Tomáš Durdík

Jak Tomáš Durdík poznamenal, Česká republika rozhodně nepatří mezi země s největším počtem hradů, přesto je pro archeology a hradology zajímavá. „Víc hradů mají například Tyroly, ale většina z nich je v horách a musíte se k nim vyšplhat,“ vysvětluje s úsměvem.

Doba stavby hradů byla různá a závisela nejen na velikosti stavby, ale také na ekonomické síle a vůli investora. „Využívala se svépomoc, takzvaná pomocní robota. Pracovníků nemuselo být tolik, jak si dnes představujeme. A nemuseli ani pracovat intenzivněji než my. Kdysi bylo víc církevních svátků, a tak lidé pracovali také 40 nebo 42 hodin týdně,“ popisuje Tomáš Durdík.

Hrady sloužily také k obraně. Jak Tomáš Durdík podotýká, v dějinách najdeme okolnosti, za nichž byla obležení na denním pořádku. „Například v době husitských nebo poděbradských válek,“ uvádí a neváhá vyjmenovat i nejpoužívanější zbraně.

Archeolog Tomáš Durdík popsal, jaké zbraně se v historii používaly|foto: Šárka Ševčíková

Jak se tedy hrady stavěly a jak dobývaly? Jak posuzuje nedobytnost hradu? A na jaké hrady by posluchače pozval? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu.

Záznam celého rozhovoru s Tomášem Durdíkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.