Slavné džíny Levi Strauss jsou úzce spjaty s americkou kulturou. Kořeny ale mají kousek od Česka

Malý modrobílý domek stojí ve městě Buttenheim, přízemí má jen pár desítek metrů čtverečních, Straussova domácnost ale měla hned devět členů. Je v něm muzeum, které vede ředitelka Tanja Roppeltová. 

„Otec byl podomní obchodník. Něco jako takový Amazon 19. století. Hospodářům dodával všechno, co potřebovali: hřebíky, nitě, provazy a tak. Ale rodinu moc neuživil, a Leviho sourozenci tak jeden po druhém emigrovali do Ameriky,“ říká Tanja Roppeltová.

Těžké začátky, důvod odejít

Straussovi měli pro odchod řadu důvodů, vyhlídky jim ztěžoval už jen původ.

„Celý kraj závisel na zemědělství a v 19. století čelil krizím. Ať už špatné úrodě, některá řemesla se stala přebytečná, a zatím tu nebyly továrny, kde by lidé našli práci. Takže hlavně Falc a naše Horní Franky hromadně opouštěli lidé.“

Židy navíc omezovaly zákony, nesměli si kupovat půdu ani vstupovat do cechů. Tím pádem se nemohli věnovat zemědělství ani řemeslům, zbýval jim jen obchod.

Malý modrobílý domek stojí ve městě Buttenheim, přízemí má jen pár desítek metrů čtverečních, Straussova domácnost ale měla devět členů|foto:Václav Jabůrek, Český rozhlas

Až do Ameriky

Levi Strauss se přes New York a Panamu dostal do San Francisca. Uprostřed zlaté horečky tam zřídil obchod s nejdůležitějším zbožím. Až do jeho čtyřiceti tří let nic nenasvědčovalo tomu, že spustí módní revoluci.

„Roku 1872 dostal dopis od Jacoba Davise, který byl mimochodem z Rigy. V Remu měl krejčovství a od Strausse kupoval látky. Podle legendy si mu farmáři stěžovali, že se jim neustále trhají kapsy u kalhot. Davis je tak zkusil připevnit měděnými nýty, a právě to byl ten přelomový vynález,“ vypráví Tanja Roppeltová. 

Pro kovboje a zlatokopy

Davis se spojil se Straussem a pod jeho jménem se pak vyráběli modré kalhoty z denimu, původně pro kovboje a zlatokopy.

„Teprve po roce 1930 se to změnilo. Bohatí z východního břehu USA kvůli krizi omezili cesty do Evropy a oblíbili si zábavní ranče, kde se žilo ve stylu Divokého západu.“

Čtěte také

Na návštěvě v Dallasu: seriálový ranč je ve skutečnosti menší, filmaři používali důmyslné triky

Skutečná revoluce přišla až po válce, tehdy se kalhoty dostaly i do Evropy.

„Po válce byly džíny symbolem amerických osvoboditelů. Starší generaci popuzovaly a pro mladé to byl projev vzdoru. Pak přišel Elvis Presley, rock’n’roll, a byl to objekt touhy. A tak se to opakovalo i později, vždycky si je našel někdo nový.“

„Punkeři upozorňovali na nezaměstnanost mladých Angličanů a jejich roztrhané džíny měly šokovat veřejnost. Nebo hip hop, vycházející z gangů v amerických velkoměstech. Zadrženým se zabavoval opasek a zbytek gangu si na znamení solidarity nechal kalhoty padat dolů,“ popisuje rozmach denimových kalhot Tanja Roppeltová. 

Autogram papeže

Muzeum Leviho Strausse ale láká i na kuriozity. Tanja Roppeltová ukazuje na skleněnou vitrínu.

Tyto levisky 501 podepsal papež František|foto:Václav Jabůrek, Český rozhlas

„Teď tu vystavujeme třeba levisky 501, které podepsal papež František. Můj bývalý šéf, teď je to okresní rada, pan Kalb, totiž sbírá autogramy na džínech. Máme třeba Dirka Nowitzkého, Sebastiana Vettela, Angelu Merkelovou a teď i papeže. Zařídil nám to jeden starosta, který měl u něj audienci,“ dodává. 

Straussovy džíny si zkrátka najdou cestu prakticky ke všem.