dětí.
Podle ředitele jsou děti na tyto situace v podstatě připravené. Ty starší si pamatují ostřelování a doposavad na nebezpečné zvuky – denotace, výbuchy, exploze – reagují tak, že se okamžitě schovají pod lavice.
Několik dětí této školy bylo během ostřelování na začátku konfliktu zraněno. Především tedy úlomky skla, tlaková vlna totiž vyrazila okna. Některá z nich jsou rozbitá dodnes, jiná jsou přelepená páskami tak, aby nebezpečí poranění sklem bylo co nejmenší.
Děsivá aktuálnost
Grafické instrukce na stěnách ukazují žákům, co dělat v případě útoku ostřelování a také jak si poradit s nebezpečím min, kterými je poseto okolí tohoto mariupolského předměstí. Také jsou tu plány evakuace. I v našich školách vídáváme podobné nástěnky, musí tam být například kvůli požáru. Tady však nabývají děsivou aktuálnost.
Nahlížím do tříd, ve kterých se zatím normálně učí. Zvonek je signálem, po kterém se děti organizovaně přemístí do podzemních prostor. Bez velké paniky sestupujeme s dětmi do sklepa. Už to mají nacvičené. „Pozor na schody a na hlavu,“ upozorňuje děti učitelka.
Výbuchy už od školky
V tomto krytu teď tady sedíme s Milenou a Sašou ze 6. A. Milena mi říká, že pro ni je to normální, protože těch nácviků bylo několik. Kdysi to prý bylo mnohem horší. Ona sem ale v době ostřelování této školy na začátku války nechodila, byla ještě ve školce. I tam ale slyšela výbuchy. Pro děti si tehdy přijeli rodiče a odvezli je do bezpečí.
Ředitel mi ukazuje tyto podzemní prostory, kde je pitná voda, technická voda, dezinfekční prostředky, záchod. Zástupkyně ředitele teď vysvětluje, kde jsou ty základní věci jako například svíčky. Upřesňuje, že dveře do tohoto podzemního krytu ve škole jsou kovové a vydrží nárazy určité denotace. Je velmi důležité, že je tady také kout první pomoci se základními léky.
„On to nechtěl.“
Milena vysvětluje, že opravdu dostali informaci, že k ostřelování by mohlo dojít právě dnes, a proto je důležité být na to připravený. Sousední vesnice se stala terčem útoku.
Chování dětí je velmi různé. Některé to berou jako takové zpestření výuky, ale jiné se tváří poměrně vyděšeně. Milena rozebírá současnou situaci, říká, že se mělo podepsat příměří, ale on to nechtěl. Když se ptám, kdo „on“, odpovídá: „Putin.“
Související
-
Politika Západu selhala. Přišel čas sankcí, Rusko je na prodeji plynu závislé, soudí čeští politici
Jakou odezvu vyvolalo rozhodnutí prezidenta Putina uznat nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam takzvané mírové sbory?
-
„Chcete do NATO? Sebereme vám ústavu.“ Naprostá většina Rusů věří ohledně Ukrajiny státní propagandě
Zatímco před osmi lety na protiválečné protesty vyšly do ulic tisíce Rusů, na současnou eskalaci ruská společnost veřejně reaguje jenom minimálně.
-
„Odsud už odejdu jen do nebe.“ Rukojmí konfliktu na východě Ukrajiny jsou hlavně staří a nemohoucí
Ruský prezident Vladimir Putin se zatím nechystá uznat samostatnost separatistických útvarů na východě Ukrajiny, což znamená zachování současného stavu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.