Svatý Václav byl ve středověku uctíván i daleko za našimi hranicemi. Jeho fresku nedávno odkryli v běloruském Polocku
Česko si připomíná svátek svatého Václava, kterého podle výkladu historiků nechal 28. září roku 935 zavraždit jeho bratr Boleslav. Příběh českého knížete byl už v raném středověku známý po celé Evropě, jeho fresku našli dokonce až v klášteře v Polocku na severovýchodě Běloruska. Teď ji rekonstruují, aby ji mohli ukázat návštěvníkům.
V jednom z chrámů polockého kláštera zní mezi modlitbami ťukání zednických kladívek. Restaurátoři tu stále odkrývají nové fresky.
„V chrámu se nesmí rozsvěcet svíčky, aby teplo z nich a vysrážená vlhkost nenarušily odkryté fresky,“ upozorňuje mě moje Irina Ivanovská, která v klášteře provází turisty. Chrám je totiž i přes probíhající práce stále otevřený pro věřící i nevěřící.
Neviditelná jmenovka
Interiér kostela je plný čerstvě odhalených fresek Po provizorním dřevěném lešení stoupáme asi do výšky tří metrů k té, na níž je vyobrazen svatý Václav. Že je to skutečně on, potvrzuje nápis hned vedle obrazu, který je ale viditelný až poté, co průvodkyně Irina navlhčí stěnu roztokem lihu a vody.
safián – jemná kozí, telecí či ovčí kůže, vyčiněná a obarvená
„Jednoznačně je před námi Václav český, pochybnosti být nemůžou,“ říká Irina Ivanovská. „Vidíme také oděv z drahé látky ozdobený perlami a červené safiánové boty. Před námi dozajista stojí kníže.“
Spatřila anděla a dala vystavět chrám
Kostel s freskami je součásti Spaského kláštera, který ve 12. století založila Jefrosinia Polocká, dcera zdejšího knížete, která ve dvanácti letech místo sňatku vstoupila do kláštera. Ve snu se jí zjevil anděl a vnukl jí myšlenku, že tady na břehu řeky Poloty musí postavit chrám.
Podle Darji Skapcovové z moskevského týmu restaurátorů, který pomáhá místním odborníkům, tu fresku svatého Václava nechala namalovat právě Jefrosinia.
„V této části chrámu jsou vyobrazeni i ruští svatí Boris a Gleb – knížata, která také zemřela mučednickou smrtí rukou svých bratrů, stejně jako světci Roman, Konstatin a Jelena. Máme za to, že tyto postavy sem nechala Jefrosinia namalovat jako své patrony,“ tvrdí.
Nad freskou v plynové masce
Svatého Václava před šesti lety objevil místní restaurátor Mykola Malinovskij: „Museli jsme odstranit dvě pozdější vrstvy maleb, první z roku 1880 a druhou z roku 1835. Je to jako byste stahovali kůži z berana. Dělá se to pod kompresí a v plynových maskách. Celý proces může trvat až měsíc.“
Podle pana Mykoly zdejší chrám každý rok ukáže pod vrstvou omítek nějaké tajemství.
Správa kláštera by ale byla raději, aby už hluk restaurátorských kladívek utichl a do kláštera se vrátil klid. Ten ale jen tak nenastane. Fresky se totiž staly velkým lákadlem a příliv turistů rok od roku roste.