Texty jsem opravovala a divákům hlásila zpaměti, vzpomínala v roce 2015 Heda Čechová

25. duben 2020

Legendární rozhlasová a televizní hlasatelka, která zemřela ve čtvrtek 23. dubna ve věku 91 let, se považovala za rozhlasové dítě. Její otec Jaromír Šimandl spoluzakládal Československý rozhlas, a ona tak v budově dělala své první krůčky. Později vyhrála konkurz na rozhlasovou hlasatelku, od roku 1954 promlouvala k divákům z televizní obrazovky. Jak vzpomínala na svůj pestrý život v posledním rozhovoru s Lucií Výbornou před necelými pěti lety?

„Šla jsem na konkurz, ale otcovi jsem to neřekla, protože jsem nechtěla, aby to někde utrousil,“ vysvětluje. Tehdy měla před maturitou, byla dobře připravená, a tak konkruz, na který přišlo 400 lidí, vyhrála.

Po únoru její otec spáchal sebevraždu, když ho z rozhlasu z politických důvodů vyhodili, a ona ho musela jet ve svých 20 letech identifikovat. „Nikdy jsem mu sebevraždu nezazlívala, chápala jsem to,“ podotýká.

Ráda vzpomíná na setkání s Janem Masarykem, který jí nabídl za druhé světové války v Anglii spolupráci pro BBC. „Říkal mi: z tebe udělám světovou hlasatelku,“ dodává. Pamatuje si ho jako velmi veselého člověka, a proto nikdy nevěřila, že by spáchal sebevraždu.

Čtěte také

V roce 1954 ji pozvali do televize, hlasatelky se rázem staly hvězdami, popularita jí ale život nezměnila. „Byla jsem rozvedená s dítětem, Vladimír byl často nemocný s průduškami, práce bylo dost,“ vysvětluje. Připomíná také, že přišla z rozhlasu a bylo schopná si sama opravit texty, aby to nebylo šroubované. „Říkala jsem si, že divákům to nemůžu číst, začala jsem hlásit z paměti. Uváděla jsem velké hodinové pořady, dělala jsem rozhovory,“ vzpomíná.

V srpnu 1968 věděli, že vysílání neuhájí

Po okupaci v roce 1968 přišel zákaz, který tak trochu čekala. „Výhodou bylo, že jsem nikdy nepočítala s tím, že půjdu od mikrofonu do penze. Ve 40 jsem vlastně nechtěla hlásit, a když mne zakázali, tak mi vlastně ulehčili práci,“ nastiňuje.

Na večer 21. srpna se televizním techniků podařilo zařídit náhradní vysílání, pak se Československá televize stěhovala na Novodvorskou ulici, kde se sešli Jiří Svejkovský, Jiří Kantůrek, Vladimír Škutina, Olga Čuříková a další osobnosti. Tehdy ale už věděli, že vysílání neuhájí, přesto pokračovali. „Hnala nás zvědavost, kdy to skončí,“ říká.

Helda Čechová napsala knihu Můj syn Vladimír Čech

V roce 1969 ji požádali ze slepecké tiskárny, zda by mohla číst knihy pro nevidomé, což s radostí přivítala. „Čas od času jsem dostávala krásné dopisy, to mne drželo,“ vysvětluje s tím, že nyní se chystá načíst její knihu Můj syn Vladimír Čech.

Těžké chvíle zažívala právě v době, kdy zemřel její syn, známý hlasatel Vladimír Čech. „Kolikrát jsem si říkala, že to musím vydržet. Není jiného východiska, proti smrti nemůžete nic dělat, buď si hodíte mašli, nebo se s tím vyrovnáte,“ vysvětluje.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

Helda Čechová byla hostem moderátorky Lucie Výborné
autoři: Lucie Výborná , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.