TGM v Americe
Tomáš Masaryk si vzal dceru amerického podnikatele Charlotte Garrigue v newyorském Brooklynu už v roce 1878. Stejná kuráž a zarputilost, se kterou se původně chudý doktor filozofie prosadil v bohaté americké rodině, mu později pomohla v boji o republiku. Kudy Masaryk v Americe putoval? Kde zažil vrchol své americké cesty? Poslechněte si celý seriál.
V roce 1918 už byl Tomáš Garrigue Masaryk světově uznávaný profesor a nejvýraznější politická postava nesvobodných evropských národů. Na americký kontinent připlul jako nenápadný cestující s britským pasem na jméno Thomas Marsden. Do kanadského Vancouveru dorazil 29. dubna po devítidenní plavbě z Japonska. O půl roku později odplouval už jako zvolený první prezident samostatného Československa, o jehož vnik se na sklonku 1. světové války zásadně přičinil.
Čtěte takéSledujeme osudy TGM v Americe. Přečtěte si reportáže Jana Kaliby
Tehdejší hotel Vancouver s panoramatickou střechou je dávno zbořený. Tomáš Garrigue v něm přenocoval, aby se 30. dubna vydal vlakem dál na východ, malebnou trasou skalistými horami s ledovci a hlubokými průsmyky, kudy dodnes jezdí vyhlídkový vlak. Pozornost si zasluhuje samotný vlak s komfortním vagónem pro obchodní cestující. Je v něm útulná ložnice s velkou postelí a balkónek s výhledem do krajiny na samotném konci vlaku. Masaryk jel z Vancouveru do Spojených států pět dní.
Ke vzniku Československa přispěli i uprchlíci: Češi a Slováci v Americe
5. května 1918 vystoupil na americké půdě v Chicagu, kde předtím působil na univerzitě. Čekalo na něj velkolepé přivítání: slavnostní rána z děla, prapory, hudba, potlesk, jásot, vyhazování klobouků do vzduchu. Dvě stě tisíc příznivců zde Masaryka vítalo, hrála česká, slovenská a americká hymna. Ten den vstoupil do dějin jako nejslavnější den české Ameriky a zároveň jeden z vrcholů Masarykovy kariéry.
Ze severozápadního nádraží odjel Masaryk spolu s diplomaty a konzuly spojeneckých zemí. Doprovázelo je čtyřicet tisíc lidí. Průvod dorazil k hotelu Blackstone, kde začala série vystoupení. Kromě Masaryka mluvil rektor zdejší univerzity, bratr pozdějšího prezidenta Vojtěch Beneš a zástupci krajanských spolků, jako byla Česká národní rada americká nebo Sokol.
Komunita chicagských Čechů na něj dodnes vzpomíná, třeba na obnovených pivních slavnostech. Byť sám Masaryk pivo při návštěvě Chicaga nepil. „To se dá pochopit. Kdyby si dal moc piva, mohl by říct něco špatně a rozpoutat tím válku,“ směje se Theodore Polashek, prezident místního česko-amerického komunitního centra. Češi a Slováci z Chicaga za první světové války pomáhali financovat Masarykovu cestu kolem světa a svým velkolepým přijetím mu v květnu 1918 udělali důležitou reklamu. Chicago má tedy na vzniku Československa nepopiratelnou zásluhu.
