V Rusku panuje militaristická propaganda. Svoboda projevu je v těžké situaci, říká novinář Sergej Parchomenko
Každý týden v pátek usedá za mikrofon s myšlenkou, zda nepromlouvá k posluchačům naposled. Novinář Sergej Parchomenko pracuje pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy, která je považována za jedno z posledních nezávislých médií v Rusku. Podle znalců ruských poměrů je umlčení tohoto vysílání jen otázkou času.
„Je to dost svérázný pocit,“ uznává Sergej Parchomenko ve studiu Radiožurnálu. Každý program, který připravuje, totiž může být kdykoliv zastaven. „Jsem moderátorem 12 let. Víceméně každý týden v pátek mám na Echu Moskvy hodinu, kdy můžu zcela volně mluvit s lidmi o tom, co je zajímá,“ přibližuje svou práci.
Čtěte také
Až během posledních let vstupuje do studia s pocitem, že to může být naposledy. „Nikdy si nemohu být jist,“ připouští. Rádio Echo Moskvy totiž podle jeho názoru už nezapadá do mediálního obrazu Ruska, a to především z toho důvodu, že „v Rusku panuje zuřivá militaristická propaganda“.
Mnozí dělí mediální obraz Ruska na období před anexí Krymu a po anexi, jenže, jak Sergej Parchomenko připomíná, v Rusku je už dávno situace nesvobodného tisku. „Svoboda projevu je v těžké situaci,“ říká a dodává: „Stát dělal hodně pro to, aby televizní kanály nebo noviny nemohly fungovat samostatně.“
Doba před Putinem byla pro Rusko obtížná
„Putinova doba je daleko příznivější. Rusko se během uplynulých 15 let stalo bohatým státem,“ vysvětluje. V myslích Rusů se tak doba svobody spojila s chudobou, což podle Sergeje Parchomenka jen nahrává propagandě.
Proč tedy Echo Moskvy stále vysílá? „Právě z toho důvodu, abyste takové otázky kladli,“ odpovídá Sergej Parchomenko, podle něhož se tak zbývající svobodná média stávají součástí propagandy.
Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
