Šumavští převaděči mají svůj pomník

2. prosinec 2010

Radek David je pravý šumavský patriot. Šumavu pilně propaguje na internetu a v minulosti se navíc zasloužil o to, že nedaleko Kvildy stojí malý pomníček věnovaný všem Čechům a Němcům, kteří v 50. letech s nasazením života převáděli lidi přes hranice.

„Teď jsme u Františkova. Dříve tu byl krásně upravený most, teď je to jen lávka, kam si místní usedlíci chodili na louku sušit seno. Po lávce se převáděly skupinky utečenců, které vedl „král Šumavy“. StB ji označila krycím názvem kanál 54,“ uvedl Radek David.

Na mýtince u Františkova se v květnu roku 1954 odehrál jeden z nejvýznamnějších zásahů StB proti převaděčům. Skupinku lidí – agentů ­– tehdy vedl Franz Nowotny řečený Kilian, kterému se říkalo král Šumavy. Protože se akce prozradila, strhla se u zmiňovaného můstku divoká přestřelka.

„Skupinka se rozprchla. Vzhledem k tomu, že Kilian Nowotny byl starý pašerák, začal skučet, že je raněn, aby si ho nevšímali. Později utekl do Německa, odkud se už nevrátil. Parta se rozprchla a postupně je pochytali někde na slatích kolem Modravy,“ říká Radek David, nadšenec, který se zasloužil o to, že na místě známé přestřelky si dnes turisté mohou připomenout, jaká dramata se v šumavských lesích odehrávala.

Zmíněnou událost i její důsledky, ale i všechny ostatní převaděče, kteří pomáhali přes hranice lidem perzekuovaným komunistickým režimem, připomíná od června 2004 pomníček. Žulový obelisk z Vltavy, která protéká okolo, podle něj možná přispěl k vylepšení vztahů mezi Čechy a Němci.

„Myslím, že vztahy na hranicích jsou částečně narovnány. To, že ještě nejsou úplně, je asi kvůli tomu, že to tu osídlují lidé, kteří nejsou původní a byli vychováváni režimem, který tu zažívali,“ tvrdí Radek David s tím, že někteří z účastníků přechodu se na místo přišli i podívat.

Text na památníku věnovaného šumavským převaděčům

„Kilian Nowotny tu určitě nebyl, protože se toho, bohužel, nedožil. Ale když se kámen odhaloval, byl tu jeden z účastníků přechodu, na který byla nastražena léčka v květnu 1950,“ doplnil.

Trasa „krále Šumavy“ vedla od bývalé cihelny U Sloupů, kousek za Vimperkem, přes Chalupské slatě na zmiňovaný Františkov. Hranice překračovala u pramenů Vltavy. Protože se dokonce dostala i do jedné z map, najdou se nadšenci, kteří si cestu „krále Šumavy“ po tolika letech zkoušejí sami projít.


Zobrazit památník převaděčům a trasu krále Šumavy na větší mapě
autor: luh
Spustit audio