Tisíc a jedna chuť světa. Ľubomír Smatana představuje zajímavá bistra v Česku

Plzeňané poznávají blahodárné účinky slavného kimči v korejském bistru Korjo-Saram

Spletité jsou osudy lidí, kterým cestu zkřížily geopolitické ambice světových mocností. V podstatě i v jejich důsledku vzniklo v Plzni korejské bistro. Mluví se tam česky, rusky, uzbecky a občas korejsky. Podnik vedou čistokrevní Korejci, do jednoho absolventi univerzit. Velkou část života musela rodina strávit na Sibiři a v Uzbekistánu, kde byla korejština v dobách Sovětského svazu zakázaná. Před několika lety dostali do Česka a v Plzni otevřeli bistro Korjo–Saram.

„Korjo–Saram znamená korejský člověk. Jedná se o Korejce, kteří za japonské okupace v roce 1937 utekli ze země. Naši prarodiče našli útočiště ve Vladivostoku, kam to neměli daleko. Jenže začala 2. světová válka a Stalin násilím vysídlil Korejce do střední Asie, takže moji rodiče i já se sourozenci jsme se narodili v Uzbekistánu,“ říká česky jen s nepatrným přízvukem Julia Tigaj.

Bistro Korjo-Saram

Bistro jako koníček

Julia v Plzni vystudovala matematiku na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity. Pustila se i do doktorátu, ale protože je to mizerně placené, začala dělat analýzy a k tomu provozuje bistro. „Je to spíš koníček, živí mě diferenciální rovnice, to, co jsem dělala na univerzitě. Neprogramuju, to dělá manžel.“

Julie mezitím ještě porodila dvě děti, a protože měla pocit, že má hodně času, tak při rodičovské vystudovala Pedagogickou fakultu na Karlově univerzitě a k tomu se rozhodla, že představí Plzeňanům korejskou kuchyni.

Nejdříve začala s rodinou připravovat saláty, především proslulé kimči pro farmářské trhy. „Pak jsme otevřeli malý obchůdek a teď máme konečně bistro,“ usmívá se.

Čtěte také

Slavné kimči

V nabídce je korejská salátová klasika, která vyžaduje jazyk přivyklý trochu ostrému, různé polévky a třeba Chamchi-kimchi-jjigae, což je dušené kimči s tuňákem, tofu, korejským chilli, cibulkou a rýží.

„Mamka vždycky vyvářela doma různé dobroty, u nás se hodně vařilo, tak mi přišlo škoda, neukázat to světu,“ říká hovorná Julie a představuje sestru Alenu, učitelku ruského jazyka.

„Původně jsme chtěli kimči kupovat, ale když jsme zjistili, že se to nedá sehnat, tak jsme si ho začali dělat sami.“

Slavné kimči má zrovna v práci maminka obou sester Natálie Tigaj. Sedí u pultu a trpělivě krájí nakvašené pekingské zelí. Vyrostla v Uzbekistánu a mluví rusky.

Natálie krájí kimči

Z nejzdravějších potravin na světě

„Vystudovala jsem potravinářskou technologii, takže jsem tady v bistru vlastně jediná v oboru,“ říká vesele, dcery se zasmějí a vypichují přednosti kimči.

„Patří mezi nejzdravější potraviny na světě, pomáhá s trávením, pálí i kalorie, my ho jíme celý život,“ říká štíhlá matematička v brýlích.

„Kimči je na vrásky,“ připomíná mladší sestra Alena.

Alena (vlevo) a Julie

Koření z Koreje

Police v kuchyni jsou obložené sáčky s kořením, názvy jsou napsané korejsky. V menu se bistro naopak pyšní tím, že u masa nebo zeleniny uvádí původ farmy nebo pěstitele, většinou z okolí Plzně.

„Korejské koření je ale korejské koření, to patří do našich jídel. To si musíme nechat vozit,“ vysvětluje Julie.

Jediný, kdo v kuchyni chybí, je otec. Je učitel chemie, takže trochu z oboru, ale ženy ho dnes už poslaly domů.

Přes léto podávají v bistru jen obědy a odpoledne zavírají. „Učíme Plzeňany jíst korejskou kuchyni. A docela se to daří,“ uzavírá optimisticky.

autoři: Ľubomír Smatana , vma
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.