Střet zájmů, příklad
Bývalý šéf týmu Bezpečnostní informační služby, který se zabýval ochranou ekonomických zájmů země, Jan Procházka, nastoupil na přelomu ledna a února do soukromé společnosti Karbon Invest. Nebylo by na tom nic divného, kdyby ovšem tato společnost nezprivatizovala státní firmu OKD a privatizace nebyla jednou z priorit kontrarozvědky. Není tedy to, že Procházka začal pracovat pro Karbon Invest, učebnicovým střetem zájmů?
Jan Procházka: Pokud máte nějaké dotazy v tomto smyslu, obraťte se na naši tiskovou mluvčí, promiňte.
Jan Hrbáček: Mluvčí společnosti Věra Breiová ale Radiožurnál odkázala na Miloše Růžičku z agentury Bison Rose, která zastupuje nové majitele. Růžička vysvětluje, že Procházka prošel standardním výběrovým řízením.
Miloš Růžička: Pan Procházka prošel náročným výběrovým řízením, v závěrečné fázi se ho účastnili tři velice kvalitní kandidáti, pan Procházka vyhrál. My samozřejmě nemáme informace ani je nemůžeme podle zákona mít, čím přesně se pan Procházka dříve zabýval. Je vázán slibem mlčenlivosti a my nemáme důvod, jakkoliv pochybovat o tom, že by tomuto slibu nedostál.
Jan Hrbáček: Nejde přitom o první problém, kdy příslušník tajné služby přestoupil do soukromé firmy, o kterou se zpravodajská agentura zajímala. Přestup Jana Procházky zarazil šéfa Poslanecké komise pro kontrolu BIS Jana Klase z ODS.
Jan Klas: Jak vidím, tak ta personální politika špatná pokračuje a já si myslím, že se dá prohlásit, že se jedná o klasický příklad střetu zájmů.
Jan Hrbáček: Podobně jako Klas vnímá změnu angažmá důstojníka Procházky také další člen komise, sociální demokrat Petr Ibl. BIS podle něj ......
Petr Ibl: ... měla vlastně střežit čistotu privatizace a tak dále, a jestliže ten člověk nějakým způsobem figuroval v tom, že sbíral informace třeba, nebo nějak pracoval na této firmě a nyní do ní vstoupil, tak tam se nabízí různé možné spekulace.
Jan Hrbáček: Kontrarozvědka tvrdí, že neexistuje předpis, který by upravoval odchod vysokých důstojníků do civilu. Její mluvčí Jan Šubrt k tomu říká:
Jan Šubrt: Pokud ze služby kdokoliv odejde, je výhradně jen na něm, kde bude pracovat, čím se bude zabývat. Neexistuje žádný zákon, žádný blokační, dočasně omezující instrument, který by například říkal - to či ono dva či tři roky nesmíš. Nás to samozřejmě netěší, nemáme z toho radost, ale to je tak vše.
Jan Hrbáček: Šubrt podotýká, že každý zpravodajský důstojník je vázán mlčenlivostí. Připouští ale, že se dá množství informací, s nimiž přišel do styku díky svému angažmá u tajné služby, dobře využít.
Jan Šubrt: Samozřejmě je jistě hodně informací, které nejsou utajované, na první pohled jsou nezajímavé, ale při jejich skládání do různých kontextů se mohou ukázat jako neobyčejně cenné.
Jan Hrbáček: Lidé z tajných služeb odcházejí nejen se znalostí strategických informací, cení se hlavně jejich know-how a zkušenost se získáváním rozličných kontaktů. Bez zajímavosti není, že Janu Procházkovi krátce po nástupu do Karbon Investu zatím neznámý člověk vykradl na pražském sídlišti Lhotka jeho Volkswagen Passat. Bývalého ředitele civilní kontrarozvědky Jiřího Růžka zaráží, že stát se zatím o lidi, kteří přicházejí do styku s tak citlivými informacemi, nedokáže postarat.
Jiří Růžek: Z pohledu státní správy to považuji za dost nešťastné, nastal čas, kdy by měly začít odpovědní pracovníci uvažovat o tom, jaká má být následující kariéra zpravodajských důstojníků a policistů a uvažovat o tom, jaká další místa, adekvátní místa, by jim měla být nabídnuta.
Jan Hrbáček: Rozhodně jsou zde volná místa bezpečnostních ředitelů státních institucí, ale určitě by se našla další.
Na téma střetu zájmů po odchodu z Bezpečnostní informační služby hovořil reportér Jan Hrbáček.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Lepší odchod jsem si nemohla přát. I když jsem trpěla, tak to byl legendární závod, přiznává Sáblíková
-
Udělali ze mě další Zdislavu Pokornou, míní novinář. Macinka ho nepustil na svůj brífink v Mnichově
-
Turkovi nedůvěřuje sedm z deseti Čechů, ukazuje průzkum. Největší podporu má Pavel
-
‚Největší deregulační krok v historii USA.‘ Skleníkové plyny podle vládní agentury neškodí zdraví člověka