Smíšené páry musí často trávit svatební cestu na úřadech

7. červenec 2011
Zblízka

Dokážete vyjmenovat kosmetické přípravky, které používá vaše manželka? Jakými chorobami trpěl váš muž v dětství nebo jak se jmenovala jeho prababička? Jste-li cizinec nebo cizinka a provdali jste se do České republiky, tak se vás na to mohou ptát zdejší úředníci. České úřady totiž musí smíšené sňatky prozkoumat, aby se ujistily, že nejde pouze o fingovanou svatbu. Prověrky a byrokratické úkony však můžou rozdělit i dvojici, která se brala z lásky.

Svatba jak má být. Po ní obvykle následuje šťastný společný život. To si v onen den myslel i Martin Filip se svou novomanželkou. Jak se během několika dnů přesvědčili, sňatek jim jen štěstí nepřinesl. Se společným životem totiž začala i otevřená válka s českými úředníky. A to vše jen proto, že Min Jee Yunová, dnes Filipová, je cizinka.

„Nepředstavovali jsme si, že to bude až tak obtížné. Věděli jsme, že budeme mít potíže s vyřizováním dokumentů. Vůbec nejobtížnější bylo získat legální povolení, aby tu mohla Min Jee zůstat,“ vysvětluje Martin Filip. „Mysleli jsme si, že po svatbě jednoduše podáme žádost o přechodní pobyt a bude. Stáli jsme však před takovou zdí problémů, o které jsme ani netušili,“ dodává.

Úředníci rozhodují o cizincích, ale jazyky neumí

Během svatby ještě ani jeden z nich netušil, že svatební cestu stráví na českých úřadech, u právníků a na jihokorejské ambasádě. On sice ano ženě z druhého konce světa řekl, české úřady však ne. Za ty totiž jednají čeští policisté a úředníci, kteří se často nenaučili ani cizí jazyk.

„Byla jsem z toho všeho opravdu nešťastná. Nejhorší je, že nikdo z těchto českých úředníků, které jsem potkala, nemluvil anglicky. Kdyby byli alespoň trochu milí, když už neumí jazyk! Jejich přístup byl strašný. Chovali se ke mně, jako bych ani nebyla člověk,“ popisuje Min Jee Filipová.

Týdenní líbánky strávili manžele podáváním a potvrzováním dokumentů na matrice městského úřadu, krajského úřadu, jihokorejské ambasády, cizinecké policie a odboru azylové a migrační politiky. Už to vypadalo slibně, ale vše si nakonec ještě zkomplikovali. Min Jee si totiž vzala Martinovo příjmení, jak je v Česku zvykem. V Koreji je to však zakázané.

„Podle platných korejských zákonů nemůže žena s korejským občanstvím přijmout jméno svého manžela, jak je to obvyklé v České republice. Z těchto důvodů nemohou korejské úřady vystavit nový pas se jménem Filipová Min Jee, jak je požadováno,“ čte Min Jee dopis, který dostala od ambasády.

Min Jee je tedy pro Čechy Filipová a pro Korejce stále Yun. Dvojitá identita jí komplikuje vydání dalších dokladů a potvrzení. Boj s byrokracií tedy manželům Filipovým asi jen tak neskončí.

Boj proti fingovaným sňatkům přitvrzuje

„Pamatuji, si, že jeden úředník na cizinecké policii v Hradci Králové řekl Martinovi, abych se raději vrátila do své země, když jsem problematická. Řekněte, jak mohou takoví lidé rozhodovat o životě jiných, když si jich ani neváží?“ uvažuje univerzitně vzdělaná Jihokorejka Min Jee.

„Problém je v tom, že člověk se na přepážce setkává s nějakým úředníkem, kterému je vše úplně jedno. Má však tu moc a rozhoduje o osudech jiných. Tihle lidé si myslí, že jednají s Vietnamcem nebo Ukrajincem, které chtějí odpálkovat. Úředníci se k nim chovají hrozně,“ nastiňuje Martin Filip.

„Měli by pomáhat lidem, ale není tomu tak. Jejich chováni bych označila za ignoranci nebo dokonce rasismus. Když jste z nějaké méně rozvinuté země, z Asie nebo Afriky, pak se na vás automatický povyšují. Jste pro ně méněcenný. Je to opravdu hloupé,“ zmiňuje ještě Min Jee.

V mediích se objevují informace, že zhruba jedna čtvrtina smíšených manželství je fingovaná. Přesná čísla však nikdo nemá. Zpřísnění postupů je potřeba, což dokládá i ředitel Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman.

„V České republice se začal objevovat jev vpisování se do prázdných kolonek v rodných listech. Je to organizovaná záležitost, která je finančně kompenzovaná. Situace byla alarmující a bylo třeba do ní nějakým způsobem vstoupit,“ vysvětluje.

Každý cizinec, který se u nás vdá nebo ožení, musí prokázat, že splnil všechny podmínky k získání trvalého pobytu za účelem sloučení rodiny. Více než dva roky si ho tedy mohou čeští policisté a úředníci prověřovat. Martin a jeho žena jsou tak teprve na začátku.

autor: kpr
Spustit audio