Slovník byl vytržený z kontextu. Postižení chtějí být vnímáni především jako lidé, říká Šimůnková

Média by namísto výrazu vozíčkář mohla používat spíše označení člověk, který je na vozíčku. Taková i jiná doporučení přináší příručka pro novináře, jak by měli označovat lidi s postižením. „Lidé s postižením měli sami tento požadavek. Chtějí být chápání na prvním místě jako lidé, až pak teprve jako postižení,“ vysvětluje zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové.

Manuál rovněž doporučuje médiím používat bílá místo slepecká hůl, Braillovo písmo místo slepecké písmo nebo člověk s poruchou autistického spektra místo autista.

„Slepeckou hůl používají i lidé, kteří nejsou úplně nevidomí, mají ztrátu zraku, ale ne úplnou a nechtějí být na základě této hole nazývání slepci. Tato hůl se nazývá slepecká a každý, kdo ji nosí, se nazývá slepec,“ vysvětluje.Nejde o jazykový útlocit

Nejde o jazykový útlocit

Čtěte také

Podle Šimůnkové nejde o lpění na jazykovém útlocitu – příručka byla sepsána primárně pro novináře, jakým způsobem přistupovat k člověku s postižením, pokud s ním připravuje rozhovor. „Leckdy určité situace, které se nám zdají být normální, úplně normální nejsou,“ upozorňuje.

Slovník, který příručka obsahuje a který vzbudil rozporuplné reakce, pak byl podle ní vytržený z kontextu. „Nikdy bych nečekala, že z tématu, který se týká lidí s postižením, média udělají něco takového,“ namítá.

Sociální služby se neměly omezovat

A jak lidi s postižením postihla koronavirová krize? „Obraceli se na nás mnozí stěžovatelé, například lidé, kterým vadilo, že děti se zdravotním postižením nemohly chodit do školy, a to v okamžiku, kdy se začalo rozhodovat o tom, že by děti šly znovu do škol,“ poukazuje.

V koronavirové době také vyzdvihuje úlohu sociálních služeb, které pomáhají právě ohroženým rodinám s dětmi. „Nebylo namístě je natolik omezovat, protože rodiny, které je v normálním čase potřebují, tak je o to víc potřebují právě v nouzovém stavu,“ zdůrazňuje.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.