Těžba nenávratně změnila krajinu Karvinska. Některé lokality by mohly být ekonomicky zvýhodněny, doufá hejtman Bělica

Po těžbě černého uhlí zůstává tady v kraji silná ekologická zátěž. Jak se s tím kraj vyrovnává?

To je poměrně komplexní problém, celkem multidisciplinární. Jak jste říkal na začátku, důlní činnost tady probíhala 250 let a spousta lokalit se nenávratným způsobem změnila. Pokud se někde 250 let vyváží hlušina a zbytky z důlní těžby, tak to krajinu změní; takovým způsobem, že kdyby se naši předkové mohli na krajinu podívat, tak ji nepoznají, protože dnes je někde o 30 metrů víc a někde o 30 metrů méně, kde se třeba propadl kopec.

Krajina je úplně jiná, prostředí je úplně jiné. Způsobuje to problémy i ze střednědobého a dlouhodobého hlediska, protože nemáme úplně stejnou výchozí pozici pro budování brownfieldů a jejich nového využití, protože jsou tam ekologické zátěže z minula. Mnohdy ani není přesně prozkoumáno, co všechno tam je.

Čtěte také

Stará Karviná bylo krásné město a dobře se tam žilo. Spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická

Ostatně některým takovým následkům jsme v Ostravě čelili i v nedávné minulosti, že Ostrava prodala pozemky a pak se zjistilo, že tam jsou ekologické zátěže z minula. Nemyslím si, že by to někdo udělal schválně, jenom se o tom nevědělo.

Pokud jde o zátěže, včera se opět rozvířil spor o hořící heřmanickou haldu. Společnost OKK Koksovny zpochybňuje projekt státního podniku DIAMO, které tam chce stavět další stěny a tím zabránit prohořívání haldy. Kraj nemá ty pozemky, přesto: sledujete to? Uvažujete o tom, že byste se do toho, co se tam děje a jak se to má dít, nějak zapojil?

My to pozorujeme z úrovně Moravskoslezského kraje, protože je to záležitost, která se nás bezprostředně týká. Z mojí kanceláře je na tu haldu vidět. Víte, to je přesně to, o čem jsem hovořil.

Přístupů k tomuto problému je několik. Já nemám dostatečně detailní informace o historii a o tom, co tam je za majetkové poměry. Nicméně k hoření tam dochází. Jestli bylo způsobeno samovolně samovznícením nebo ne, to podle mých informací není úplně stoprocentně prokázáno a je to především otázka ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, ministerstva financí prostřednictvím státního podniku. My se snažíme v tomto případě tvořit koordinační spojku mezi institucemi státními a mezi soukromými vlastníky, ale nejsme přímo zainteresováni v řešení situace. Budeme k tomu nápomocni prostřednictvím odboru životního prostředí, který se v přenesené působnosti státní správy vyjadřuje k některým otázkám, ale není to otázka samosprávy a přístupu Moravskoslezského kraje. Ale je to věc pro náš region a pro jeho budoucnost velmi důležitá, takže to sledujeme.

Čtěte také

V Česku skončila těžba černého uhlí. Opravdu by se dál nevyplatila? Poslechněte si názory koalice i opozice

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL v pondělním Kulatém stole ČRo řekl, že Moravskoslezský kraj se na konec těžby poctivě připravoval. Jste tedy připraveni?

Úplně nevím, jestli jsme stoprocentně připraveni, to by bylo velmi troufalé říct. Myslím si, že kraj spoustu věcí odpracoval. Musím také říci, že spousta věcí ne úplně dopadla podle představ kraje, ale myslím si, že se velmi intenzivně pracuje na tom, jak transformaci zvládnout a myslím si, že to není úplně špatné. Na druhou stranu máme svoje specifické problémy na úrovni kraje, které se snažíme řešit a já věřím tomu, že se nám podaří se s tím poprat.

Plán ekonomické transformace

Co nedopadlo podle představ kraje, jak jste říkal před chvílí?

Máme velmi komplikované lokality, co se týče dalšího rozvoje, jak už jsem říkal. Máme brownfieldy, které bychom rádi použili pro další rozvoj průmyslu a pro lákání investorů, ale ty lokality nejsou úplně připravené a jejich příprava je poměrně finančně náročná. Jak už jsem říkal, jsou tam nějaké ekologické zátěže z minula. Průzkumy těch ploch nejsou úplně hotové: bavíme se třeba o tisíci hektarech dohromady v rámci Moravskoslezského kraje.

Jednak bychom rádi do budoucna diverzifikovali rozložení případných nových příchozích investorů, což nám úplně neusnadňuje situace v rámci EU, protože v dnešní době je velmi komplikované dostat strategické investory, kteří by ještě nabízeli přidanou hodnotu – to není vůbec jednoduché a s tím, že ty lokality nejsou úplně stoprocentně připravené, o to složitější to je. Na druhou stranu máme rozvojové agentury, které na tom pracují: třeba Moravskoslezské investice a development, které v tomto směru odvádí velmi dobrou práci.

Máme Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, který je schopen poradit v oblasti zaměstnanosti, rekvalifikací; o tom, co dál pro lidi, kteří přijdou o práci tady na ČSM v té hornické činnosti, tak i o tom, jaká může být jejich budoucnost, kam by mohli jít pracovat. V tomto směru je práce udělaná, ale zdaleka to není hotové.

Čtěte také

Stárnutí obyvatelstva, odliv mladých lidí i přístupnost zdravotní péče. Jakým problémům čelí Moravskoslezský kraj?

Vy jste už v listopadu v souvislosti s koncem těžby černého uhlí mluvil o tom, že by Karvinsku pomohl příchod nového velkého zaměstnavatele. V jaké fázi to teď je? Jak je to aktuální?

Je to aktuální. Máme na Barboře ve fázi přípravy poměrně velkou průmyslovou zónu, která ale, jak už jsem říkal, má svoje problémy, protože není úplně připravená. Navíc jsou tam výškové rozdíly, takže zónu je možné připravit v určitých terasách, případně srovnání pozemků by vyžadovalo poměrně velké investice, které by bylo velmi těžké promítnout do cen pozemků. To je třeba konkrétní případ.

Potom máme menší průmyslové zóny, které je třeba rozpohybovat. A já bych byl rád, abychom se do budoucna posunuli třeba i v tom, že by některé z lokalit mohly být do budoucna nějak ekonomicky zvýhodněny. Že by mohly být ze strany státu prohlášeny za výhodné ekonomické zóny, aby se investorům vyplatilo z dlouhodobého hlediska přijít.

Minulá vláda jednala o stavbě Gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. Je jasné, že ten projekt nedopadne, premiér Andrej Babiš o tom mluvil nedávno. Soustředíte se na to, aby tam přišel nějaký investor?

Já bych rád řekl, že ono to není tak, že by to byla aktivita Moravskoslezského kraje od samého začátku. Jak říkal pan premiér, investor si záměr rozmyslel, to bylo jasné už nějakou dobu.

Takže to byla bouře ve sklenici vody v podání minulé vlády?

Já jsem z toho byl zklamaný, protože to nebylo vůbec potřeba. Na druhou stranu, je to lokalita, která nabízí rozvojový potenciál do budoucna, ale také je přírodní ptačí rezervací. Lidé, kteří tam žijí, měli od státu v minulosti přislíbeno, že tam nikdy nic nebude. Takže to není úplně jednoduché.

Co velmi významně vyčítám předchozí vládě je, že komunikace s občany probíhala z mého pohledu velmi neférovým způsobem. Nikdo se s nimi nebavil o tom, co bude s nimi, jakým způsobem se s nimi stát hodná hodlá vyrovnat. A já můžu potvrdit, že toto se s příchodem nové vlády výrazně změnilo.

Věřím, že se nám podaří do budoucna zatraktivnit lokalitu natolik, že sem budou přicházet investoři s vyšší přidanou hodnotou
hejtman Bělica (ANO)

Ke konci ledna skončilo v OKD 750 zaměstnanců, dalších 150 zaměstnanců skončí na konci února. Na Karvinsku byla nezaměstnanost těsně pod 10 procenty. Očekáváte, že se dostane na 10 %? Bude se kraj nějakým způsobem snažit pomoci tuto situaci řešit?

Jak jsem říkal, situace na trhu práce v Moravskoslezském kraji je dlouhodobě v rámci republikových průměrů ne úplně dobrá. Myslím si, že hůř je na tom akorát Ústecký kraj. V rámci Moravskoslezského kraje je ještě Karvinsko úplně nejhorší. Je to i o tom, o čem jsem před chvílí hovořil: naším cílem je rozvíjet lokalitu Karvinsko-Havířovska, která utrpěla v rámci Moravskoslezského kraje útlumem těžby podstatně nejvíc a z dlouhodobého hlediska se sem ani nedaří strategické investory přilákat.

Je to způsobeno důvody, o kterých jsem hovořil: protože krajina je velmi výrazně zasažená, je poměrně problematické tam investory dostat, protože tam nejsou úplně stoprocentně připravené průmyslové zóny. Takže se vracíme na začátek, že Barboru bychom potřebovali co nejdříve rozpohybovat a dostat tam strategické investice právě proto, abychom lokalitě mezi Havířovem a Karvinou pomohli, protože tam byla zaměstnanost v rámci regionu vždycky nejhorší, nezaměstnanost nejvyšší.

Čtěte také

Karviná jako Dubaj střední Evropy? Chceme v lidech probudit podnikavost, moře už máme, usmívá se Michael Sikora ze spolku Dokořán

Ale abych se vrátil úplně na začátek vaší otázky: predikce hovoří o nárůstu 1,4 %. To z dlouhodobého hlediska není žádný významný ukazatel a my předpokládáme, že i s pomocí krajských agentur se podaří většině lidí práci v regionu najít.

Může konec těžby uhlí vést k dalšímu odlivu lidí z vašeho kraje, což je téma, které se samozřejmě řeší už dlouhá léta? Slyšel jsem, že někteří, kteří pracovali v dolech, mají nabídky třeba stavět pražské metro, nebo do Polska, kde těžba černého uhlí pokračuje. Obáváte se odlivu?

To je trend, který vidíme u všech post-hornických regionů, bylo to i v Čechách. Tady je to ve větším měřítku způsobeno tím, že lokalita je větší: v rámci Ostravy, Havířova a Karviné je to skoro polovina obyvatel Moravskoslezského kraje, které to zasahuje, kdežto u jiných lokalit to bylo podstatně menší. Pravděpodobně to bude mít vliv na odliv obyvatel z Moravskoslezského kraje, ale já věřím, že dlouhodobými kroky a opatřeními, které kraj dělá, se nám podaří do budoucna zatraktivnit lokalitu natolik, že sem budou přicházet investoři s vyšší přidanou hodnotou.

To je pro nás důležité, aby tady byla vyšší přidaná hodnota. V tomto směru je ještě jeden dopad sociologický – jde především o to, že v rámci OKD je průměrný příjem někde na úrovni 57 tisíc korun, kdežto normální průměrný příjem v Moravskoslezském kraji je kolem 44 tisíc korun, ten rozdíl je poměrně vysoký. Člověk třeba najde práci, ale bude pravděpodobně méně placená, takže to může mít i dopad na koupěschopnost obyvatelstva, samozřejmě negativní ekonomický dopad.

Pomoc krajům, které se vyrovnávají s koncem těžby uhlí, tedy moravskoslezskému, ústeckému a karlovarskému, by měla přijít také z evropských fondů, konkrétně z Fondu spravedlivé transformace. Jak je na tom Moravskoslezský kraj z hlediska čerpání?

Čtěte také

Spor o Turów bychom vyhrát nemuseli. Dohoda je to nejlepší, čeho šlo dosáhnout, tvrdí Martin Smolek

Co se týče čerpání, v porovnání s ostatními dvěma kraji v rámci ČR jsme na tom relativně dobře. Čerpání probíhá, máme dostatek projektů, které mohou být z fondu proplaceny. Pracuje se na tom, spousta projektů už je ve fázi realizace, v tomto směru jsou to dobré zprávy jak pro region, tak pro naše obyvatele. Je to věc, která už běží a samozřejmě, při strategiích a rozvoji je důležité, co bude.

Celý loňský rok jsme díky iniciativě polské vlády, která předsedala EU a která velmi dynamicky tlačila na to, aby EU připravila fondy i po roce 2028, tzv. JTF 2, což by bylo pro Moravskoslezský kraj velmi důležité. To se podařilo odpracovat.

V této souvislosti bych si akorát povzdechl: to je opět o tom, že Česká republika, která měla předsednictví předtím v podání předchozí vlády, ten půlrok prohospodařila a v tomto směru nic nepřipravila. My jsme s polskými ministry, s polskou vládou a s polskými post-uhelnými regiony utvořili memoranda o spolupráci a snažíme se zatlačit na EU, aby i po roce 2028 byly dostupné pro regiony v transformaci speciální balíky peněz, abychom je mohli do území investovat a mohli regiony připravit na změnu.

Proč už z karvinských zásob uhlí nepůjde nic vytěžit? A jak historii těžby nahlíží moravskoslezský hejtman? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu.