Trénink paměti je o hledání cest, jak přimět mozek spolupracovat

Lidský mozek (ilustrační foto)
Lidský mozek (ilustrační foto)

Lidský mozek se v průběhu evoluce vyvinul, aby byl schopen zajistit naše přežití v případě ohrožení života. Mozek to ví, a tak se chová pouze funkčně, pokud nechce přijímat příliš mnoho informací. Je si vědom, že by své základní poslání nebyl schopen splnit.

Když se podíváte na velikost mozku lidí, kteří vyhrávají soutěže v memorice, je stejná jako u většiny lidí. Jediný rozdíl je v tom, jak jejich zpracovává informace. Jsou to mistři v používání mnemotechnik.


K tréninku se Danuše Steinová dostala v roce 1993, kdy byla pozvána na Evropské symposium o trénování paměti. O rok později se uskutečnil první kurz pro trenéry paměti. To jsou počátky této disciplíny v Česku, které se tehdy dostalo na světovou špičku.

"Když si při učení budete zapisovat, mozek si pamatuje, kam si to zapsal a pak se znovu učí ze zápisu. Pokud si informaci zapíšete až poté, demonstrujete, že jste si informaci zapamatovali. Je to trvalejší a efektivnější," vysvětluje Danuše Steinová.

Pomáhají obrázky? „Mozek velmi rád pracuje s obrazy. Není úplně stejné, zda mozek dostane informaci v reálu a obraz vidí, nebo si ho vytvoří formou mentálního obrazu. Když dáme mozku prostor, aby si vytvořil mentální obraz, je to efektivnější, než když to vidí ve skutečnosti.“


13. března začíná Týden mozku Akademie věd. V roce 1998 ho založil český neurovědec prof. Josef Syka a patří k celosvětové akci Brain Awareness Week.

Strašák Alzheimer

Souvisí onemocnění se stařeckou demencí? „Souvisí s věkem. V roce 1906 to bylo považováno za něco tak vzácného, že lékaři ani nepovažovali za nutné, aby se tím zabývali. Teprve s demografickou explozí a stárnutím populace se choroba stala pandemií. Nevíme co ji způsobuje, nemáme na ni léky. Ty, které existují, pouze zpomalují průběh,“ vysvětluje Danuše Steinerová.

Řada neurologů a vědců si myslí, že si celý život budujeme rezervní mozkovou kapacitu. Ta v ideálním případě může vykompenzovat důsledky nějakého neurodegenerativního onemocnění, cévní mozkové příhody nebo úrazu mozku. "Díky tomu nemusíme ani poznat, že Alzheimerovou chorobou trpíme, nepozná to ani okolí," říká Steinová.