„Sarajevský atentát” na Václava Klause rozvířil vody polistopadové politiky

31. květen 2016
Václav Klaus

Hlavní postavou aféry, která vedla k první zásadní politické krizi v historii České republiky a posléze k předčasným volbám, byl tehdejší premiér Václav Klaus. ODS už rok zmítal skandál ohledně nejasného financování strany. Nedokázala totiž vysvětlit existenci fiktivních sponzorů Rádžíva Sinhy z ostrova Mauritius a Maďara Lájose Bácse.

Země se tehdy potýkala s dozvuky ekonomické krize a devalvací koruny. Václav Klaus odletěl koncem listopadu na jednání Středoevropské iniciativy do bosenského Sarajeva. V pátek 28. listopadu 1997 přinesly noviny spekulace o tajném kontu ODS ve Švýcarsku, na kterém měla mít strana asi 200 milionů korun.

Ještě týž den večer volali Jan Ruml a Ivan Pilip, tehdy vrcholní představitelé ODS, Klausovi do Sarajeva a vyzvali ho k demisi. Klaus rezignoval o dva dny později a přirovnal aféru právě k onomu „sarajevskému atentátu“.

Čtěte také

Zdálo se, že nastal jeho politický pohřeb. Odklonil se od něho bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec a Ruml s Pilipem si založili novou politickou stranu – Unii svobody, kam přešla řada nespokojenců z ODS. Václav Havel jmenoval 2. ledna 1998 úřednickou vládu Josefa Tošovského a vyhlásil první předčasné volby.

Josef Tošovský

Václav Klaus však aféru přestál. Na jeho podporu například na Václavském náměstí v Praze na shromáždění příznivců vystoupila manželka Lívia, která zde přečetla dopis od jejich mladšího syna Jana.

Václav Klaus obhájil post předsedy ODS a v roce 1998 se po uzavření opoziční smlouvy s ČSSD stal předsedou Poslanecké sněmovny. V roce 2003 byl zvolen českým prezidentem. Unie svobody se v roce 2001 sloučila s Demokratickou unií a o rok později se stala i vládní stranou. Jen na krátko, po volbách v roce 2006 zmizela z politické mapy a Klausovi oponenti z dob „sarajevského atentátu“ politiku většinou opustili.