Televizní poplatky krátí inflace. Musíme otevřít debatu, jestli je rozšířit či zvýšit, říká radní ČT Kysilka

Okolo ekonomického fungování Rady České televize se vloni vedly někdy i emotivní debaty. Vy jste členem Rady ČT od března loňského roku. Za tu dobu, máte pocit, že Česká televize funguje efektivně, nebo máte k jejímu hospodaření výhrady?

Musím říct, že loňský rok byl nejen pro Českou televizi, ale pro celou ekonomiku a celý svět extrémně mimořádný. Takže hodnotit hospodaření jakékoliv instituce z pohledu posledních 12 měsíců je velmi obtížné. Určité otázky kolem hospodaření České televize jsou dlouhodobějšího rázu. Já je vyjmenuji.

Velmi dlouhou dobu se nezvýšil televizní poplatek. Přitom víme, že inflace se pohybuje mezi 2,5 až 3 procenty, to znamená, že každý rok ukrojí něco z reálné hodnoty příjmů televize z poplatků.

Druhým otazníkem, který bude potřeba řešit, je otázka odpočtu DPH, to může velmi citelně zasáhnout veřejnoprávní média, včetně České televize.

A třetí dlouhodobější věc u ČT: jak jsem zmínil, že se už dlouhodobě nezvyšují poplatky, tak když se zvýšily naposledy, vytvořila si Česká televize poměrně značnou rezervu do budoucna, což je přirozené a naprosto v pořádku, a je také v pořádku a přirozené, že z této rezervy každoročně odčerpává zhruba 250, někdy až 500 milionů korun. My víme všichni, není to žádné tajemství, že tato rezerva nevydrží navždy, pokud se nezvýší televizní poplatek. Vedení ČT má uloženo a přijalo závazek, že od roku 2024 už nebude do této rezervy sahat a zůstane tam částka 700 milionů jako pojistka do budoucna.

Čtěte také

Roman Prymula: Byl tváří boje proti covidu, vyměnil čtyři pracovní pozice a získal Řád Bílého lva

To jsou tři docela velké vykřičníky, které před Českou televizí stojí. Jak jsem řekl, přibyla k nim v loňském roce spousta věcí spojených s covidem. Jde o celou škálu věcí, od odsunů některých velkých záležitostí jako sportovní akce, včetně olympiády, do dalšího roku – ale uvidíme, jak to v letošním roce bude vypadat. V dohledné době je stojí před televizí spousta úkolů na straně investiční...

Cítíte, že je tady ve společnosti vůle platit vyšší televizní poplatky?

Nevím, jak je to teď po dvou vlnách covidové krize, kdy jsme všichni obezřetnější ohledně budoucnosti. V minulosti se ovšem nějaké průzkumy dělaly a nedopadly úplně špatně, musím říct. Lidé oceňují, co jim dává jak Český rozhlas, tak Česká televize a myslím, že tam vycházelo, že by většinově byli i ochotni něco připlatit.

Pokud se povede taková kampaň, tak je důležité dobře vysvětlit, proč bychom měli platit víc. Já si myslím, že dobrých argumentů je dost, zmiňoval jsem tu inflaci, která každoročně ukrojí dvě až tři procenta reálné hodnoty televizního poplatku. Když to trvá deset, patnáct let, tak je to skutečně citelná záležitost.

Tlaky v Radě

Je vůbec relevantní dělat žebříček a statistiky, na koho míří nejvíc kritiky? Není v tom riziko, že potom můžete podléhat nátlakovým skupinám, které začnou posílat účelové koordinované stížnosti na konkrétní redaktory a moderátory, aby se jich zbavily z vysílání?

Skutečně nevím o tom, že by se dělaly jakékoliv žebříčky. Pro toho, kdo si pročítá ty stížnosti, je zřejmé, že tam může existovat určitá organizovaná manipulace, s tím souhlasím, a musíme hledat cesty, jak odclonit tyto věci od skutečně seriózních podnětů.

Já mířím k tomu, jestli je vůbec šťastné, pokud předseda Rady sám vypichuje čtyři osobnosti, že na ně chodí nejvíc stížností. Jestli je správné z hlediska představitele Rady tímto způsobem informovat.

Čtěte také

Bát se může jen ten, kdo ví o problémech v rozpočtu. O nezávislost tu nejde, říká místopředseda Rady ČT Matocha

My musíme informovat o tom, s čím se setkáváme a pokud tohle vyšlo z těch stížností, tak je samozřejmě povinností pana Pavla Matochy k této věci informovat. Já v tom nevidím nic než konstatování faktů.

Česká televize má svého ombudsmana, má Diváckou radu, což je fórum desítek veřejných institucí s nejrůznějším zaměřením. Máte pocit, že tyto orgány adekvátně reagují na ohlasy veřejnosti směrem k České televizi?

No, je otázka, jestli je tohle úplně jejich role a funkce. Jsou to určitě důležité pomocné orgány. Je to důležitý hlas do mozaiky, přičemž ta mozaika je to, jak hodnotit ze všech možných úhlů pohledu, jak Česká televize naplňuje zákon a jakým způsob poskytuje veřejnou službu.

Ptám se i proto, že v tiskové zprávě z prosincového jednání Divácké rady ČT je i formulace, že, cituji: „někteří členové rady vyjádřili znepokojení nad konfrontačním stylem, který jednání Rady České televize v posledním půlroce opanoval.“ Berete to jako důležitou zpětnou vazbu, kterou se budete v Radě zabývat a bavit se o tom, jak mají členové Rady veřejně vystupovat?

Čtěte také

Exministr Staněk o odvolání dozorčí komise Rady ČT: Vedení si zvyklo, že je nekritizovatelné

To v každém případě a netýká se to jen budoucího času. Už na prosincových zasedáních – i veřejně – zaznělo, že jedním z cílů pro letošní rok je zásadně snížit emoce při jednání, vést věcná jednání, řídit se jednoznačně jenom zákonem a to velmi podporuji, to se mi velmi líbí. Některá jednání, některé procesy V Radě už byly koncipovány tak, abychom se vyhnuli zbytečným emocím a aby se nemluvilo víc k osobám a mluvilo se víc k věci.

Ještě jedna věc k předsedovi vaší Rady, web Hlídací pes upozornil na to, že pan Matocha je předsedou spolku Pražská šachová společnost, přitom zákon o České televizi v paragrafu 5, odstavci 2, zakazuje členům Rady zastávat funkci v občanských sdruženích. Budete to řešit?

To je v zákoně řečeno jednoznačně, to se týkalo i mě, když jsem nastupoval, takže jsem si to musel hlídat. Je to ale na právním posouzení, já to neumím posoudit u nikoho z dalších členů. Dokonce některé role, které jste na začátku pořadu jmenoval, jsem si musel nechat prověřit, jestli neodporují tomuto paragrafu zákona. Takže já to neumím posoudit a je to na právním posouzení.

Nakolik může ČT udržet tvorbu bez navýšení koncesionářských poplatků? A co by radní Pavel Kysilka České televizi vytkl při jarním informování o covidu-19? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.