Jez vegansky, zachráníš planetu. V americkém Berkeley zavádějí veganské pondělky

V Americe se k této iniciativě hlásí jednotlivci i celé podniky nebo univerzity. A od letoška drží Zelené pondělky i první město – Berkeley u San Franciska. 

Jíst méně masa znamená lépe využít zdroje, stát se kvůli tomu veganem je ale zbytečné, tvrdí studie

Jedním z argumentů, které často zaznívají na podporu veganství, je to, že chov zvířat je mnohem náročnější na přírodní zdroje než pěstování rostlinné potravy. Kdyby všichni přešli na veganskou stravu, bylo by prý možné vypěstovat jídlo pro všechny a přitom zatěžovat planetu méně než dnes. Nedávný výzkum amerických vědců ale ukazuje, že přinejmenším pro území Spojených států to neplatí.Studie, která vyšla minulý týden v odborném časopise Elementa, tvrdí, že při srovnání se současným stavem by čistě veganská strava sice nasytila víc konzumentů, ale o mnoho efektivnější je z tohoto hlediska laktovegetariánská dieta (tedy kombinace rostlinné stravy s mléčnými výrobky, ale bez vajec). Dokonce i strava s malým podílem masa, označená jako ze 60 % vegetariánská, stále povede k lepším výsledkům než strava veganská. Pro představu – při stávajícím složení stravy průměrného Američana může území USA podle této studie uživit maximálně 402 milionů obyvatel. Veganů by se zde uživilo 735 milionů, laktovegetariánů ale 807 milionů.Vysvětlením je skutečnost, že ne všechny zemědělsky využívané plochy jsou vhodné k pěstování potravy pro lidi. Může se na nich ale pást dobytek nebo tam pro něj lze pěstovat krmivo.Tyto úvahy ovšem zůstávají v čistě akademické rovině, protože dlouhodobě v USA nenajdeme víc než 2 % veganů a vegetariánů. I relativně malé omezení spotřeby masa ale umožní, aby stejná plocha obhospodařované půdy uživila podstatně víc lidí.

„Máme tým stážistů a dobrovolníků, kteří tuto iniciativu vysvětlují a pobízejí restaurace, aby v pondělí zařadily do nabídky i veganskou specialitu. My jim za to zajistíme publicitu. Dostanou na dveře nálepku a my si chodíme ověřovat, jak jim to jde. Snažíme se jim pomáhat,“ popisuje Amy Laffová, která usnesení o Zelených pondělcích pomohla na radnici města Berkeley prosadit. 

Maso vs. planeta

Projekt je zatím v plenkách, ale při akcích pořádaných radnicí se veganské jídlo podává už delší dobu. V současnosti navíc začíná Berkeley během pondělků servírovat pokrmy bez masa a mléčných výrobků i ve svých zařízeních, jako je třeba centrum pro seniory.

„Myslíme si, že je důležité, aby si lidi uvědomili souvislost mezi jídlem a udržitelným životem. Že to nejúčinnější, co můžeme ve svých životech udělat, abychom snížili svou uhlíkovou stopu, je omezit konzumaci masa a mléčných výrobků. Chceme, aby lidi věděli o tom, jakou mají moc a že se mohou přičinit o změnu.“

Celosvětově má naše jídlo na svědomí víc emisí skleníkových plynů než všechny vlaky, auta, letadla či lodě dohromady.
Amy Laffová

Po této větě zabředáváme do akademické debaty o tom, jestli ke globálnímu oteplování víc přispívá řidič auta na čistou elektřinu, který si každý den dá k obědu steak, než vegetarián, co se vozí v SUV.

„Dá se to tak říct. Existuje výpočet, že když si jednou za týden dáte místo hamburgeru vegetariánský burger, tak je to stejné, jako kdybyste za rok ujeli skoro o pět set kilometrů autem míň. Jedno jídlo týdně po dobu jednoho roku tedy dělá obrovský rozdíl,“ upozorňuje Amy Laffová.

Burger za 20 dolarů

Během rozhovoru spolu sedíme uvnitř kavárny a Amy v ruce drží svého chlupatého psa. Hrdě mi ukazuje jeho lesklou srst a zdůrazňuje, že ona i její pes jsou vegani. Neznamená to ale, že by se o výrobu masa nezajímala, právě naopak – angažuje se mimo jiné v organizaci, která se snaží zvýšit povědomí o negativech průmyslového farmaření.

Amy Laffová se svým psem|foto: Jan Kaliba

„O problém klimatu se zajímá stále víc lidí a je to stále větší priorita, ale o dopadech stravovacích návyků se toho pořád moc neví. Spousta lidí netuší, že 99 procent zvířat, která jíme, je z průmyslového zemědělství, které devastuje naše životní prostředí – ať jde o klima, znečištění vody a vzduchu, plýtvání zdroji nebo ničení divoké přírody. Kdybychom tyto škody vzali v potaz a měli platit skutečnou cenu masa, které je v Americe těžce dotované, tak by hamburger v rychlém občerstvení musel stát 20 dolarů.“

Ale na obzoru prý je alternativa k masu, jak ho známe. Zní to trochu jako amarouny ze seriálu Návštěvníci. Jde o takzvané čisté či kultivované maso, šlechtěné v laboratořích.

Lidstvo musí jíst až o 90 % méně masa, tvrdí studie. Zachrání planetu flexitariánství?

• Upravit
• Smazat

Už nějakou dobu je známo, že množství živočišných produktů, které lidstvo konzumuje, je špatné jak pro zvířata, tak pro životní prostředí, píše deník Guardian. Teď se však rozsah této škodlivosti zpřesnil a s ním i množství, o které by lidé měli spotřebu masa omezit.

„Slibuju si od toho, že to přinese zásadní změnu. Lidi dostanou chuť, kterou chtějí, aniž by to mělo tak devastující následky. Je to podobné jako s jogurtem: vezmete zvířeti bezbolestně buňky jeho masa a živé kultury pak pěstujete. Zatím je to hodně drahé a ještě se to musí rozvinout, ale myslím si, že nebude trvat dlouho a čisté maso uvidíme v obchodech vedle toho konvenčního.“

Inspirují se i jinde

Zatím někteří Američané zkoušejí dodržovat Zelené pondělky: jednotlivci, školy, firmy a Berkeley jako první mezi městy. Už se ale inspiroval třeba i New York, kde 1800 školních jídelen od podzimu přikročí k bezmasým pondělkům.