Rozhovor s hercem Ladislavem Hamplem

30. červenec 2007
Dva na jednoho

Začíná pořad Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu s názvem Dva na jednoho. U jeho dalšího letního vysílání vás vítají Naděžda Hávová a Vladimír Kroc. Pokud se vám o prázdninách stýská po divadle, můžete vyrazit třeba na Shakespearovské slavnosti na Pražský hrad a my vás teď zveme speciálně na hru, která se jmenuje Jak se vám líbí?. A zveme vás na ni právě proto, že pozvání k nám do studia dnes přijal mladý herec, který v této komedii hraje zamilovaného Orlanda Ladislav Hampl, dobrý den.

Ladislav HAMPL, herec:
Dobrý den.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Orlando je zamilovaný. Jste taky zamilovaný?

Ladislav HAMPL, herec:
Momentálně ne. Ale jsem po takových peripetiích.

Vladimír KROC, moderátor:
Řekl jste to tak smutně, jako byste byl rád, že chvilku si můžete odpočinout.

Ladislav HAMPL, herec:
No, no, tak nějak jsem to myslel.

Vladimír KROC, moderátor:
Pojďme teď dnešního hosta stručně představit.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Ladislav Hampl se narodil před šestadvaceti lety v Liberci. Na pražské Divadelní akademii múzických umění vystudoval herectví. Vidět jste ho mohli třeba v Divadle Na Vinohradech a poslední tři roky je členem hereckého souboru Divadla Na Zábradlí.

Vladimír KROC, moderátor:
Tam účinkuje například v kusech Platonov je darebák nebo Troilus a Kressida. Ladislav Hampl si zahrál také v několika filmech, Bolero, Silný kafe a Duše jako kaviár. Ženatý zatím není a děti taky ještě nemá.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal, že jste teď po peripetiích, já se toho tématu tak nevzdám hned. Nehraje se to hůř, ten zamilovaný Orlando, než kdybyste opravdu byl zamilovaný?

Ladislav HAMPL, herec:
Tak určitě, určitá míra entusiasmu by, mi bude chybět, ale já myslím, že se to zvládnout dá.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak se vám líbí? má na Pražském hradě premiéru v pátek 3. srpna. Máte to hektické období těsně před premiérou rád nebo se spíš těšíte na to, až si hra po několika reprízách takříkajíc sedne a bude asi větší klid?

Ladislav HAMPL, herec:
No, jsem na to sám letos zvědav. My jsme to nazkoušeli vlastně loni v Bratislavě na Bratislavským hradě a víceméně letos to premiéra není jako, samozřejmě, že budu rád, až si to sedne jako no.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak se vám to hrálo na Slovensku?

Ladislav HAMPL, herec:
Dobře, dobře. Slovenský publikum je velmi vděčný a pokud jim tam vystoupí jako jejich herecká veličina typu Marián Labuda, tak už za to jsou prostě vděční.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže čeština tam není rozhodně na překážku.

Ladislav HAMPL, herec:
To není, není, naopak. Setkávám se s tím jako rok co rok, teď jako poslední dobou, že vlastně ta kombinace tý češtiny a slovenštiny na tom Hradě funguje nějak na ty lidi úplně nejlíp, no.

Vladimír KROC, moderátor:
A máte pocit, že v tom u nás, u toho našeho publika je to jinak, nebo, nebo je to stejné?

Ladislav HAMPL, herec:
No, úplně až takovou míru nadšení jakoby Češi než ty Slováci nemáme.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Komedii Jak se vám líbí? nastudoval slovenský herec a režisér Emil Horváth a ve hře hrají, kromě českých, taky slovenští herci, takže je to vlastně taková československá komedie. Je to dobrá zkušenost zahrát si s herci "z ciziny"?

Ladislav HAMPL, herec:
Výborná, výborná a to tím, že vlastně jakoby v našem herectví, jako jak českým, tak slovenským, vidím určitý rozdíly.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Stejně jako v tom publiku, jak říkáte.

Ladislav HAMPL, herec:
Přesně tak, přesně tak a to je právě určitá míra temperamentu a řekněme třeba sebevědomé nepatřičnosti, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Na letních Shakespearovských slavnostech jste se objevil už jako Romeo ve hře Romeo a Julie, tak to vypadá jako už jeden z vrcholů herecké kariéry nebo ne?

Ladislav HAMPL, herec:
No, Romea jsem si zahrál. Zahrál jsem si ho dokonce dvakrát, jak na Pražském hradě, tak v Rokoku. V Rokoku to bylo jakoby záskokem nazkoušená věc, i když se tomu říkalo obnovená premiéra, proto jsem byl rád, že si můžu s tím Romeem ještě rok jakoby vyřídit účty na tom Hradě, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže byli to dva rozdílní Romeové?

Ladislav HAMPL, herec:
Byli určitě, jednoznačně. Jak překladem, tak režií, tak myslím, že i v mým podáním to byli dva úplně rozdílní pánové.

Vladimír KROC, moderátor:
Který z nich vám byl bližší?

Ladislav HAMPL, herec:
Ten hradní.

Vladimír KROC, moderátor:
Proč?

Ladislav HAMPL, herec:
Zaprvý, protože jsem jako měl asi tři měsíce na to to nazkoušet, tak to už je úplně jinej vztah k tomu, než za tejden tak udělat záskokovou zkoušku a za druhý, protože pan Huba byl dost nemilosrdnej režisér, dost mě cepoval, ale myslím, že to bylo v pořádku, no.

Vladimír KROC, moderátor:
A bylo to třeba i poezií překladatele Martina Hilského?

Ladislav HAMPL, herec:
Ten má úžasný překlady, no, ten jakoby, tak poetický třeba jako ten Sládek jako, s kterým jsme nebo kterýho překlad jsme dělali v tom Rokoku, to není, ale, ale jeho překlad je neskutečně civilní, neskutečně aktuální, jako, no, v tom má jako výhru jako v dnešní době, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak vy jste se asi jako milovník dost osvědčil, že vás teď režisér Horváth obsadil do role zamilovaného Orlanda nebo jak se to dá vysvětlit?

Ladislav HAMPL, herec:
No, my jsme se tak tomu smáli teď s kamarádem, že on je prostě na ty jakoby ranaře, jako na tom divadle jako víceméně, no, a já holt jako beru ten rank těch zamilovanejch, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Škatulka. Když jsme si povídali o textech Martina Hilského a Josefa Václava Sládka, to je asi mnohem jednodušší naučit se roli veršovanou než text.

Ladislav HAMPL, herec:
No, myslím, že záleží na tom, jakej vztah k tomu si vlastně uděláte. Někdy se budete potit prostě jakoby s veršema a někdy holt jako se naučíte úplně v klidu jako prozaickej text, víceméně.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A co baví vás víc?

Ladislav HAMPL, herec:
No, co vám mám povídat, mě baví divadlo, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Kdy jste na to vlastně přišel, že teď odbočuju od toho Shakespeara, že vás baví divadlo?

Ladislav HAMPL, herec:
Přišel jsem na to někdy v rozmezí mezi třeťákem a čtvrťákem na gymplu, že jako asi bych se o to rád pokusil, protože už mi taky toho moc jako nezbejvalo, já jsem nebyl úplně jako tím nejlepším studentem na našem gymplu libereckým, no, a vlastně jako jsem si říkal, že buďto nějaká ta jakoby sportovní jako větvička nebo tímhle směrem no, tak tímhle směrem to klaplo, tak už jsem to nějak neřešil.

Vladimír KROC, moderátor:
A tehdy jste se věnoval nějakému sportu?

Ladislav HAMPL, herec:
No, věnoval, no, tak florballu jako a fotbalu, no.

Vladimír KROC, moderátor:
A k tomu herectví, přece jenom nějak vám to na mysl muselo přijít, takže kdo vás k tomu přivedl?

Ladislav HAMPL, herec:
Začal jsem chodit na základní uměleckou školu, na nějakej přednes, víceméně k paní profesorce Hercíkový, pak jsem začal dělat tvořivou dramatiku, nejdřív s paní profesorkou Šajdkovou, což je herečka ještě stále libereckého souboru divadelního, a potom jí vystřídala Evelekiová, co, která je tam též, no, a tyhle ty dvě ženy mě nějak, si myslím, k tomu přivedly, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
O přijímacích zkouškách na DAMU kolují až neuvěřitelné historky, které s oblibou vyprávějí herci i pedagogové. Vzpomenete si, co všechno jste musel u přijímaček předvádět vy?

Ladislav HAMPL, herec:
No, určitě nějaký zvířátko, potom jako myslím, že jsem jako předváděl v druhým kole, to byla taková myslím nejdrsnější jako etuda nebo zadání vlastně herecký, a to když mi pan Burian, který byl potom jako vedoucí našeho ročníku, do textu Petera Shaffera Equus, do toho monologu jsem musel vlastně jakoby zahrát etudu, že jsem u tabule a potřebuje se mi strašně čůrat, nemůžu to vydržet, potřebuju to jakoby nějak jakoby ale říct a potom teprv jako můžu jít, no, tak jsem se snažil jako nějak to jako dělat, no, a on my v jednu chvíli řekl: "No, a teď jste se počůral, no." No, tak jsem tak chvilku stál opařenej už jenom tím zadáním jako, ale nějak to asi fungovalo, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Když se vrátíme zpátky na Pražský hrad. Ono tam hrát pod širým nebem je možná dost dobrodružství, předem nikdy nevíte, jestli se nepřižene pořádný déšť.

Ladislav HAMPL, herec:
To je pravda, no, to je, na jednu stranu je to jakoby pravda, to, co říkáte, na druhou stranu, ten Hrad prostě to je, má neskutečnou, jakoby zvláštní sílu, že tady může po Praze jako pršet konve a tam se tomu nějak jako tomu vyhne.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže vás to ještě nevyplavilo nikdy.

Ladislav HAMPL, herec:
Ne, i když jakoby poprchávalo a někdy i trošku jakoby už víc a už jsem si říkal, jestli to je zdravý jako jak pro lidi, tak pro nás, ale vždycky se to nějak jakoby nějakým způsobem zvládne, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
V Shakespearově komedii Jak se vám líbí? hraje vaši milovanou Rosalindu Soňa Norisová a tahle slovenská herečka, pokud vím, tak je o pár let starší než vy. Jak vám to spolu jde, jak jste si sedli?

Ladislav HAMPL, herec:
Tak pár jsou dva, no, tak ona je jako o tři páry starší, řekl bych a, a vlastně jako jde, no. My jsme se tak seznámili loni. Soňa měla asi osmiměsíčního klučinu, tak do toho, do těch zkoušek tak kojila, no, bylo to zvláštní. Bylo to úplně něco jinýho než zkoušet se Zuzkou Vejvodovou třeba jako Romea a Julii, jo, to samozřejmě, ale má to něco do sebe a ona je milá holka, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Na Zábradlí teď zkoušíte roli Jeníka ve hře Jáchyma Topola nazvané Cesta do Bugulmy. Jak dlouho trvá, než se inscenace nastuduje a jak dlouho trvá vám, než ten text dostanete úplně pod kůži?

Ladislav HAMPL, herec:
Tak inscenace v takovým normálním repertoárovým divadle má rozmezí, řekněme, od pěti tejdnů, do, do devíti tejdnů zkoušení podle toho jako, jaký rozsah má ta hra nebo ten text.

Vladimír KROC, moderátor:
Není to trošku otrava chvílema?

Ladislav HAMPL, herec:
No, záleží na tom jako, záleží na tom, jak vás chytne režisér do toho daného tématu a tak.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to opravdu nutnost, aby se vám ten text dostal pod kůži, anebo zkrátka jste herec a je to profese?

Ladislav HAMPL, herec:
Pro mě, pro mě jako stoprocentně, jako já toho moc nenazkouším jako bez, s neznalostí textu, jako no. Teď jsem zrovna jako zaskakoval v Bouři na hradě, Ferdinanda, shodou okolností na mý narozeniny teď v sobotu 14. července, a taky jsem si vyžádal, abych ten text jako nebo abych věděl tu skutečnost, že to budu hrát jako tak minimálně tejden dopředu, protože jsem se nemínil zaprvý nervovat, za druhý, no, za druhý jsem si to chtěl i zahrát jako a nemít jako problém s tím, no.

Vladimír KROC, moderátor:
A ten text týden dopředu to vám stačí, abyste se ho naučil?

Ladislav HAMPL, herec:
Stačí, stačí. Jako tohle to mi stačilo, no, stačilo.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak si to člověk osvojí, aby měl tu paměť tak dobrou? Protože někdy je ten text opravdu rozsáhlý.

Ladislav HAMPL, herec:
To, no, taky bych, jako ne všechno se úplně takhle třeba za tejden zvládnout dá, tohle to se zvládnout dalo, ale v, já si myslím, že jsem potkal už taky záskok, že v libereckým divadle jsem zaskakoval Kristiána, dodneška ho tam hraju, a taky jsem na to měl čtyři zkoušky, a taky to pro mě bylo jakoby, byl jsem rád za to, že se našly ty termíny těch zkoušek, protože člověk je pak jako trošku alespoň sebejistej na tom jevišti, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Kde jste vlastně doma?

Ladislav HAMPL, herec:
Jak se to vezme, no, v srdci v Liberci, jako mentálně, pracovně a vším jako v Praze.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, pořad Dva na jednoho. Naším dnešním hostem je Ladislav Hampl.

písnička

Vladimír KROC, moderátor:
Většina pedagogů na hereckých školách upozorňuje na to, že každoročně přibývá nově vystudovaných herců a jenom hrstka z nich potom najde uplatnění u divadla a prosadí se. Má, řekněme, ten mladý herec nebo mladá herečka dnes tvrdý chleba, jak to vidíte?

Ladislav HAMPL, herec:
No, ženský jako všeobecně jako v tomhle tom zaměstnání jako ho mají o něco tvrdší než ty chlapi, no, přece jenom těch rolí jako v těch hrách, jako těch mužskej je víc, než těch ženskej a znám málo her zatím jako nebo potkal jsem se s málo hrami jako na divadle, který by byly vyloženě jakoby jenom o ženských, třeba sedm ženskej zkoušet, no. Já si to jako nedokážu jako dost představit, jo, jako že sedm ženskejch se sejde jako s jedním chlapem a nazkoušejí za, já nevím, řekněme, těch devět týdnů nějakou inscenaci, to já myslím, že být tím režisérem, tak si pak dám ještě dva měsíce lázně.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak potom je pohoda, potom je pohoda, když to režíruje žena, ne?

Ladislav HAMPL, herec:
No, to tak taky bývá, no, jako, protože ono se to nedá moc takhle...

Vladimír KROC, moderátor:
Bych možná toto téma opustil a vrátil se k herectví, protože jste se možná dostali trošku jinam. V každém případě ale zas na druhou stranu je faktem, že těch příležitostí není tak málo. Je spousta seriálů, nepřeberně, a spousta různých projektů.

Ladislav HAMPL, herec:
No, to bezpochyby, no, tak těch možností jako je víc, ale vemte si, že každý rok vyleze z těchhle těch škol různých, tak okolo sto osmdesáti až dvě stě jako mladých lidí, kteří víceméně můžou říct, že vystudovali herectví, no, a tolik jakoby příležitostí není, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Asi se shodneme, že ta škola sama o sobě nestačí. Zrazovali vás třeba rodiče od toho, abyste se věnoval této profesi?

Ladislav HAMPL, herec:
Zrazovali, ale v těch čtrnácti, když jsem chtěl jít na konzervatoř, no, potom už, potom už ne. Jak jsem udělal gympl, tak jim to vlastně víceméně bylo jedno. Věděli, že stejně jako s tím nic neudělají, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Co by Ladislav Hampl poradil těm, kdo se chtějí přihlásit třeba na DAMU? Aby do toho šli, anebo aby radši začali studovat něco jiného?

Ladislav HAMPL, herec:
Já bych jim jako nechtěl jako vůbec vlastně v tomhle radit, protože sám jsem měl jakoby asi i trošku štěstí a to, že, jaký jsem chytnul pedagogy, jaký jsem chytnul jako vlastně spolužáky, jako na DAMU, kolik lidí okolo vlastně mě tak nějak pošouplo a ovlivnilo tím, že jsem dneska tam, kde jsem, tak zaprvý je to jako vždycky o náhodě, vždycky, a vždycky je to o tom štěstí, jak se tak říká a už je to klišé trošku, ale tak jako dobře. Je to i o tom štěstí a jestli jim poradit jako, aby na to šli, tak jestli to chtějí dělat jakoby naplno, tak nemám problém s tím, aby jako šli, ale jestli jakoby si jdou jakoby vydělat penízky a stát se slavnýma, tak jako já myslím, že vás uživí jiná škola, jiný zaměstnání.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, jak vy si užíváte popularity?

Ladislav HAMPL, herec:
To je zajímavá otázka. Vůbec. Já vůbec nemám pocit takový nějaký popularity.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
No, určitě máte své diváky v Divadle Na Zábradlí, to minimálně, své obdivovatele.

Ladislav HAMPL, herec:
No, tak to jo, to jo, to je věc vlastně jakoby, která mě jako těší, ale, ale vůbec to nevnímám jako, tak jako jak se všeobecně třeba jako vnímá popularita, jo, jako, já tohle to nevnímám, no, nějak.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Ladislave, vy jste se ještě neobjevil v žádném televizním seriálu. Vladimír už zmínil, že je jich teď všude plno. Přišla nějaká nabídka nebo kdyby přišla, šel byste do toho, anebo zůstáváte divadelním a filmovým hercem?

Ladislav HAMPL, herec:
Přišla, přišla nabídka, musel jsem nad tím jako chviličku samozřejmě přemýšlet, ale, no, jak bych to řekl kulantně, jakoby seriálů je hodně a myslím si, že až jakoby si myslím, že už nad míru hodně a myslím si, že jakoby ani v tomhle procesu toho seriálovýho natáčení se nad tím nedá jakoby makat naplno a nedá se nad tím makat tak, aby jako by to bylo vyloženě jako by každej ten díl jako zaprvý o něčem, za druhý jakoby i, si myslím, dobře napsanej a, a i já si myslím dobře natočenej a není na to čas prostě.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to taková fabrika, běžící pás, říkáte.

Ladislav HAMPL, herec:
Jako, to, to si o tom trošku myslím, no. Na to, že to jakoby spousta lidí dělá, já to vůbec jako nehaním, no, já jako absolutně, já akorát jsem se rozhodl, že ještě ne, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak to vypadá s chystaným filmem nazvaným, tuším, Bouřlivé jaro? Tam byste si měl zahrát svůdného homosexuála.

Ladislav HAMPL, herec:
No, tak tenhleten film vůbec vlastně nevím, jak bude pokračovat teď, jo? Protože on se měl natočit teď v tomhle období, jako se měl natáčet nebo ta hlavní část a nějak z toho sešlo, no, nějak z toho sešlo a vůbec nevím...

Vladimír KROC, moderátor:
Nejsou peníze?

Ladislav HAMPL, herec:
No, nejsou peníze, no, nevstoupili jako do toho, jakoby významní dva koproducenti, a tady jako místní tuzemští a, a...

Vladimír KROC, moderátor:
Asi nemá smysl se ptát, jestli je to škoda, protože když jste do toho šel, tak by to byl dobrý projekt?

Ladislav HAMPL, herec:
No, no, to nevím, ale určitě bych se snažil o to, aby byl, to, to jo, a tak přijde, myslím, něco jinýho, to uvidíme.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Co baví Ladislava Hampla, když zrovna večer nestojí na jevišti? V Divadle Na Zábradlí, pokud vím, tak jste účinkoval v projektu Studio kopaná. Fotbal mezi vaše koníčky patří, to už jsme říkali na začátku, sport obecně také, co ještě?

Ladislav HAMPL, herec:
Ale i dobrej film v kině a myslím si, že i jako divadlo, kde se dělá jako jinde třeba za řekou na Smíchově, ve Švanďáku nebo v Dejvicích.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Chodíte se koukat na své kolegy?

Ladislav HAMPL, herec:
Chodím se koukat, chodím se koukat. Musím na to mít náladu teda, nesmí to být jakoby třeba jeden večer mezi deseti představeníma, to opravdu do divadla nejdu jako, to si udělám hezkej večer jako.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A dovedete se dívat na divadelní hru a na své kolegy očima diváka, anebo čistě profesionálně?

Ladislav HAMPL, herec:
No, jakoby očima úplně jako nezaujatýho diváka mi to už asi moc nejde, no. Ale nikdy ne kritickým okem, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Je vám dvacet šest let, přiznám se, že z mého pohledu to není moc, potřebuje herec nějakou osobní zkušenost životní, anebo máte pocit, že se to dá jaksi empaticky získat?

Ladislav HAMPL, herec:
Myslím, že herec všeobecně jako potřebuje životní zkušenost a čím víc jako životní zkušenosti...

Vladimír KROC, moderátor:
Takže herci zrají ...

Ladislav HAMPL, herec:
No, no určitě, tak tím, tím líp jako si myslím, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to asi individuální, kdy je podle vás herec zralý.

Ladislav HAMPL, herec:
Je to, a to ještě, a to ještě navíc jako si je, jako je to individuální.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže máte o sobě pocit třeba, že dozráváte?

Ladislav HAMPL, herec:
No, a ještě budu dlouho.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak Romea už má za sebou, teď už se posunul k Orlandovi, za pár let to bude Hamlet. Ladislave, my z tajných zdrojů víme, že jste velmi zručný, prý jste si vlastnoručně zrekonstruoval koupelnu. Kde se herec dostane k takovým dovednostem?

Ladislav HAMPL, herec:
Asi tím, že herec přece jenom smrdí trošku korunou a nemá, kdo by za něj udělal, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže jste vlastně z nutnosti zručný.

Ladislav HAMPL, herec:
No, ale jako mě to baví, no, ona je to taková odpočinková práce. Teď mě čeká ještě dodělat vlastně dva pokoje u sebe teď, no, jsem zvědavej.

Vladimír KROC, moderátor:
Víte, já jsem se na to chtěl zeptat, pak jsem nevěděl, jestli už to taky není klišé, že hodně herců si stěžuje na to, že v té profesi není příliš peněz. Všechno je asi relativní.

Ladislav HAMPL, herec:
No, ale není, ode mě to není teda jako stěžování, no, já to jenom tak říkám.

Vladimír KROC, moderátor:
Vysvětlete to s tou koupelnou třeba.

Ladislav HAMPL, herec:
No, právě, no, vysvětluju to jako na týdle skutečnosti, jinak bych se o tom sám jako nezmínil, ale ano, ano všeobecně je prostě málo peněz do kultury a trpíme na to potom i my jako herci a vůbec jako lidi takhle v divadle jako v angažmá, co ještě navíc jako třeba vůbec ty seriály a nic na přivydělání nemají, tak je to těžký jako docela vyžít s těma dvanácti tisícema jako nebo kolik to je, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak vypadá vaše divadelní prázdninové léto?

Ladislav HAMPL, herec:
Tak, vzbudím se tak něco mezi desátou a čtvrtou odpolední, no, a ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
To je dost velký rozptyl.

Ladislav HAMPL, herec:
Je to velký rozptyl, no, to je taky podle toho, kdy jde člověk jako spát.

Vladimír KROC, moderátor:
Záleží, jestli zrovna neslavíte třeba ty narozeniny.

Ladislav HAMPL, herec:
Třeba, ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor:
Mimochodem jak jste je oslavil nedávno. Už jste o tom mluvil, že jste byl na Slapech?

Ladislav HAMPL, herec:
Na Slapech jsem byl. No, odjel jsem tam vlastně až po nedělním představení jako svoje vlastní narozeniny z toho, čtrnáctýho, ten záskok jsem oslavil ještě v Praze, no, pak se mi nějak zamotala hlava, všechno se mi ztratilo z ní, no, nic si nepamatuju, no, a pak mě probudil akorát na Slapech telefon, že už bych měl být tady.

Vladimír KROC, moderátor:
Nevadí, ale my jsme to zvládli jinak.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Mladého herce Ladislava Hampla můžete vidět teď o prázdninách na letních Shakespearovských slavnostech v komedii Jak se vám líbí? a po prázdninách potom v Divadle Na Zábradlí třeba v nové hře Cesta do Bugulmy.

Vladimír KROC, moderátor:
Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se vám hodně daří.

Ladislav HAMPL, herec:
Já děkuji za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor:
Na shledanou.

Ladislav HAMPL, herec:
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: vlk , nah
Spustit audio

Více z pořadu