Rusko už má i vlastní alternativu Instagramu a vyvíjí „bezpečnou“ wikipedii
Před měsícem Rusko odstřihlo své obyvatele od sociálních sítí Facebook a Twitter. Následoval Instagram, ale také řada domácích i zahraničních médií. Ruský regulační úřad pro kontrolu nad internetem navíc před několika dny nařídil operátorům prověrku, která má zajistit, že zákazy nepůjde obcházet. Jak se Rusové srovnali s tím, že jsou pro ně teď západní sociální sítě nedostupné? Pokoušejí se obcházet cenzuru, nebo spíš hromadně přecházejí na ruské sítě?
Poskytovatelé některých VPN služeb, které umožňují obcházet blokaci, sice evidují nárůst využití o tisíc a více procent, souběžně s tím ale řada Rusů přechází na domácí sociální sítě.
Chtějí dál pohodlně sledovat své oblíbené blogery nebo celebrity a ty se houfně přesouvají buď na síť VKontaktě, která blogerům první měsíc dokonce slíbila platit 100 % příjmu ze zobrazené reklamy u jejich příspěvků, anebo se přesunuli na síť Telegram. Rusko teď navíc představilo i vlastní alternativu k Instagramu, která se jmenuje Rossgram.
Poslední ostrůvky svobody
Kromě sociálních sítí jsou v Rusku nedostupná také nezávislá média. Část z nich je zablokována, další musela přerušit činnost kvůli obavám ze stíhání svých zaměstnanců, mezi nimi třeba i známý deník Novaja Gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou za mír.
Čtěte také
Hlavní tváře třeba ze stanice Echo Moskvy nebo televize Dožď se přesunuly na YouTube, který v Rusku překvapivě stále ještě funguje, a provozují tam autorské kanály.
Jiní novináři si založili vlastní weby a některé redakce jako třeba web Projekt publikují z ciziny. Dělají to ale tak, že webové adresy článků mají unikátní formát podobný kódu, aby nebylo tak snadné je zablokovat.
Encyklopedie v režii Kremlu
V hledáčku kremelského režimu je teď ruskojazyčná Wikipedie, a to kvůli heslům o invazi na Ukrajinu. Už dostala oficiální varování, aby příslušné zmínky odstranila. Internetová encyklopedie informace podle cenzurního úřadu Roskomnadzor interpretuje protirusky, a obsah je tak v zemi nelegální.
Podle ruského zákona může majitel internetového zdroje, který na žádost Roskomnadzoru odmítne vymazat podle úřadů nelegální informace, počítat s pokutou až čtyři miliony rublů, tedy zhruba jeden milion korun.
Podobně jako u dalších stránek a služeb navíc Rusko i v případě internetové encyklopedie už přes dva roky vyvíjí vlastní alternativu.
Související
-
Manipulace, lži a vymývání mozků. Finská novinářka radí, jak odolávat dezinformacím z Kremlu
Poslechněte si rozhovor s finskou novinářkou Jessikkou Aro, expertkou na ruské trollí farmy. V Helsinkách s ní o proměně dezinformační scény mluvil reportér Jakub Lucký.
-
Petra Procházková: Skutečná fronta není na Ukrajině, ale v Rusku. Rusové sami to musejí chtít změnit
Novinářka Petra Procházková se na současnou válku na Ukrajině dívá nejenom jako žurnalistka, ale taky jako někdo, kdo má svoje dobré známé jak na Ukrajině, tak v Rusku.
-
V Rusku panuje militaristická propaganda, popisuje novinář Echa Moskvy
Každý týden v pátek usedá za mikrofon s myšlenkou, zda nepromlouvá k posluchačům naposled. Novinář Sergej Parchomenko pracuje pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
