Svět jako na dlani aneb 25 let Zápisníku zahraničních zpravodajů
Konec roku je období, které vybízí k ohlédnutí. V nadcházejícím roce 2018 si připomínáme čtvrt století vysílání Zápisníku zahraničních zpravodajů, a je tedy za čím se ohlížet. Jak se za tu dobu proměnil jeden z nejposlouchanějších pořadů Radiožurnálu? Krátkou procházku napříč jeho historií pro vás připravili Lubica Bergmanová a Jan Šmíd.
Nedostižná legenda – Karel Kyncl
Někdejší londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Karel Kyncl, od jehož úmrtí uplynulo v právě končícím roce 20 let, působil ve Velké Británii v letech 1990 až 1996. Byl to právě on, kdo současného zpravodaje ve Francii Jana Šmída přivedl k rozhlasové práci.
„Nadchl mě právě svými zápisníky,“ přiznává Jan Šmíd. „Pamatuji si zejména, jak byl u holiče nebo jak ‚život utíká jako z natrženého pytlíku‘, jak se ztratil v bludišti i jak sháněl manšestr v Manchesteru.“
V silvestrovském Zápisníku zahraničních zpravodajů si ale připomeneme jiný fejeton nezapomenutelného Karla Kyncla – týká se britské etikety.
Svět očima i ušima Pavly Jazairiové
Bez nadsázky živou legendou, která nás v ZZZ zvala do nejrůznějších koutů světa, je naše kolegyně, cestovatelka a spisovatelka Pavla Jazairiová. Byla to ona, kdo zápisníků přinesla zvuky. V jejích příspěvcích neustále bublaly potůčky, štěkali psi, zpívali ptáci nebo se překřikovali trhovci.
V rozhlasovém archivu jsme objevili příspěvek, který natočil náš současný moskevský zpravodaj Martin Dorazín. Je zhruba dvacet let starý a pojednává o tom, jak Pavla Jazairiová připravuje jednu ze svých reportáží.
Mimochodem tehdy se ještě Zápisníky točily na pásky a namlouvaly se přes telefon, protože email ještě neexistoval. Ty pásky někdo nesl na vysílací pracoviště, zakopl, pásky se popletly a bylo veselo.
Ale dejme ještě prostor Pavle Jazairiové. Tentokrát nás zavede do Limy, hlavního města Peru.
Vladimír Kroc – víc než jen moderátor
K Zápisníku zahraničních zpravodajů už řadu let neodmyslitelně patří také moderátor Vladimír Kroc, jinak také veliký cestovatel.
„Neděli už si bez něj neumím představit a je mi opravdu ctí, že ho mohu moderovat,“ říká muž, který se Zápisníkem strávil už bezmála deset let svého života. „Doufám, že nám to ještě pár let vydrží a že bude stále co vyprávět,“ dodává.
Když má Vladimír Kroc volno, vyrazí s chutí někam do světa – třeba do Nepálu a tamního národního parku Chitwan. Po návratu tehdy prohlásil, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu slona.
A když vás prý v tropickém vedru osprchuje svým chobotem, nemá to chybu.
25 let v zápisníku Jana Šmída
Mezi lety 1991 a 1998 působil současný pařížský zpravodaj Jan Šmíd ve Spojených státech. Pro silvestrovské vysílání Zápisníku vybral jeden ze svých příspěvků právě z této doby.
„Myslím, že se hodí k tomuto období roku, kdy se zastavujeme, ohlížíme zpět a bilancujeme,“ vysvětluje, proč vybral právě tento příběh jedné lásky. Osud jeho protagonistů ho prý zaujal natolik, že dodnes uvažuje, zda ho nerozepsat do celé povídky. A navíc je spojen s místy, jež měl v New Yorku nejraději.
Světem křížem krážem s Martinem Dorazínem
Pořád se něco děje – to je motto současného moskevského zpravodaje Martina Dorazína. V průběhu 90. let působil jako zvláštní zpravodaj na Slovensku, ale pokrýval především události v tehdejší bývalé Jugoslávii. Později se rozhlasovým posluchačům hlásil z Polska, nebo Pobaltí
Po svržení Muammara Kaddáfího sledoval situaci přímo v Lybii a teď ho slýcháme z Ruska. V jednom z tamních nejchudších regionů – v Psovsku – natáčel s místními důchodci, kteří jsou tímto krásným, ale drsným krajem nebývale zocelení a umějí si se svojí nelehkou životní situací poradit. Třeba tím, že pletou rukavice.
Složitý region Štěpána Macháčeka
Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček už čtyři roky informuje o dění v tomto velmi složitém regionu. I přesto dokáže posluchače Zápisníku svými reportážemi také pobavit. Třeba svým příspěvkem z lybijských lázní, kde si natáčení mohl pořádně užít doslova na vlastní kůži.
Štěpán Macháček se ovšem za ty roky stal téměř odborníkem na blízkovýchodní pouliční jídla. U stánků a vozíků už v Zápisníku ochutnal leccos, třeba egyptský národní poklad – fúl.
Šťastný rok 2018
Pětadvacet let Zápisníku zahraničních zpravodajů se nedá i při nejlepší snaze vměstnat do pouhé hodiny vysílacího času. Všechny bývalé i současné kolegy, zpravodaje a reportéry zmínit nedokážeme. I tak věříme, že jste na uplynulé čtvrtstoletí rádi zavzpomínali spolu s námi.
