Stanislav Komárek o terapii tmou: Vřele doporučuji! Zatím na mne žádný démon nevyskočil
Před Vánoci mají lidé pocit, jako kdyby svět měl skončit – všechno se vyřizuje, dělají se účetní uzávěrky. Osobitým způsobem tráví tento čas filozof, biolog a spisovatel Stanislav Komárek, který mezi 23. a 30 prosincem mizí do temné komory v rámci takzvané terapie tmou. Co to vlastně znamená? To nastínil v rozhovorou s moderátorkou Karolínou Koubovou.
Terapie tmou, kterou provozují Lázně Čeladná v Beskydech a některá další zařízení v Česku, vychází z prastaré praxe tibetských, ale i pravoslavných mnichů, znaly ji i různé indiánské kultury.
„Během pobytu ve tmě jsme sami se sebou, něco na tom je. Zatím na mne žádný démon nevyskočil, “ vysvětluje v rozhovoru s Karolínou Kubovou. Ve tmě se člověk podle něj vůbec nenudí, představa, že by se ukousal nudou, je naprosto zavádějící.
„Myšlenky se hrnou samy, přicházejí a my se s nimi znovu obíráme, nějak je třídíme. Ono je to také hodně o odpuštění, které děláme hlavně kvůli sobě samým, protože nám se tím uleví,“ vysvětluje.
Člověk je podle něj poměrně dobře přizpůsoben na pobyt ve tmě – někteří lidé mají strach, jemu ale tam nikdy nevadila. „Získáváte mozkovou kapacitu, která je běžně vyřazena z provozu,“ vysvětluje s tím, že po dvou dnech se ztrácí smysl pro orientaci.
„Najednou v místnosti vidíte věci, které tam nejsou,“ dodává s tím, že původ halucinací je v tom, že mozek, který nemá dostatek přirozených vjemu, tak si je začne vyrábět sám. A co se dozvěděl sám o sobě pobytem ve tmě?
„Člověk má čas si projít mezilidské vztahy, udělat probírku, kde to stojí a nestojí za to, co by měl do budoucna dělat, každý se tam dozví to, co je mu nějak přiměřené o sobě vědět,“ nastiňuje.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka