Tomáš Sniegoň

"Historici a novináři se nemají moc rádi," začíná Tomáš Sniegoň. "Novináři jsou pro historiky velmi povrchní a laciní a historici jsou pro novináře příliš nudní a přebádaní." Sám se snaží obě profese kombinovat. "Sedím tak trochu na dvou židlích," přiznává. Obě profese ale považuje za zajímavé, protože ho vedou k přemýšlení a poznávání všeho nového. Historie je pro něj povoláním, zatímco novinařina koníčkem, k němuž se rád vrací.

Ve Švédsku se zapojil do výzkumu, který mapuje význam historie v moderní společnosti. "Je to víc než jen dějepisná studie a vyučování dějepisu," vysvětluje.

Jaký má názor na poučení se z historie? "Potřeba poučit se znamená, že všichni máme historické vědomí. Vycházíme ze současných potřeb a historii používáme jako nástroj pro definici našich představ o budoucnosti," říká Tomáš Sniegoň. Nikdo nám neurčuje výklad historie, ze kterého bychom se měli poučit a to je hlavní rozdíl mezi demokratickým a totalitními režimy.

Na své začátky ve Švédsku vzpomíná rád, ačkoliv připouští, že nebyl v jednoduché situaci. "Neuměl jsem ani přijít na poštu a vyplnit složenku," popisuje. Po odchodu do Švédska začal cestovat do Ruska a východní Evropy, kde požádal o rozhovor asi dvě stovky pamětníků Studené války a roku 1968. Posluchačům dopoledního vysílání vylíčil i setkání s bývalým předsedou KGB.

Pokud se chcete dozvědět, v čem tkví hlavní rozdíl mezi Čechy a Švédy, jak Švédsko pečuje o tělesně postižené a jak Tomáš Sniegoň vysvětluje úspěch švédské hudby ve světě, pak si nezapomeňte poslechnout nezkrácený záznam rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Tomášem Sniegoněm i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.