Sporák, kamna nebo krb? „Otevřený krb je dnes už jen estetická záležitost,“ radí kamnář
Jan Vodenka jako venkovský kluk vždycky tíhnul k ohýnkům, také doma měli kamna, ve kterých se topilo. „Lidem říkám, že každá chalupa nebo dům má srdce a to jsou kamna. Jestliže kamna hučí a bliká přes to oheň, tak se člověk cítí dobře. Vytváří to pohodu. Člověk má k ohni vztah dvacet tisíc let nebo ještě déle,“ poznamenává kamnář Jan Vodenka. Které pojmy si veřejnost v tomto oboru plete? A věděli byste, k čemu sloužil na chalupě kamnovec?
Kamna, pece, krby a sporáky. Říkám si, že v terminologii máme asi trochu zmatek.
Většinou lidi řeknou, že chtějí pec, a přitom chtějí sporák třeba. Veřejnost je trošku zmatená.
Pojďme si to odlišit: Na co jsou kamna a na co je sporák?
Sporák býval nedílnou součástí všech chalup – nebyl to vždycky kachlový sporák, ti chudší měli sporák třeba zděný. Sporák je zařízení, topidlo, na přípravu pokrmů. Jak na vaření, tak na pečení. Měl troubu a míval kamnovec. Ten býval různý podle toho, jakou měli lidé kapsu. Rychtář měl kamnovec zadělaný v krovci, v pastoušce bylo prasečí koryto zadělané do hliněné plotny nebo hliněných kamen vedle plotny.
Vysvětlete prosím, co je kamnovec a na co slouží.
Kamnovec je zařízení, nádoba na ohřev vody. Dneska máme bojlery, tenkrát to nebylo. Lidi, kteří topili neustále ve sporáku nebo aspoň přes den, v tom měli určité množství vody, třeba kolem dvaceti třiceti litrů, a voda byla teplá.
Čtěte také
Dneska to někteří chalupáři občas vyžadují, ale myslím si, že je to zbytečná investice při cenách, které dneska jsou. Když zapomenou a chalupa zamrzne, mráz může kamnovec poškodit. Druhá věc je, že voda tam může pořád vařit, to znamená, že se to odpařuje – taky nic pozitivního pro bydlení. Pokud nemá někdo problémy s průduškami, se suchým vzduchem, ale to na chalupách nebývá. (usmívá se)
Pak jsou krby, ty jsou otevřené nebo s vložkou. Otevřené krby se dneska z ekologických důvodů a z důvodů ceny paliva dělají pouze jako estetická záležitost. Otevřený krb je pouze designová věc.
Nahrazuje se tím, že portál může být stejný, ale dovnitř se umístí krbová vložka, což je docela sofistikované zařízení na spalování dřeva. Má to veliké prosklení, může být různě veliké. Člověk má kontakt s ohněm, který je vidět, ale je to uzavřené ohniště, které dokonale spaluje, neprodukuje zplodiny a i dobře topí.
Krb je estetika, sporák je na vaření, a když chci vytápět, potřebuju kamna...?
Když chci vytápět, tak buď krb s vložkou, nebo kamna. U nás to lidi chápou tak, že krb s vložkou nebo kamna s vložkou a s teplovodním výměníkem dělám kvůli tomu, abych vytápěl celý dům. Ale ono je to trošku jinak.
Čtěte také
Když se podíváme na tepelnou ztrátu domů nebo objektů, které se stavěly před 30 lety a dneska, tak víme, že od letošního roku je zpřísněná norma na tepelné ztráty objektu. Když jsme dřív stavěli krb s vložkou, který měl výkon 10, 12 taky 14 kilowatt, tak tím dneska vytopím tři novostavby.
Takže vy čelíte zákazníkům, kteří k vám přijdou, mají neuvěřitelnou představu o kamnech, ale mají nízkoenergetický dům, takže by si ho přetopili úplně na saunu.
Existuje už pojem přetopení, občas to už bývá předmětem soudního sporu. Člověk postaví krb, ale jestliže si lidé zatopí, tak tam nemůžou vůbec vegetovat, protože tam je 30 stupňů.
Jaké překvapivé předměty Jan Vodenka objevil v rekonstruovaných kamnech? Kolik je v cechu kamnářů a jsou mezi nimi i kamnářky? Je lepší kamna rekonstruovat, nebo postavit nová? A jak se loučí kamnáři? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Budoucnost stavebnictví? Dům už vytisknout umíme, řemeslníků ale ubývá, říká stavař Martin Podzimek
Hostem Lucie Výborné tentokrát byl muž, který se podílel na projektu nové věže uvnitř stávající Jindřišské věže. Jde o skutečný světový unikát.
-
Řemesla jsou perspektivní, jde o nedoceněný obor, tvrdí Knapil ze střední školy stavebních řemesel
Miloslav Knapil je zástupce ředitele na Střední škole stavebních řemesel v Brně. Na to, proč nejsou řemeslné obory u nás oblíbené, se ho ptala Lucie Výborná.
-
Musíte být dokonalý zabiják, mířit jednou a přesně, říká o své profesi architekt skleněné roubenky
„Chtěli jsme, aby vás ten prostor nejdřív sevřel, a pak uvolnil, jako když dýcháte,“ přibližuje architekt Štěpán Valouch záměr návrhu skleněného domu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka