Politika Západu selhala. Přišel čas sankcí, Rusko je na prodeji plynu závislé, soudí čeští politici
Jakou odezvu vyvolalo rozhodnutí prezidenta Putina uznat nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam takzvané mírové sbory? Jak tento postup obhajují ruská vládní místa a jak ho vstřebávají obyvatelé v ukrajinské metropoli a na jihu země? A kam svým projevem posunul Vladimir Putin rusko-ukrajinské vztahy?
Vladimir Putin v pondělí večer sdělil, že na ruské mapě Evropy přibývají oficiálně dva nové státy. „Znovu to zdůrazním. Ukrajina není jen sousední země. Je to nedílná součást naší historie a kultury. Je nezbytné uznat nezávislost a suverenitu Doněcké republiky a Luhanské republiky,“ uvedl šéf Kremlu.
Čtěte také
Zároveň vydal rozkaz k vyslání takzvaných „mírových jednotek“ na Donbas. Ty překročily hranici v nočních hodinách a zamířily k linii dotyku, která separatisty dělí od ukrajinských vládních sil.
Sankce proti Rusku?
Odezva na mezinárodní scéně byla rychlá. Postup Ruska odsoudila kromě sedmadvacítky také většina členů Rady bezpečnosti OSN na mimořádném zasedání. Český premiér a předseda ODS Petr Fiala v Poslanecké sněmovně prohlásil: „Musíme být jednotní, musíme postupovat společně. Musíme být připraveni uvalit na Rusko tvrdé sankce.“
Evropská unie v koordinaci se Spojenými státy a Velkou Británií nyní na návrhu sankcí proti Rusku pracuje. „Rusko je sice vojenská regionální velmoc, ale ekonomicky si nestojí moc dobře. Rusko je ale v současné době závislé na prodeji jak zemního plynu, tak ropy, tak dalších surovin. Takže by pro Ruskou federaci pozastavení dodávek plynu znamenalo možná daleko větší ránu než pro Evropskou unii nebo Západ,“ řekl k tomu pro Radiožurnál předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Čtěte také
Stopka pro Nord Stream 2
Německý kancléř Olaf Scholz také dnes mimo jiné prohlásil, že udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Dodal, že ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.
„Dnes už je úplně jasné, že politika Západu vůči Rusku selhala. Signál vůči Rusku proto musí být velmi patrný. Rozhodnutí německé vlády, která vyjádřila minimálně dočasnou stopku schvalování ropovodu Nord Stream 2, je něco, co je z ekonomického i z politického hlediska pro Putinovo Rusko velmi citelné rozhodnutí,“ komentuje to pro Radiožurnál europoslanec zvolený za TOP 09 Luděk Niedermayer.
Související
-
Ukrajina v ohrožení. Jak se žije ve stínu války? Poslechněte si nový reportážní seriál
Poslechněte si nový reportážní seriál zpravodaje Martina Dorazína, který už několik týdnů monitoruje situaci přímo na východě Ukrajiny.
-
Svět nebude bezpečný, reaguje náčelník generálního štábu na ruské tanky na Ukrajině
Česko proto potřebuje podle Opaty NATO a modernizovanou armádu. Za největší nedostatek, které NATO vyčítá české armádě, je podle něj zpoždění budování těžké armády.
-
Západ v minulosti nepostupoval proti rozpínavosti Ruska dostatečně razantně, řekl premiér Fiala
To se má nyní změnit. Evropská unie je podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) připravena uvalit vůči Rusku sankce. „Dopad na Rusko by měl ve finále být tvrdý,“ řekl v úterý dopoledne.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.