Hrozba útokem na centrum Kyjeva? Je to hysterická reakce, ukazuje nervozitu uvnitř Ruska, hodnotí Bříza
V dnešním Rusku, někdejším Sovětském svazu, se chystají tradiční oslavy Dne vítězství. Jaké podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy budou? „Méně okázalé, budou střídmější, nebude tam těžká technika. Kremelský režim to zdůvodňuje tím, že není kulaté výročí, že největší oslavy jsme si zažili loni. Nicméně když se podíváte na situaci, která kolem toho panuje, tak to tak jednoduché není,“ naznačuje.
„Ukrajinským silám se podařilo v minulých dnech zasáhnout v širším centru Moskvy objekt, což způsobilo nevoli uvnitř vládnoucí elity. Všimněte si reakce, na první pohled vypadá silně a mocně:
Čtěte také
Reakce zněla, že ve chvíli, kdy by mělo dojít k narušení tohoto významného ruského svátku, i v den 9. května, nějakým podobným dronovým útokem, tak ruská strana odpoví mohutným raketovým útokem na samé centrum Kyjeva, nevyjímaje vládní čtvrti, historické budovy,“ pokračuje Vlastislav Bříza.
„Na první pohled to zní mocně, nicméně když se nad tím zamyslíte, je to spíše hysterická reakce, které by se tak mocný muž, jako je Vladimir Putin, měl vyhnout a měl by se jí vystříhat. Přesto to řekl. Je vidět, že to určitou nervozitu uvnitř Ruska způsobuje, což ale neznamená, že Ukrajinci podobný útok podniknou,“ předpokládá.
Příměří 8. a 9. května
„Příměří bylo vyhlášeno nezávislé oběma stranami, je v zájmu obou. Ruská federace to má především jako bezpečnostní štít na své oslavy a Ukrajina si nemůže dovolit porušit svou image a dát do světa zprávu, že v těchto dnech oslav útočí i přesto, že ruská strana vyhlásila příměří. Takže obě strany k tomu mají důvod. Nicméně situaci na frontě, situaci ve válce, dynamiku toho konfliktu to v žádném případě nikterak nezmění,“ konstatuje Vlastislav Bříza.
Proč je podle Vlastislava Břízy nyní ještě důležitější připomínat si výročí 8. května 1945? Je technicky proveditelné zvyšování obranných výdajů? A jak hodnotí schůzku prezidenta Petra Pavla s premiérem Andrejem Babišem? Poslechněte si rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bydlení za závěsem a ‚flákárna‘ za cenu dluhů a bez výplatnice. Co zažívají pracovníci z Filipín v Česku
-
Vrací se zákon, kvůli kterému odešla Šichtařová. Koalici s ním pomáhá Společnost pro obranu svobody projevu
-
USA opět útočily na Írán. Teherán pohrozil odvetou, cílil na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu
-
Expertka: Kushnerův projekt ohrozil albánskou přírodu a naštval lidi. Neprotestují jen proti vládě
