Slovník byl vytržený z kontextu. Postižení chtějí být vnímáni především jako lidé, říká Šimůnková

Manuál rovněž doporučuje médiím používat bílá místo slepecká hůl, Braillovo písmo místo slepecké písmo nebo člověk s poruchou autistického spektra místo autista.

„Slepeckou hůl používají i lidé, kteří nejsou úplně nevidomí, mají ztrátu zraku, ale ne úplnou a nechtějí být na základě této hole nazývání slepci. Tato hůl se nazývá slepecká a každý, kdo ji nosí, se nazývá slepec,“ vysvětluje.Nejde o jazykový útlocit

Nejde o jazykový útlocit

Čtěte také

Krize způsobená koronavirem pomůže ženám, tipuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová

Podle Šimůnkové nejde o lpění na jazykovém útlocitu – příručka byla sepsána primárně pro novináře, jakým způsobem přistupovat k člověku s postižením, pokud s ním připravuje rozhovor. „Leckdy určité situace, které se nám zdají být normální, úplně normální nejsou,“ upozorňuje.

Slovník, který příručka obsahuje a který vzbudil rozporuplné reakce, pak byl podle ní vytržený z kontextu. „Nikdy bych nečekala, že z tématu, který se týká lidí s postižením, média udělají něco takového,“ namítá.

Sociální služby se neměly omezovat

A jak lidi s postižením postihla koronavirová krize? „Obraceli se na nás mnozí stěžovatelé, například lidé, kterým vadilo, že děti se zdravotním postižením nemohly chodit do školy, a to v okamžiku, kdy se začalo rozhodovat o tom, že by děti šly znovu do škol,“ poukazuje.

V koronavirové době také vyzdvihuje úlohu sociálních služeb, které pomáhají právě ohroženým rodinám s dětmi. „Nebylo namístě je natolik omezovat, protože rodiny, které je v normálním čase potřebují, tak je o to víc potřebují právě v nouzovém stavu,“ zdůrazňuje.