Žádná technologie nikdy nenahradí pamětníky šoa. Nikdy neřekli vše, co prožili, míní Zuzana Pavlovská z Židovského muzea

27. leden 2025

„Kolegové v Řecku zaznamenali, že po 7. říjnu školy nechodí do jejich instituce, rodiče nebo studenti se bojí, kdežto u nás to je naopak. K nám studující přicházejí a ptají se, nějakým způsobem chtějí pochopit, co se děje,“ pochvaluje si Zuzana Pavlovská, která se v Židovském muzeu v Praze věnuje vzdělávacím aktivitám. Na jaké dotazy nejčastěji odpovídá? Jak vypadají vzdělávací programy pro vyučující? A co si odnesla ze svých studií v Jeruzalémě? Poslechněte si rozhovor.

Je hebrejské slovo šoa synonymem holokaustu?

Šoa znamená hebrejsky zmar, zničení, devastace, zlo. Mělo by vystihnout to, co se dělo v koncentračních a vyhlazovacích táborech.

Nakolik ve vás pění krev, když vidíte někoho jakoby hajlovat?

Čtěte také

Neřekla bych, že ve mně pění krev, ale je to něco, co uráží všechny ty, kteří přežili, a hlavně všechny ty, kteří nepřežili. Jenom málo z těch, kteří přežili, se dožili toho okamžiku, že si připomínáme dnešní výročí 80 let.

V rámci Oddělení pro vzdělávání a kulturu děláme to, že si připomínáme osudy všech těch, kteří prošli koncentračními a vyhlazovacími tábory a navrátili se do tehdy chvíli svobodného Československa a museli prožít svoje životy buď zde, nebo emigrovali.

Nejde prožít to, co prožívali studující, kteří měli možnost setkat se s autentickými svědky této tragédie.

To je něco, co je součástí vzdělání, a člověk by se tímto tématem měl zabývat nebo aspoň vědět, co to slovo znamená, co připomíná. I bez očitých svědků, které samozřejmě můžeme v určitém slova smyslu nahradit vzpomínkami, které jsou nahrané. Ale nejde samozřejmě prožít to, co prožívali studující, kteří měli možnost setkat se s autentickými svědky této tragédie.

Je to pro vás bez pamětníků těžší?

Je to asi o něco složitější. Jsem velmi vděčná za to, že jsem měla možnost s pamětníky dlouhodobě spolupracovat a že jsem měla možnost poznat jejich osudy a vyprávět je těm, kteří nemají tu možnost.

Určitě je to těžší, protože nikdy nezprostředkujeme ten autentický zážitek, který studenti nebo lidé na různých besedách měli možnost zažít, když je poznali a mohli se jich zeptat.

Dnes je mnoho technologií, které se to snaží nahradit. Ale myslím, že žádná technologie nenahradí člověka, který si tím sám prošel. A hlavně si myslím, že ani ten člověk nikdy neřekl úplně vše, co prožil.

Učenec Rabi Löw

Tady v Praze je židovský hřbitov. Kolik je tam pohřebených, 12 tisíc?

Říká se, ano.

Kromě jiných zajímavých osobností je tam hrob i Rabiho Löwa, tedy akronymem Maharal. Přeložte mi Maharal.

Maharal znamená Morenu Ha-Rav Liva, náš učitel Rabi Löw, což je učené jméno Rabi Löwa.

A jak jste ráda, že je tam taková přímá spojka u lidí, kteří se toho tématu jenom dotknou, Rabi Löw = golem. Slyšíte to ráda? 

Čtěte také

Neslyším to ráda, ale zase se domnívám, že jestli je někdo v rámci židovské kultury na území naší země známý, tak je to on. Díky legendě o golemovi, která je ale spojená s Maharalem až od 19. století, se jeho jméno opravdu proslavilo napříč generacemi.

A pokud k nám přicházejí děti na programy už od předškolního věku, tak často vědí golem = Rabi Löw. Takže na jednu stranu to něčemu posloužilo. 

Když pro účely našeho rozhovoru odstřihneme Rabi Löwa od golema, co dal židovství?

Myslím, že to je neuvěřitelná osobnost, která změnila řadu věcí. Je to člověk, který změnil školství. Člověk, u kterého chtěli studovat lidé z celého evropského světa. Člověk, který byl pedagogem, filozofem, etikem. Devět jeho spisů se stále studuje v tradičních židovských školách, ješivách.

Dal světu mnoho a jeho myšlenky přetrvávají do dnešních dnů.

Je to člověk, který je obrovskou autoritou do dnešních dnů. Když je jeho jorcajt, výročí úmrtí, tak se u hrobu shromažďují lidé, kteří se chtějí pomodlit k tomuto učenci. Takže si myslím, že opravdu dal světu mnoho. A jeho myšlenky přetrvávají do dnešních dnů.

Studující přicházejí a ptají se

Přivedly k vám do muzea tragické události ze 7. října loňského roku další lidi? Nebo lidi s jinými dotazy?

Čtěte také

Po 7. říjnu nárůst nepřestal, což si myslím, že je důležité. Počet škol, které chodí na naše programy, roste a v porovnání s ostatními evropskými židovskými muzei je to opravdu unikátní.

Například kolegové v Řecku zaznamenali, že po 7. říjnu školy nechodí do jejich instituce, rodiče nebo studenti se bojí, kdežto u nás to je naopak. K nám přicházejí a ptají se, nějakým způsobem chtějí pochopit, co se děje.

Ale my zase nemůžeme pokrýt celé dějiny antisemitismu, takže se snažíme návodně ukázat, jaké ty projevy byly, že to není něco úplně nového. Ale zároveň se to nedá srovnávat s tím, co se stalo 7. října, to určitě ne.

Dá se říct na základě osobního pocitu, která otázka z dětských úst je nejtypičtější, nejčastější?

Vzhledem k tomu, že velká část studentů se nesetkala s nikým, kdo je židovského původu, tak se ptají proč. Ptají se, proč jsou Židé pronásledováni, proč se to děje.

Musíme samozřejmě oddělit historickou část, musíme oddělit současný Izrael, to se nedá spojovat, ale opravdu se ptají proč, protože nedokážou pochopit, proč je ta nenávist tak dlouhodobá.

Kdy Židé přišli do Čech a na Moravu? Jak se k nim stavěli různí panovníci a panovnice? A které projevy antisemitismu jsou v současné době nejrozšířenější? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Jan Pokorný , krt

Související