Rádio Junior odstartovalo nový podcast Šikana. Jak jsou na tom české školy? A víte, jak se zachovat?

Naučit se pracovat s oběťmi i agresory šikany. Učitele i studenty-pedagogy čeká důkladnější průprava

Jenom polovina školních metodiků prevence zatím prošla kvalifikačním školením. Jeho absolvování přitom podle výzkumu České školní inspekce výrazně zvyšuje šanci úspěšně řešit šikanu nebo jí předcházet. Přípravě pedagogů by se nyní měly brzy důkladněji věnovat i pedagogické fakulty.

„Za mě to bylo docela obecné, takové kategorizování, poměrně málo praktické, ale to se týká těch povinných předmětů a jsou tam i předměty, které se přímo věnují šikaně. Ale můžeš se takovým vyhnout. A já jsem takový předmět nikdy neměla,“ popsala své zkušenosti začínající pedagožka Marie Jelínková.

Čtěte také

Případů, kdy se studenti učitelství s tématem šikany dostatečně neseznámí, by v budoucnu mělo ubývat. Jak říká Lenka Felcmanová z organizace SOFA, která zároveň spolupracuje s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy:

Vznikl kompetenční rámec absolventa učitelství, v němž je jedna oblast, ve které se musíme zaměřit na to, abychom učili učitelé, jak dobře managovat vztahy ve třídě, chování žáků, jak předcházet negativním jevům.

Policejní prevence

Učitelé, metodici prevence i rodiče můžou také využít řady vzdělávacích programů od státních institucí nebo specializovaných organizací. Do škol například často jezdí preventisté Policie ČR, jak popisuje její mluvčí Jakub Vinčálek:

„V případě, že je v nějakém školském zařízení identifikován problém, který je popsán, tak naši preventisté, kteří jsou po celé České republice, pravidelně konají přednášky právě na různých stupních škol.

Pomoc agresorům

Pedagogové by zároveň měli být připraveni nejen na citlivou pomoc oběti. Velmi podstatná je podle lektorky projektu Minimalizace šikany Renaty Vordové práce s agresory, která může mimo jiné zabránit recidivě.

„Nejsou to nějaké cizí bytosti, co sem spadly z nebe, oni mají svůj ,dost dobrý důvod‘ k tomu, proč to dělají. A když jim někdo pomůže, aby to nemuseli řešit na úkor někoho, tak nemusí se to opakovat.

Čtěte také

Práce s agresory by se zároveň neměla vylučovat s příslušnými kázeňskými opatřeními. Ta nemusí být nutně co nejpřísnější. Dětí z nich ale mají pochopit, že za své jednání musí nést odpovědnost. Jak říká Lenka Kollarová z Psychologického ústavu Akademie věd:

Já určitě souhlasím s tím, že by se neměly děti, které se dopustí šikany, démonizovat. Určitě by s nimi mělo být systematicky pracováno a měly by vědět, že jejich další chování je monitorováno,“ říká Lenka Kollerová, která ale zároveň zdůrazňuje, že pomoc agresorovi by neměla odklonit pozornost od oběti, mimo jiné kvůli pocitu vlastní viny, který během procesu řešení zažívá velká část šikanovaných lidí.

autoři: Josef Kaňka , agf
Spustit audio

Související