Stavbou železnice proti revoluci
Když se řekne Semmering, fanouškům železnice určitě zasvítí oči. Bezesporu nejslavnější dráha v Rakousku protíná hory způsobem, jaký ohromuje i po 160 letech od začátku provozu. Unikátní tunely a viadukty dostaly Semmering dokonce na seznam UNESCO. Dráha posloužila jako inspirace řadě umělců a Habsburkové se stavbou železnice dokonce snažili potlačit rakouskou revoluci.
Psal se rok 1854 a po klikaté trati vedoucí přes horský masiv 80 kilometrů jihozápadně od Vídně přejel první vlak. Pro habsburský dvůr to byl splněný sen o železničním spojení mezi Vídní a Terstem. Pro řadu městských intelektuálů, umělců a snílků zase příležitost vyrazit na výlet obhlédnout si třeba budoucí letní sídlo.
„Bydlel tu například dramatik Arthur Schnitzler, malíř Oskar Kokoschka a celá řada dalších umělců, kteří tady na čerstvém vzduchu hledali inspiraci,“ vysvětluje Manuela Kaiserová z muzea přímo na nádraží v Semmeringu, komu dřív patřily všechny ty krásné vily rozeseté po okolních horách.
„Na přelomu 19. a 20. století tu vznikly grandhotely jako ubytování pro vídeňskou smetánku. Lidé měli strach z tuberkulózy, a tak vyhledávali čistou přírodu a svěží vzduch,“ dodává. To ovšem trochu předbíháme. Grandhotely a krásné vily by tu nebyly, kdyby nebyla železnice, která sem přivezla nejenom materiál, ale i návštěvníky, extravagantní lufťáky, co se tu usadili, a později i turisty.
Unikátní dráhu dlouhou přes 40 kilometrů, která na mapě vypadá jako křivka poblázněného seismografu, postavili za neuvěřitelných šest let. Za prací sem jezdili i dělníci z Čech a Moravy.
„Začali stavět v roce 1848, všude po Evropě byly revoluce a císař chtěl zabránit nepokojům tak, že z Vídně odláká co největší množství lidí. Na stavbu Semmeringu bylo potřeba 20 tisíc mužů, kteří pak nemohli dělat revoluci ve Vídni,“ vypráví Manuela Kaiserová. „Motivace jít na stavbu dráhy pro ně však byla vysoká – v přepočtu si za den vydělali asi 7 eur, což byly velké peníze.“
Po 160 letech se dělníci možná na Semmering vrátí. Teď už ne kvůli revoluci, ale proto, aby vlaky přes pohoří jezdily rychleji. „V současné době je Semmering pořád klíčovou tratí pro rakouské železnice, nejenom turistická atrakce,“ říká pracovnice muzea.
„Všechny osobní i nákladní vlaky ve směru z Vídně na jih jezdí tudy. Plánuje se však stavba tunelu napříč celým pohořím,“ popisuje dlouhodobý projekt. Za dva roky by se mělo začít stavět a skončit by práce mohly někdy po roce 2020. Pak by zůstal starý Semmering jenom regionální tratí.
Semmering ovšem není jenom dráha. Je to pojem – název regionu, do kterého patří jak vinařské oblasti, tak vyhlášená zimní střediska i proslulé turistické trasy s výhledem na tunely a viadukty. Do Semmeringu se jezdí za přírodou, je kousek od rakouské metropole a ne nadarmo se mu proto také někdy říká „vídeňský balkón“.
