Skutečná Erin Brockovich je pro Němce příliš americká
Dvakrát rozvedená matka tří malých dětí zcela bez peněz, bez vzdělání a bez praxe se vnutí jako osobní asistentka do advokátní kanceláře svého bývalého právníka. Svou osobní aktivitou, zaujetím pro věc a pracovním nasazením mu pomůže vyhrát soudní spor s bohatou energetickou společností a pro více než 600 rodin, které kvůli znečištěné vodě trpí vážnými zdravotními problémy, získat odstupné v celkové výši 333 miliónů dolarů.
Možná si už vybavujete scénář filmu Erin Brockovich s Julií Roberts v hlavní roli. Hlavní, skutečná hvězda tohoto příběhu zavítala na letošní Berlinale, které v neděli vyvrcholilo.
Blonďaté natupírované vlasy, černé dlouhé šaty, boty na vysokém podpatku a krk opálený kalifornským sluncem ozdobený několika řadami silných stříbrných řetězů. Člověk by řekl, že takhle může přední světová bojovnice za lepší životní prostředí vypadat jen v druhořadém hollywoodském filmu. Jenže tahle žena je skutečná.
„Je to vůbec moje první cesta do Berlína. Těším se, že si stihnu prohlédnout i město,“ svěřuje se Erin Brockovich. Na Berlinale přijela jako protagonistka dokumentárního filmu o reálně narůstajícím nebezpečí nedostatku vody ve světě. Místo procházky k nedaleké Braniborské bráně poskytuje jedno interview za druhým.
Potřebuje prý kolem sebe mít mláďata
„Můj otec vždy říkal, že voda je cennější než ropa. A ten čas nastává,“ vyznává se, dá se říct, že typicky americky, Erin Brockovich z lásky ke svému otci. Ten jí prý bude vzorem do konce života.
Právě příklad rodičů je jedním z důvodů, že se bývalá miss východního Pacifiku stala ženou, které se podařilo dostat na kolena bohatou kalifornskou energetickou společnost. „Žena ve filmu Stevena Sonderberga jsem skutečně já. Tehdy jsem milovala korzety a koženou minisukni, ale tady je zima,“ vysvětluje publiku v zaplněném stanu 51letá Erin Brockovich, proč si na Čaj o páté nevzala oblíbenou krátkou sukni.
Boj za velké cíle neznamená, že se člověk přestane oblékat, jak se mu líbí, tvrdí suverénně vyhlížející Američanka, která je dnes jednou z nejznámějších ekologických aktivistek nejen ve Spojených státech. Globální hvězdu z ní udělal právě film Erin Brockovich. Sama se v něm krátce mihla jako servírka. O kariéře herečky neuvažovala.
„Dnes žiju s pěti pejsky v Kalifornii, protože děti už vyrostly, nejstarší syn se teď ve zdraví vrátil z Afghánistánu. Pro armádu dělá i to malé dítě, které je ve filmu s Julií Roberts ještě miminko. A já kolem sebe potřebuju mít mláďata,“ vysvětluje.
Pro Němce je málo zelená
Potřetí vdaná Američanka s typicky americkým hlasem především dál bojuje za ochranu ovzduší. Případ jako výbuch těžní plošiny BP v Mexickém zálivu jí prý zlomil srdce. Bylo jí líto lidí i zvířat.
I když je Erin Brockovich často znechucená a frustrovaná, nechce se smířit s tím, že zatímco za vraždu jde viník do vězení, velké firmy dál beztrestně ničí životy tisícům lidí. Má webové stránky, na které se lidé obracejí se svými stížnostmi. Měsíčně jich je kolem 60 tisíc. Měla své televizní vysílání, vydala bestseller.
„V reálu jste mnohem lepší,“ svěřuje se jí jedna z jejích německých obdivovatelek. A to přitom Julia Roberts dostala za její ztvárnění Oscara.
Je pravda, že Erin Brockovich je nesmírně přesvědčivá, bezprostřední a zapálená. Člověk si lehce dovede představit, že obyvatelé pouštního městečka, jejichž zdraví ničil jedovatý chrom v podzemních vodách, s důvěrou vložili svůj osud do jejích rukou.
Zdá se mi, že pravá Erin Brockovich si získala obdiv i většiny návštěvníků svého vystoupení na Berlinale. Trochu mne proto zarazí, když se druhý den v německých novinách, v zemi, kde je ekologie jednou z absolutních priorit, dočítám, že Erin Brockovich je se svým heslem „Život je boj, ale ty můžeš vyhrát“ příliš americká. Stále pohledná blondýna na vysokých podpatcích není pro Němce dost zelená.
