Společnost rozdělená do dvou nesmiřitelných táborů je mýtus. Spíše je sociálně rozdrobená, vyplývá z výzkumu
Ustavování tříd bylo vzrušující, shodují se sociologové Paulína Tabery a Daniel Prokop, spoluautoři výzkumu Rozděleni svobodou. Vyplývá z něj například, že vztah k migraci nebo životnímu prostředí neovlivňují příjmy, ale kontakty či věk. Spokojenost s životní úrovní souvisí se zkušeností s exekucí nebo s dostupností bydlení. Napříč třídami převládá šedesátiprocentní nedůvěra v politické instituce. Nedůvěřujeme ale ani ostatním, že nás nepodvedou, což komplikuje spolupráci.
Související
-
Nastupující kosmopolitní třída: Aleš, IT specialista
Nastupující kosmopolitní třída zahrnuje 12 % obyvatel a je pro ni charakteristické, že má velmi vysoké všechny typy zkoumaných kapitálů s jednou výjimkou. Tou je majetek.
-
Strádající třída: Jaroslava, uklízečka v invalidním důchodu
Strádající tvoří 18 % české společnosti a jedná se o nejnižší třídu, kterou průzkum Českého rozhlasu odhalil. V domácnosti Jaroslavy D. z Bohumína se nevyhodí ani rohlík.
-
Tradičně pracující třída: Zbyněk, tesař
Žijí většinou mimo Prahu a mají poměrně dobré příjmy a majetek. Věnují se manuální práci. Jde o řemeslníky, kvalifikované dělníky nebo drobné podnikatele.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
