Trumpovi stoupenci pozuráželi kdekoho. U Portorikánců ale zapomněli, že jde o miliony voličů, říká českoamerický politolog

Američané ve volbách rozhodnou nejenom o novém prezidentovi, ale budou hlasovat také o rozdělení sil v Kongresu, čekají je místní hlasování, výběr guvernérů nebo státní referenda, mimo jiné třeba o potratech. Hlasovat budou i obyvatelé Portorika, kteří se nehledě na americké občanství do federálních voleb včetně výběru šéfa Bílého domu zapojit nemohou. Proč?

Portoriko nemá statut unijního státu, i když je finančně podporován americkou vládou. Úvahy o tom, že by se Portoriko stalo 51. státem unie, nejsou ale příliš aktuální. Řekl bych, že diskuse na toto téma jsou v Americe u ledu.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Portoriko je ostrov odpadků.‘ Trumpův tým po mítinku v New Yorku hasí průšvih u důležitých voličů

Jak velké faux pas bylo, když komik Tony Hinchcliffe na mítinku Donalda Trumpa nazval Portoriko plovoucím ostrovem odpadu?

To byla opravdu pecka. Vlastně ale celá tato setkání v Madison Square Garden, kde promluvil také Donald Trump, byla ve znamení velmi provokativních výroků od Trumpových stoupenců, kteří, dalo by se říct, zuráželi kdekoho. Nevím, do jaké míry to byl záměr, protože u komiků člověk přece jenom chápe, že si dovolí ledacos, nicméně Portorikánci tím jsou velmi znechuceni. Řada z nich do médií ihned řekla, že dají svůj hlas Harrisové. Mimochodem Portorikánců, kteří žijí mimo Portoriko, a mohou tedy v prezidentských volbách volit, je několik milionů.

Nicméně jde o jediný takový úlet, za který se kampaň Donalda Trumpa omluvila.

Portoričané se v nezávazném referendu vysloví k tomu, jestli by se toto nezačleněné území USA mělo stát 51. americkým státem. Jak to podle vás může dopadnout?

Těžko říct, zvláště v kontextu toho, co se teď stalo. Přiznám se, že nevím, jaké jsou nejnovější průzkumy veřejného mínění ohledně této otázky? Samozřejmě to ale nezáleží jen na Portorikáncích. Vyžadovalo by to rozhodnutí amerického Kongresu, a dokonce i změnu ústavy.

Čtěte také

Prezidentské volby v USA. Jaká panuje atmosféra a podle čeho se rozhodují různé voličské skupiny?

Jak se podle vás může po volbách změnit rozložení sil v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů?

To je velmi důležitá otázka, které se nevěnuje dostatečná pozornost. Může to mít totiž veliký dopad. Demokraté mají ve spojení s viceprezidentkou v Senátu většinu. Když se hlasuje nerozhodně, její hlas může rozhodnout. Podle nejnovějších průzkumů to ale vypadá, že demokraté Senát neudrží.

Pokud by zůstala dolní sněmovna v rukou republikánů, tak by v případě, že by vyhrál Donald Trump, měl v rukou celý Kongres včetně Bílého domu, což by z pohledu nezávislého pozorovatele znamenalo legislativní smršť. Dnešní Republikánská strana je totiž strana Donalda Trumpa, zvláště v dolní sněmovně, ubylo ale i nezávislých republikánských senátorů, takže oni by v podstatě implementovali jeho politiku, což by Ameriku rozdělilo ještě víc.

Z hlediska stability v zemi by bylo záhodné, aby aspoň jedna komora zůstala v rukou druhé strany, myšleno i v opačném případě. Znamenalo by to totiž, že by museli hledat řešení a kompromis právě v těch zákonech a iniciativách, které chystají. Pokud má ale jedna strana v rukou obě dvě komory včetně prezidentství, v dnešní rozdělené Americe by to nevěštilo vůbec nic dobrého.

Čtěte také

iROZHLAS

Zvolení Trumpa bude pro Evropu ‚ekonomickou noční můrou‘. Jeho politika může srazit euro, míní analytici

Řada Američanů označuje vývoj ekonomiky za hlavní faktor, na jehož základě se budou rozhodovat, komu odevzdají svůj hlas. To asi nahrává spíše Donaldu Trumpovi, než Kamale Harrisové?

Skutečně to tak podle průzkumů vypadá, ale zároveň je to komplikované. Za poslední čtyři roky, které následovaly po pandemii, se Bidenově administrativě podařilo přijmout řadu zákonů, které podpořily růst – Amerika roste dvakrát tak rychleji než Evropa –, a ubrzdit a snížit inflaci z 9 % na 4 %.

Stejně tak americké kapitálové trhy lámou rekordy a vyrovnaly se finanční příjmy mezi bílým a černošským obyvatelstvem. Dopad ale není na všechny stejný. Lidé, kteří nemají vysoký příjem, vidí, že životní výdaje kvůli inflaci vyskočily, a chtě nechtě se budou rozhodovat podle toho, co mají po čtyřech letech v peněžence.

Hospodářství vykazuje silný růst, řadoví voliči to ale hodnotí spíše skepticky. Čím to je?

Ohromně například vyskočily ceny nemovitostí, takže pro mladé lidi se stává vlastní bydlení nedostupné. Myslím si, že i toto výrazně poškozuje některé části společnosti, která podle toho bude případně hlasovat, přestože celkové ukazatele vypovídají o tom, že ekonomika šlape poměrně dobře...

V 11 z 50 států USA se konají guvernérské volby. Jak jsou jejich výsledky důležité? Proč Kamale Harrisové nevydržela pozitivita a radost až do konce kampaně? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.