Stát se hudebníkem ve zralém věku byl v době baroka punk, říká o Myslivečkovi dirigent Luks
Zakladatel pražského barokního orchestru Collegium 1704 a dirigent Václav Luks byl odborným poradcem filmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi. „Paradoxem je, že některé scény, které divákovi připadají jako přestřelené, že je to tvůrčí nadsázka, mají skutečně oporu v realitě,“ vypráví. Jaký byl Josef Mysliveček? Jaké bylo pro tvůrce období baroka? A hraje opravdu Vojtěch Dyk ve filmu na cembalo? Poslechněte si celý rozhovor.
Učil jste Vojtěcha Dyka dirigovat, nebo to od vás odkoukal?
Tohle jsem Vojtu moc učit nemusel. Sledoval mě, když jsem zkoušel s orchestrem a asi některá gesta i situace, které mohou nastat, odkoukal. Je tam třeba mikroscéna, kdy se mu tam rozsypou noty na pultíku. To jsou takové adrenalinové situace, které se při představení skutečně mohou stát.
Ve filmu se vůbec objevuje spousta situací, které jsme při natáčení skutečně zažili. Paradoxem je, že některé scény, které divákovi připadají jako přestřelené, že je to tvůrčí nadsázka – například scéna s nočníkem – mají skutečně oporu v realitě. A to ještě v soft verzi. Reálná situace byla ta, že král Ferdinand pobíhal s nočníkem mezi dvořany se staženými kalhotami. Realita je skutečně někdy překvapivější než nás šedivý každodenní život.
Orchestr v 18. století nemohl být obsazen ženami. Jak jste to ve filmu udělali? Hrají tam všichni vaši členové orchestru?
Museli jsme náš orchestr trochu naklonovat hudebníky z Itálie, kde se operní scény natáčely. Ženy v 18. století měly v orchestru zákaz, takže jsme přizvali pouze mužskou část Collegia plus ženskou část, která se dá v maskérně upravit do mužské podoby.
To nebyla jediná změna – další a velice zásadní změna je v tom, že orchestr sedí zcela jinak, než jsme dnes zvyklí. Snažili jsme se to historicky ztvárnit skutečně tak, jak se v 18. století sedělo. Orchestr seděl na úrovni parteru a hudebníci smyčce seděli u jednoho nebo dvou podélných pultů a téměř stoprocentně v Itálii používali dvě cembala. U jednoho stál kapelník, u druhého jeho asistent. Od cembala byl orchestr řízený.
Mysliveček asi o posmrtné slávě neuvažoval, s tím přišli až romantici. Proč psal? Měl nějaké nutkání? Tvořil pro daný okamžik? Nebo kvůli penězům?
Mysliveček je pro mě osobností, která se svým nastavením podobá Janu Dismasu Zelenkovi anebo Georgu Friedrichu Händelovi. Všechno to jsou tvůrci, kteří měli neskutečnou vášeň pro to, co dělali. Nemysleli na to, že se budou jejich díla hrát za 200 let, oni prostě žili okamžikem a chtěli dělat v tu chvíli to, po čem nejvíc toužili.
A když si představíme, jak iracionální rozhodnutí dělali – Mysliveček opustil poměrně solidní existenci mlynářského syna. Jeho otec, mlynář byl důstojný měšťan a pražský podnikatel. Mysliveček po něm zdědil podnikání, ale přenechal ho svému dvojčeti. Odešel do Itálie, aby začal od nuly. V prostředí, které nebylo k cizincům příliš vstřícné. Měl bezpochyby těžkou startovní pozici.
Čtěte také
Něco podobného udělal Händel, který byl v Itálii, kde ho zbožňovali, Itálie mu ležela u nohou. A najednou se rozhodl, že pojede do špinavého studeného Londýna, kde vůbec neznali a nechtěli italskou operu. On tam prostě přijel a řekl si, že tam italskou operu etabluje. Dopadl tak, že několikrát zkrachoval, téměř skončil ve vězení pro dlužníky a až když začal psát anglická oratoria, získal srdce Angličanů.
A Zelenka se v poměrně vysokém věku, nějakých 28 letech považoval za diletanta a začátečníka, přitom to byl v době baroka zralý, vyšší věk. Najednou se rozhodl, že bude hudebník. To byla prostě rebelie, punk, že se někdo v takhle zralém věku najednou rozhodl, že bude hudebníkem. Tyto tvůrce s vášní pro hudbu nesmírně obdivuji.
Jaká byla kariéra Josefa Myslivečka? A podaří se Myslivečkovy opery vrátit díky filmu Il Boemo na pódia? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Česko vysílá do boje o Oscary Vojtu Dyka jako Josefa Myslivečka ve snímku Il Boemo
Film Il Boemo režiséra Petra Václava o hudebním geniovi, kterého obdivoval i Mozart, zato Češi na něj zapomněli, bude mít v českých kinech premiéru 20. října.
-
Vojta Dyk nás coby Mysliveček oslnil, říká producent snímku Il Boemo. Film na podzim vstoupí do kin
Výpravný snímek Il Boemo přibližuje život českého skladatele Josefa Myslivečka, tvůrci na životopisném dramatu pracovali řadu let.
-
Vojtěch Dyk o filmu Il Boemo: Celý scénář v italštině jsem se naučil nazpamět, bylo to harakiri
Už před časem se prý rozhodl, že nechce hrát v dalších „snowboarďáckých komediích“. A možná i díky tomu se dostal k rolím ve filmech jako Zpráva o záchraně mrtvého.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.