Rusové vyrazili léčit ducha a tělo do ledových vod Moskvy

Možná vás to také napadlo, když jste se dívali na zamrzlý rybník plný bruslařů: Jaké by to asi bylo propadnout se do ledové vody? A ještě k tomu v pořádném mrazu. Mnohé z vás to možná zaskočí, ale v Rusku si - zcela dobrovolně - dopřály ledovou koupel tisíce lidí. Jaký je to pocit a co je k tomu vlastně vede?

Je půlnoc 19. ledna a v Rusku začíná svátek Kreščenie - Zjevní Páně. Tady Serebrjaném Boru, jednom z oblíbených moskevských parků na jezeře napájeném řekou Moskvou, ukazuje teploměr mínus 20 stupňů. Nehledě na to přicházejí desítky, možná stovky lidí. Všichni se chystají zakončit pravoslavné Vánoce rituální očistou, která obnáší skok do vysekané ledové průrvy a trojnásobné ponoření, včetně hlavy, do mrazivé vody.

"V den Zjevení Páně posvětí duchovní všechny vody. Pravoslavní věřící se pak přicházejí očistit na duchu i na těle od hříchu a od nemocí. Je to krásná tradice, kouzelná a až magická," vysvětluje Světlana Zoltová, organizátorka ze Serebrjaného Boru.

Těžko říct, jestli je to atmosférou nebo velkým mrazem, ale po chvíli jí dávám za pravdu. V mínus dvaceti, možná dokonce pětadvaceti stupních stoupá z průrvy vysekané do ledu pára. Voda je mnohem teplejší než vzduch. Stromy kolem jsou zasněžené a sníh křupe pod nohama přešlapujících lidí, kteří trpělivě čekají, až duchovní vladyka Marek očistné lázni požehná.

Jako první beze strachu skáčou do vody dvě osmileté děti. Když se jich o chvilku později ptám, jaké to bylo, oba, Áňa i její kamarád Vóva, kteří mrazivou lázeň v životě absolvovali už podruhé, mi s nadšením vysvětlují, jak krásný pocit to je. Pochyby nebo obavy, že by si místo rituálního očištění mohly uhnat spíš zápal plic nebo zástavu srdce, nemají zjevně ani jejich matky.

"Je pravda, že jsem letos kvůli velkým mrazům váhala, ale dcerka mě prosila, abychom šly. Tak jsme tu. Je to pro nás svátek, možnost ozdravit se a očistit. Po koupeli v tenhle den ještě nikdo nikdy neonemocněl," s úsměvem krčí rameny 36letá Natálie, které z vlasů ještě kape voda. Než zmrzne, halí hlavu rychle do čepice a kožešiny a vysvětluje, v čem je pro ni osobně lednový ponor tak důležitý.

Logo

"Určitě sem přicházejí i lidé, kteří to berou jenom jako zábavu. V tom však není smysl celého rituálu. Nejde jen o to do vody skočit a pak zase jít domů. Přicházíme kvůli víře, snažíme se přiblížit Bohu, vstoupit do nového roku bez hříchů. Očištěni, ozdraveni a v pozitivní náladě. Zítra už voda takovou moc mít nebude," vysvětluje energií sršící Natálie.

V převlékacím stanu, kterým organizátoři umožnili příchozím aspoň mírnou izolaci od venkovního mrazu, brzy zavládne tak strhující atmosféra, že se nakonec přeci jen odhodlávám a vydávám se vstříc ledové průrvě. Pravda, na rozdíl od osmiletých dětí s mírnou hrůzou a napětím. A první dojmy?

Bylo to perfektní. Nevěřila bych však, že tam skočím. Voda je ledová, člověk to dělá v polovědomí, ale pak se cítí dobře.

V euforii podobné té, která se předtím zdála tak nepochopitelná, zapomínám i na kolegu z britského deníku, který loni po stejné koupeli ochořel na dva měsíce těžkou pneumonií. Ale kdo ví. Možná na rozdíl od všech tady nevěřil v očistnou sílu vody, která na jedinou noc v roce, jak Rusové věří, mění skupenství a dokáže vyléčit tělo i ducha.

mapa
Zvětšit mapu: Serebrjanyj Bor v Moskvě
autor: lek
Spustit audio