Sobi provázejí Laponce celým životem. Jsou jejich mazlíčky i spojením s přírodou
Ti, co tančí se soby. Tak se někdy říká Sámům, tedy Laponcům žijícím už nejméně pět tisíc let v severských oblastech Skandinávie. Právě se soby jsou totiž Sámové od pradávna neodmyslitelně spjati. Tato zvířata jsou pro ně zdrojem obživy, domácími mazlíčky i spojením s přírodou.
V ruce bubínek a na sobě tradiční, pestrobarevný oděv ze sobí kůže zvaný gakti. Paní Ann hraje a zpívá jednu z tradičních sámských písní.
Stojíme na kraji lesa, okolo nás se rozkládá bílé království a pod všudypřítomným sněhem se prohýbají i mohutné jehličnany. Pohádkovou atmosféru dotvářejí sobi, kteří téměř bezstarostně procházejí jen několik metrů od nás.
Lesy patří skřítkům. Nepopuďte je
Farma paní Ann se nachází v divočině, 120 kilometrů od polárního kruhu, v místě, kde po staletí žili i její předci. V souladu s přírodou, tedy i s bájnými tvory nazývanými maahinen.
„Žijí v podzemí, jsou malí, v mnohém se téměř podobají lidem, přesto jsou odlišní. Mají nádherné soby, černé i bílé s dlouhýma nohama, a vůbec všechno, co my nemáme. Krásné šperky, místa, kde bydlí. Musíte si ale na ně dát pozor, protože když je rozčílíte, můžete přijít o svého soba,“ říká mi paní Ann.
Raději ani nedutám a opatrně našlapuji. Dychtivě ale čekám na další vyprávění.
„Stále si pamatuji, jak mi manžel mé tety vyprávěl o tom, jak se máme chovat v lese. Tedy že nesmíme vydávat žádné hlasité zvuky, protože patří těmto skřítkům. Nebo že při vaření vody na kávu musíte být opatrní, abyste ji nevylili, protože byste tyto maahinens spálili, opařili a tím si je proti sobě maximálně popudili,“ dodává.
Sobi provázejí Laponce celým životem
To už přicházíme k dřevěnému srubu, který slouží k setkávání přátel, k větším oslavám i pro návštěvy turistů. Paní Ann si sundává teplé pončo zvané luhkka a usedá k otevřenému krbovému ohništi uprostřed místnosti obložené sobími kůžemi a parožím.
„Měla jsem vlastního soba od svých pěti let. Je běžné, že rodiče darují dětem tato zvířata už ve velmi útlém věku, někdy dokonce i celé stádo. Sobi nás prostě doprovázejí celým životem,“ vysvětluje Ann a ukazuje na stěnách rozvěšené kožešiny, čepice, huňaté rukavice, tradiční nože i maso a sobí salám uschovaný v lednici.
Sobi pro Laponce prostě znamenají doslova všechno. A sobi se stávají součástí jejich života už od narození.
„Ano, jako dítě jsem měla dva soby, jmenovali se Nobs a Santeri. S nimi jsem jezdila. Cvičila jsem je spolu s otcem a pak i sama. Dokonce když jsem byla příliš líná, tak jsem s nimi jezdila do školy,“ vzpomíná.
Sobi jsou můj život, říká paní Ann
Právě sobí spřežení znají lidé na celém světě, zejména pak to, co vozí Santu Clause, který mimochodem přebývá právě ve Finsku, za polárním kruhem. Pro Sámy však mají i stovky různých dalších významů. Vyjadřují třeba moudrost, nápaditost, bystrost i vynalézavost nebo důvtip. A prý i pomáhají předpovídat počasí.
„Podle jejich chování můžete usoudit, jaké bude počasí. Fungují jako meteorologické stanice. Třeba když společně skáčou nebo rychle pobíhají, což jinak vypadá hodně legračně, tak je jasné, že se blíží bouře,“ vypráví Ann, která vlastní asi stovku sobů.
„Sobi jsou celý můj život. Znamenají pro mne všechno, miluju je nade vše a bez nich bych to už nebyla já,“ přiznává ve své rodné sámštině paní Ann.
