Tomáš Klus
Tomáš Klus obsadil v anketě Český slavík druhé místo, a tak podle svých slov uplynulý víkend ani nezaznamenal, protože slavil. Mimo jiné si uvědomil, jak je skvělé být na druhém místě mezi předními českými zpěváky. V pondělním Hostu Radiožurnálu si s ním povídal moderátor Jiří Chum.
O Tomáši Klusovi se často říká, že je nadějný písničkář. Má také nálepku milovníka s kytarou, což už podle něj neplatí. „Ženy v publiku na koncertech převládají, to je pravda, ale myslím, že postupem času se posluchači začínají vyrovnávat,“ domnívá se. „Snad už jsem se vymanil z klišé, protože ani láska není stěžejní téma mých písní,“ zamýšlí se.
Dalo by se říct, že se Tomáši Klusovi vše daří. On sám však vítá i opačné situace. „Když se člověku daří, může takzvaně ulítnout sám na sobě, což je asi to nejhorší, co se může stát,“ vysvětluje. „Nejdůležitější je uvědomit si, že nejsem středem světa,“ připouští.
V rozhovoru došlo i na talentové soutěže. Jaký na ně má Tomáš Klus názor? „Česká povaha je omezující. Člověk může být talentovaný, ale ze soutěže vyjde s cejchem, kterého se jen těžko zbaví,“ uvažuje a zároveň přiznává, že se na řadu soutěží dívá. „Baví mě vidět lidi, kteří něco umí. Bohužel náš rybníček je příliš malý a pro všechny není uplatnění,“ zmiňuje.
Co Tomáš Klus obvykle cítí před vystoupením? Setkal se někdy s Jaromírem Nohavicou? Koho by zařadil mezi své oblíbené písničkáře? A kdo je jeho oblíbeným učitelem? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Tomášem Klusem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.